Výborný: Lesníci dostanou příští rok na hospodaření místo 500 milionů 2 mld. Kč
Praha 12. září (ČTK) - Lesníci dostanou příští rok na podporu lesního hospodářství dvě miliardy korun místo původních 500 milionů korun, se kterými počítal návrh rozpočtu. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Na nedostatek peněz si minulý týden stěžovalo Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL), spokojeno není ani po navýšení. Výborný připustil, že by si rozpočet dovedl představit v jiné podobě. Uvedl, že musí realisticky pracovat s penězi, které má k dispozici. S ministerstvem financí je dohodnutý na vnitřní struktuře rozpočtu a v následujících dnech návrh představí i nevládním zemědělským organizacím.
Výdaje na podporu lesního hospodářství měly příští rok podle návrhu státního rozpočtu klesnout na půl miliardy korun, letos sektor hospodaří s částkou 2,1 miliardy korun. 'Mohu garantovat, že částka bude v rámci struktury ministerstva zemědělství povýšena na dvě miliardy,' řekl Výborný. K navýšení rozpočtu ale nedojde - peníze na podporu nestátních vlastníků lesů sežene podle něj ministerstvo buď z prodeje emisních povolenek, případně je přesune z jiných kapitol rozpočtu.
'S ministerstvem financí mám dohodu, jak bude vypadat vnitřní struktura rozpočtu. Jakým způsobem a koho podpoříme v tuto chvíli dokončujeme,' uvedl ministr. Sdružení v reakci uvedlo, že navýšení nevyřeší dlouhodobý problém financování lesního hospodářství. 'Podle našich propočtů je třeba asi čtyři miliardy ročně. Tyto prostředky jsou zásadní zejména pro vlastníky, kteří byli postiženi kůrovcovou kalamitou,' řekl ČTK předseda SVOL Jiří Svoboda.
Vlastníci lesů si také stěžují, že někteří z nich ještě neobdrželi peníze za žádosti podané v loňském roce. Výborný uznal, že některé podpory nestátním vlastníkům lesů se vyplácí teprve nyní, což nepovažuje za dlouhodobě udržitelný způsob podpory lesníků. 'Musím být schopen plnit sliby a závazky vůči vlastníkům lesů,' doplnil.
Kromě podpory lesníků považuje Výborný za priority v rozpočtu pro příští rok pozemkové úpravy. 'Dovedl bych si představit, že budeme mít o 1,5 až dvě miliardy korun na realizaci pozemkových úprav navíc, protože to jsou důležité věci,' sdělil. Aktuálně je podle něj úřad schopný poskytovat na pozemkové úpravy, tedy například stavbu polních cest, obnovu rybníků či mokřadů, necelé dvě miliardy ročně.
Za důležité považuje Výborný také to, že se v rozpočtu v příštím roce počítá se dvěma miliardami na podporu zemědělců. Část peněz zachová úřad podle Výborného v dotacích, část přesune do Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu na podporu úroků nebo pojištění. '(Peníze) mají řešit ne plošnou podporu všem, ale primárně tam, kde se v tuto chvíli cítíme nejvíc ohrožení, to je segment středních podniků,' doplnil Výborný. Částka bude podle něj rozdělena mezi zemědělce s komplexní výrobou, podpořit chce i náročné obory a citlivé komodity, tedy například pěstitele ovoce, zeleniny, nebo cukrové řepy.
Ministerstvo zemědělství bude podle návrhu státního rozpočtu příští rok hospodařit s výdaji přes 58,7 miliardy korun, což je zhruba o pět miliard korun více než letos.
trp rdo
Inflace v USA v srpnu klesla na 2,5 procenta, je nejníže za tři a půl roku
Washington/Praha 11. září (ČTK) - Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v srpnu zpomalilo na 2,5 procenta z 2,9 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak nachází nejníže od února 2021. V tiskové zprávě to dnes oznámilo americké ministerstvo práce. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,2 procenta, což je stejným tempem jako v červenci.
Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, v srpnu zůstala na 3,2 procenta. Meziměsíčně pak takto definované ceny vzrostly o 0,3 procenta. Jejich růst zrychlil z červencového tempa 0,2 procenta. To by podle analytiků mohlo podpořit očekávání, že americká centrální banka (Fed) příští týden sníží úrokové sazby pouze o čtvrt procentního bodu.
Základní úroková sazba Fedu se nyní nachází v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2001. Banka se pomocí vysokých úroků snaží dostat inflaci pod kontrolu. Předpokládá se však, že Fed příští týden zahájí snižování sazeb, aby podpořil ekonomiku.
Spekuluje se o tom, zda Fed úroky zredukuje pouze o čtvrt procentního bodu, nebo zda přikročí ke snížení o půl procentního bodu. V současnosti na finančních trzích podle agentury Reuters převládá názor, že centrální banka se rozhodne pro redukci o čtvrt procentního bodu.
'Cesta k normální inflaci v srpnu narazila na překážku, protože se opět projevily přetrvávající cenové tlaky v oblasti bydlení a služeb,' uvedl analytik Ben Ayers ze společnosti Nationwide. 'To by mělo znamenat mírnější snížení sazeb, tedy o čtvrt procentního bodu,' dodal.
Také ekonom české Komerční banky Martin Gürtler uvedl, že nejnovější údaje o inflaci hovoří spíše ve prospěch snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. 'Americký dolar na nově zveřejněná data ve výsledku nijak silně nereagoval. Pouze odmazal dopolední ztráty a vůči euru končil evropskou seanci zhruba na stejné úrovni, kde ji začínal,' upozornil.
Předloni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, byla tak nejvýše za více než 40 let. Od té doby už sice výrazně klesla, nadále se však nachází nad dvouprocentním cílem Fedu. Ten rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb zveřejní příští týden ve středu.
pmh spr
