Západní firmy chtějí snížit dominanci Číny investicemi do syntetického grafitu
New York 12. září (ČTK) - Firmy ve Spojených státech a v Evropě si vybraly nový způsob, jak se vypořádat s nadvládou Číny v dodávkách grafitu, který je důležitou složkou většiny baterií pro elektromobily. Investují do výroby syntetického grafitu, podle odborníků to ale bude těžký boj, uvedla agentura Reuters.
Syntetický grafit byl vyvinut koncem 19. století, ale teprve v posledním desetiletí se začal používat v elektromobilech. Jeho využití rychle roste. Do roku 2025 by syntetický grafit mohl mít na trhu s anodami pro baterie do elektromobilů až dvoutřetinový podíl, odhaduje společnost Benchmark Mineral Intelligence. Každý elektromobil potřebuje pro anody, tedy záporné elektrody, v bateriích v průměru 50 až 100 kilogramů grafitu. To je zhruba dvojnásobek potřebného množství lithia.
Trh se syntetickým grafitem podle výzkumné společnosti Mordor Intelligence v příštích pěti letech vzroste o více než 90 procent. V roce 2028 by jeho hodnota měla činit 4,2 miliardy USD (96,3 miliardy Kč). Společnosti, které se chtějí vydat novým směrem, ale čelí obrovské konkurenci z Číny. Ta zpracovává více než 90 procent světových zásob přírodního grafitu, který se používá prakticky ve všech anodách pro elektromobily. Čínští giganti zaměření na suroviny pro baterie, jako je BTR a Shanshan, ale také investují stovky milionů dolarů do zvýšení výroby syntetického grafitu.
Zavádění syntetického grafitu do dodavatelského řetězce baterií "je v Číně zralé a komerčně úspěšné", uvedla analytička britské výzkumné společnosti Rho Motion Victoria Hugillová. Čínští výrobci ovládají významný podíl na malém, ale rostoucím trhu se syntetickým grafitem. Příchod nových společností, jako je americká Anovion, australská Novonix a norská Vianode, ale pohánějí dva faktory, upozornila Hugillová.
Jedním faktorem je to, že je snazší zřídit závod na výrobu syntetického grafitu než uvést do provozu nové těžební lokality na přírodní grafit. Producenti totiž mohou v USA využít pobídek, které jsou součástí loňského zákona o snížení inflace IRA, pokud bude tato výroba ve Spojených státech nebo u partnerů, kteří jsou součástí severoamerické zóny volného obchodu. A nové závody se nemusejí nacházet v blízkosti grafitového dolu, řekla Hugillová.
Firma Anovion staví závod na syntetický grafit v Georgii za 800 milionů USD, firma Novonix pak v Tennessee za 160 milionů USD. Obě firmy využijí pobídky americké vlády. Výstavba nových výrobních závodů na syntetický grafit ale i se státními pobídkami vyžaduje ohromné investice, upozornil generální ředitel Novonixu Chris Burns.
Firma Vianode, kterou vlastní Norsk Hydro a výrobce baterií Elkem, chce vybudovat závody na syntetický grafit v Evropě a Severní Americe. Do roku 2030 chce závody s kapacitou pro dva miliony baterií do elektromobilů. Bývalý manažer firmy Hydro Hans Erik Vatne upozorňuje, že proces výroby umělého grafitu firmy je poháněn obnovitelnou energií a má o 90 procent nižší uhlíkovou stopu než grafit z Číny. Vianode tak svým postupem rozptyluje obavy, že proces výroby syntetického grafitu, který je tradičně založen na fosilních palivech, není udržitelný.
Vatne jako výhody syntetického grafitu také uvádí rychlejší nabíjení a delší životnost baterií. Další odborníci dodávají, že syntetický grafit je obecně čistší a nabízí lepší předvídatelný výkon než přírodní grafit. Vatne je teď dočasným předsedou správní rady firmy Vianode.
Cenový rozdíl mezi oběma surovinami se v letošním roce výrazně snížil. To vede výrobce k tomu, aby do anod baterií přimíchávali více syntetického materiálu. Náklady na anody představují méně než deset procent nákladů na bateriový článek pro elektromobily.
Podle výzkumné společnosti Fastmarket bude Čína i nadále dominovat trhu se syntetickým grafitem. Do roku 2030 se její produkce podle odhadů zvýší na dva miliony tun z letošních přibližně 1,6 milionu tun.
"Skutečnou pravdou je, že Čína bude na tomto trhu v příštích deseti až dvaceti letech největším hráčem," řekl Burns.
irl spr
FT: Norský státní fond se stal největším akcionářem švýcarské banky UBS
Oslo 12. září (ČTK) - Norský státní investiční fond se stal největším akcionářem švýcarské banky UBS, která nedávno převzala svého menšího konkurenta Credit Suisse. Společnost Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem tohoto největšího fondu svého druhu na světě, zvýšila tento měsíc podíl v UBS na více než pět procent, uvedl list Financial Times (FT). Fond je akcionářem UBS více než 20 let.
Norský státní fond už patřil mezi deset největších akcionářů UBS. Nyní na pozici největších akcionářů podle SP Capital IQ překonal americké investory Dodge Cox a BlackRock.
Norský fond patřil i mezi deset největších investorů Credit Suisse v době jejího březnového úpadku. Několik týdnů po dojednání záchrany Credit Suisse generální ředitel NBIM Nicolai Tangen švýcarskému listu Finews řekl, že záchrana Credit Suisse byla od vlády správným krokem a zabránila vzniku nekontrolovatelné situace ve švýcarském finančním centru i mimo něj.
Představitelé UBS se v posledních šesti měsících snaží dokázat investorům, že státem organizovaná záchrana bývalého konkurenta Credit Suisse může být úspěšná. Od dohodnuté záchrany před šesti měsíci akcie UBS stouply o více než 30 procent. Investoři a analytici reagovali pozitivně na oznámení banky z minulého měsíce, ve kterém UBS uvedla, že nebude usilovat o státní finanční podporu pro dohodu.
Akciím UBS pomohly také výsledky hospodaření banky zveřejněné na konci srpna, podle kterých čistý zisk za druhé čtvrtletí činil rekordní 29 miliard USD (665,8 miliardy Kč). Důvodem byl účetní zisk z akvizice Credit Suisse. Analytici předpokládají, že UBS v příštím roce spustí program odkupu svých akcií, který po dohodě o převzetí Credit Suisse přerušila.
Credit Suisse se letos v březnu dostala do tak vážných problémů, že začala ohrožovat finanční stabilitu globálního bankovního sektoru. Do věci se proto vložila švýcarská vláda, centrální banka a regulační orgány, které dojednaly záchranu banky v podobě jejího převzetí rivalem UBS. Spojení se tak stalo prvním sloučením dvou globálních a systémově významných bank.
irl spr