Německé hospodářství churaví, shoduje se pět předních ekonomických institutů
Berlín 27. března (zpravodaj ČTK) - Německo v letošním roce vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) jen o 0,1 procenta. Ve společné analýze to dnes uvádí pět předních německých hospodářských institutů, které ještě loni na podzim předpovídaly na letošek růst ekonomiky o 1,3 procenta. Instituty označily německé hospodářství za chřadnoucí a dodávají, že rozvoj komplikují jak růstové, tak i strukturální problémy.
Oživení sice analytici očekávají už od jara, jeho dynamika ale bude slabá. S výraznějším růstem instituty počítají až v příštím roce, kdy by se HDP mohl podle současných předpokladů zvýšit o 1,4 procenta.
'Výkon německého hospodářství se pohybuje sotva na úrovni před pandemií (nemoci covid-19). Produktivita postává na místě a počet zaměstnaných, který se mezitím zvýšil o 600.000, prakticky jen kompenzuje nižší průměrnou pracovní dobu,' prohlásil dnes na tiskové konferenci Stefan Kooths z Institutu pro světovou ekonomiku (IfW) v Kielu. Dodal, že na hospodářský výkon doléhá i velmi vysoká nemocnost.
IfW, berlínský výzkumný hospodářský institut DIW, Leibnizův institut pro výzkum hospodářství v Halle (IWH), mnichovský ekonomický institut Ifo a essenský institut RWI v analýze předložily několik návrhů, jak by spolková vláda mohla růst podpořit. Příkladem jsou snížení byrokratické zátěže, která se promítá do produktivity, technologická otevřenost inovacím, investice do roky zanedbávané infrastruktury nebo pobídky pro vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí.
'Instituty rovněž doporučují opatrnou reformu dluhové brzdy,' řekl Kooths. Dluhová brzda je ústavní nástroj, který brání rychlému zadlužování země. V krizových situacích, jako byly pandemie a následné dopady války na Ukrajině, může parlament brzdu uvolnit. Řada kritiků brzdu považuje za investiční překážku, zastánci tohoto opatření naopak argumentují dodržováním rozpočtové disciplíny.
Kooths k reformě dluhové brzdy uvedl, že instituty se kloní k návrhu centrální banky, aby přechod od aktivace tohoto nástroje ke standardnímu rozpočtu byl pozvolný, a nikoliv náhlý. 'Pozvolný přechod by předešel ekonomickým šokům a zajistil by předvídatelnost a stabilitu finanční politiky,' uvedl Kooths.
Pětice institutů se rovněž vyslovila pro reformu přerozdělování peněz mezi spolkovou vládu a regiony. 'Cílem je ochránit před náhlými rozpočtovými problémy komunální investice, které v celkovém podílu tvoří 40 procent veřejných investic,' uvedly instituty.
Klaus-Jürgen Gern z IfW poukázal na to, že výkon německého hospodářství neovlivňují pouze německé problémy, ale také vývoj ve světě. 'Světové hospodářství stále čelí velkým geopolitickým rizikům. Současné války mohou eskalovat, a tím vyvolat nové energetické krize či silné migrační vlny,' řekl Gern. I to jsou podle něj rizika, se kterými se Německo musí vyrovnávat.
Svůj odhad hospodářského růstu na letošní rok zhoršila také německá vláda. Ta loni v září na letošek očekávala růst o 1,3 procenta, na konci února ale ministr hospodářství Robert Habeck oznámil, že podle aktualizovaných dat vykáže německá ekonomika růst jen o 0,2 procenta.
Pokud jde o inflaci, která za celý loňský rok činila 5,9 procenta, předpokládají instituty zpomalení jejího tempa na 2,3 procenta v letošním roce a na 1,8 procenta v roce příštím. Podle vládního výhledu by inflace letos mohla činit 2,8 procenta a v příštím roce klesnout na dvě procenta.
Německá ekonomika, která je největší v Evropě, se loni pod tlakem globálních krizí propadla o 0,3 procenta. Německo je největší obchodní partner České republiky a je na něm závislá řada českých podniků.
Aleš Zápotocký spr
Moody's zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti firmy ČEZ
Paříž 26. března (ČTK) - Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti české energetické společnosti ČEZ na negativní ze stabilního. Samotné hodnocení ponechala beze změny na stupni Baa1. Zhoršení výhledu nicméně naznačuje, že v budoucnosti by Moody's mohla ratingovou známku firmy ČEZ zhoršit.
Moody's ve své tiskové zprávě upozornila, že ke změně výhledu přikročila několik dnů po oznámení, že ČEZ zaplatí 846,5 milionu eur (zhruba 21,4 miliardy Kč) za koupi podílu 55,2 procenta v české plynárenské společnosti GasNet.
Agentura uvedla, že převzetí dává strategický smysl, protože umožňuje společnosti ČEZ posílit pozici na českém energetickém trhu. Upozornila nicméně, že akvizice je spojena se značnou dluhovou zátěží, protože firma GasNet je silně zadlužená. Moody's ve své zprávě poukázala rovněž na pokles cen elektřiny v posledních měsících.
Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému podniku či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů a tím je i pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit levnější půjčky.
Společnost ČEZ minulý týden oznámila, že její čistý zisk loni meziročně klesl o 63 procent na 29,6 miliardy Kč. Podle analytiků šlo o výraznější propad, než byla očekávání trhu. Důvodem je hlavně výraznější vliv mimořádných daní a odvodů, na nichž podnik odvedl kolem 40 miliard Kč. I přesto ale ČEZ loni s výjimkou rekordního roku 2022 vydělal nejvíce za posledních deset let.
ČEZ patří k největším energetickým firmám v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
Plánované převzetí firmy GasNet ještě musí schválit Evropská komise a české ministerstvo průmyslu a obchodu. Sjednanou kupní cenu ČEZ uhradí překlenovacím úvěrem upsaným syndikátem komerčních bank s následným refinancováním prostřednictvím dluhopisů. Kupní cena podle ČEZ zohledňuje aktuální celkový dluh společnosti GasNet, který je kolem 55 miliard korun a ve společnosti zůstává. Bez něj by byla cena transakce vyšší.
pmh jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
