Slovenská jména - Petronela - velká stříbrná medaile 1 Oz

Česko si dnes připomene oběti komunismu, vzpomínat se bude v Praze i regionech

Praha 27. června (ČTK) - Lidé v Česku si dnes připomenou 74 let od popravy političky Milady Horákové ve vykonstruovaném procesu komunistického režimu a uctí památku i dalších popravených, umučených a vězněných z politických důvodů. V Praze se pietní akty při příležitosti dnešního Dne památky obětí komunistického režimu uskuteční na Újezdě nebo v pankrácké věznici, kde byli političtí vězni popravováni. Vzpomínat se bude také v Plzni, Kutné Hoře nebo v Malé pevnosti v Terezíně na Litoměřicku. Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 lidí pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek. V hlavním městě se politici památce těchto obětí dopoledne pokloní u pomníku Horákové vedle Poslanecké sněmovny a pomníku obětem komunismu na Újezdě. Hodinu po poledni se uskuteční už tradiční vzpomínková akce v areálu pankrácké věznice, kde byla Horáková popravena 27. června 1950. Spolu s ní tam byli v tento den popraveni po vykonstruovaném procesu i právník Oldřich Pecl, štábní strážmistr SNB Jan Buchal a novinář Záviš Kalandra. Místo uložení ostatků Horákové je dodnes neznámé. Urny s popelem Pecla a Buchala jsou podle badatelů v hromadném pohřebišti na motolském hřbitově v Praze. Kalandra figuruje na seznamu popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky podle Vězeňské služby rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. O objevu tohoto pohřebiště archeologové informovali loni v červnu Organizace Člověk v tísni k dnešnímu významnému dni připravila na dopoledne v Praze pietní happening s názvem Den Příběhů bezpráví. Během něj studenti přepaží Karlův most zátarasy sestavenými z portrétů a krátkých medailonků obětí, které zemřely při pokusu o překonání hranice. Z piet mimo hlavní město se jedna uskuteční dopoledne v Malé pevnosti Terezín, kde Horákovou jako účastnici protinacistického odboje věznilo za druhé světové války gestapo. Právnička, národněsocialistická poslankyně a bojovnice za práva žen Horáková aktivně vystupovala i proti komunistickému režimu. V roce 1950 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti za údajnou špionáž a velezradu. Popravena byla navzdory přímluvám osobností z celého světa. Byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a popravili v politickém procesu. ktp mha