Analýza: Zdravotní pojištění cizinců po zrušení monopolu zlevnilo o 40 procent
Praha 16. října (ČTK) - Zrušení monopolu Pojišťovny VZP na zdravotní pojištění cizinců přineslo snížení pojistného až o 40 procent. Roční sazby se nyní pohybují okolo 23.000 korun, před zrušením to bylo 30.000 Kč. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost Fabrika, která provozuje web YesPojisteni.cz.
K prodeji komerčního pojištění cizinců se přihlásily všechny pojišťovny, které na trhu působily před monopolem, tedy Slavia pojišťovna, Uniqa, Inter partner Asistance ze skupiny AXA partners, Maxima pojišťovna, SV pojišťovna (dříve ERGO). Již během monopolu o pojištění projevila zájem pojišťovna Vitalitas, která je dcerou Oborové zdravotní pojišťovny. Do konce tohoto roku by měla vstoupit na trh pojišťovna Colonnade z kanadské skupiny FairFax, uvedla analýza.
Monopol Pojišťovny VZP skončil 20. září po dvou letech. Před monopolem komerční trh s pojištěním cizinců fungoval téměř 13 let. Bylo v něm 75.000 klientů. Jejich zastoupení podle národností většinou kopírovalo celkovou migraci do ČR. Největší zastoupení měly Ukrajina, Rusko, ostatní země bývalého Sovětského svazu a Vietnam. Po zahájení vojenské agrese Ruska na Ukrajině byla významně omezená víza pro ruské studenty do ČR a ostatní migrace z Ruska se téměř zastavila. Odhadem tak vypadlo ze systému téměř 10.000 původem ruských klientů.
Současná velikost trhu je odhadována na polovinu před monopolem. Zároveň platí, že po úpravě legislativy děti do 18 let z komerčního segmentu od 1. ledna 2024 zcela vypadávají a automaticky budou ve státním veřejném systému. Trh tak klesne o dalších 15 procent v předepsaném pojistném.
Cizinci, kteří si dříve sjednali zdravotní pojištění u Pojišťovny VZP, budou mít možnost toto pojištění vypovědět ve lhůtě tří měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, nicméně bez nároku na vrácení uhrazeného pojistného. Zároveň stále platí administrativní poplatek za předčasné ukončení smlouvy 20 procent. Pojistky uzavřené během monopolu se tak podle analýzy "přepojišťovat" nebudou. Přesto o trh je mezi pojišťovnami zájem a konkurence se ještě zvýší.
Novela zákona zvýšila limit pojistného plnění na 400.000 eur (zhruba deset milionů Kč). U některých pojišťoven se zvýšily limity na stomatologické ošetření či na ambulantně předepsané léky. V produktu samotném se tak dějí spíše částečné úpravy a pojišťovny nepřišly s žádnou zásadní novinkou, tvrdí analýza.
S uvolněním monopolu nabídly pojišťovny startovací ceny přibližně o 15 až dvacet procent nižší, než jsou ceny Pojišťovny VZP, která je neměnila. "Ještě do konce září se však ceny propadly téměř o 40 procent u sazeb pro dospělé i pro studenty. Konkurence přinesla hned ze začátku velkou cenovou arbitráž a v minulém týdnu se sazby opět měnily a ustálily se do dvou hlavních cenových pásem. Roční sazby se pohybují okolo 23.000 pro dospělého do 60 let a studentská roční sazba kolem 16.000 korun u všech pojišťoven mimo Pojišťovnu VZP,“ upozornil jednatel Fabriky Jan Vlček.
Fabrika se zabývá on-line cestovním pojištěním, je čtyřkou mezi srovnávači. Vznikla v roce 2015, po šesti letech získala významnější investici a zároveň se přeskupily vlastnické podíly. Za firmou stojí čtyři osobnosti se zkušenostmi z pojišťovacího sektoru, Jan Vlček, Ladislav Griga, Fáris Ismail a Jan Švandrlík.
fd rot
Investiční sdružení: Trhy ČR a Slovenska už nejsou tak provázané jako před 1993
Praha 14. října (ČTK) - Česká a slovenská ekonomika už nejsou tak provázané jako před rozpadem společného státu v roce 1993. Přesto, že je Slovensko druhým největším vývozním trhem, mnohem intenzivnější obchodní vztahy má Česko s Německem. ČTK to řekl předseda Sdružení pro zahraniční investice Kamil Blažek. V Česku mají podle něj slovenští podnikatelé zájem investovat především do rozvoje turistiky nebo zimních sportů. Na Slovensko z Česka za letošních prvních osm měsíců směřovalo zboží v hodnotě 265,9 miliardy korun, meziročně to byl pokles přibližně o 26,3 miliardy korun, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). V sobotu 28. října uplyne 105 let od vzniku Československa.
"Jsme si blíž než jakékoli dva jiné národní státy v Evropě. Na druhou stranu samozřejmě vůči stavu v roce 1993 došlo k významnému snížení vzájemné hospodářské provázanosti obou ekonomik a tedy i obchodu, což je ale jen logické vzhledem k tomu, že už nejsme jeden stát a navíc bez centrálně řízené ekonomiky jako před rokem 1989," uvedl Blažek.
Podle velikosti trhu pro sebe česká a slovenská ekonomika rozhodující nejsou, dodal Blažek. "Navíc ten nejdůležitější faktor pro českou ekonomiku je provázanost s ekonomikou německou a ta je nepochybně zcela klíčová. Takovou provázanost Slovensko nemá a neexistuje ani mezi českou a slovenskou ekonomikou navzájem," řekl.
Ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR Lukáš Martin ČTK řekl, že si jsou však struktury obou ekonomik v mnoha ohledech podobné. Slovensko podle něj například stejně jako Česko vyváží nejvíce stroje a přepravní zařízení. Růst ekonomiky také v Česku i na Slovensku podporuje především automobilový průmysl. "Mezi další důležité sektory v obou zemích patří elektrotechnický, chemický a hutnický průmysl. Obě země se rovněž výrazně začínají orientovat i na podporu vědy, výzkumu a inovací," doplnil Martin.
Čeští podnikatelé na slovenském trhu podle Martina nejvíce oceňují minimum obchodních bariér. "Češi a Slováci mají velmi blízkou kulturu a četné rodinné vazby z dob společného státu. V ČR studuje mnoho Slováků, kteří v zemi často zůstávají pracovat," řekl.
Pro české firmy je podle Blažka nyní důležité, aby se po volbách na Slovensku vytvořila stabilní vláda, která v zemi zajistí rozvoj podnikatelského prostředí. "To, co by bylo určitě nejhorší z pohledu podnikání, je nejistota a nestabilita," uvedl Blažek.
Za celý loňský rok export z ČR na Slovensko podle ČSÚ dosáhl hodnoty 447,7 miliardy korun, což byl proti 2021 nárůst z 374,9 miliardy korun. Dovoz ze Slovenska stoupl přibližně o 23 miliard korun na 223,8 miliardy korun. V roce 1993 činil český vývoz na Slovensko 83,2 miliardy korun, tvořil 19,7 procenta veškerého exportu z ČR. Dovoz ze Slovenska tehdy byl 67,7 miliardy korun, což odpovídalo 15,9 procenta veškerého importu, uvedl už dříve ČSÚ. Relativní váha Slovenska v obchodních vztazích se podle něj za 30 let snížila ve prospěch jiných zemí Evropské unie a Asie. Například do Německa loni z Česka plynulo zboží za 1,3 bilionu korun.
mib ptd