EU musí investovat alespoň 500 miliard eur ročně, aby dohnala USA, řekl Draghi
Brusel 25. února (ČTK) - Evropská unie musí proinvestovat obrovské množství peněz v relativně krátkém čase, aby srovnala krok se Spojenými státy. Na víkendovém neformálním zasedání ministrů financí v Gentu to řekl bývalý italský premiér a guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi, kterého Evropská komise pověřila přípravou zprávy o unijní konkurenceschopnosti. Draghi objem financí odhadl na 500 miliard eur (12,7 bilionu korun) ročně, píší server Politico a agentura ANSA. Podle Draghiho se také otřásly hlavní mezinárodní pilíře, na kterých EU postavila v uplynulých letech svou prosperitu.
Podle Draghiho Evropská unie zaostává vůči USA a svým dalším konkurentům v produktivitě i ekonomickém růstu. 'Rozdíl mezi EU a USA se zvětšuje, a to hlavně po roce 2010,' řekl Draghi. Aby EU srovnala krok se Spojenými státy, tak by evropské investice musely vzrůst na 500 miliard eur. To je v přepočtu 12,7 bilionu korun a odpovídá to zhruba šestinásobku výdajů českého státního rozpočtu za rok 2023.
Na 500 miliard eur ročně bývalý šéf ECB odhaduje i náklady na digitální a ekologický přechod, který si EU stanovila. 'V Evropě bude nutné proinvestovat v relativně krátké době obrovské množství peněz,' řekl Draghi. Podle něj se však nemá jednat pouze o veřejné prostředky. Bývalý italský premiér se domnívá, že je nutné diskutovat o tom, jak do investic zapojit i soukromé úspory 've výrazně větší míře než v minulosti'. Vedle státních a soukromých zdrojů by členské země mohly zvážit vytvoření nových unijních programů, jak se stalo po pandemii covidu-19.
Podle Draghiho se v posledních letech staly výrazné změny v globálním hospodářském uspořádání. Mezinárodní pilíře, na kterých EU stavěla svou prosperitu, už nejsou tak stabilní. Za tyto pilíře Draghi označil dodávky energií z Ruska, obchod s Čínou a americký vojenský aparát.
Bývalý šéf ECB by měl předat svou zprávu o konkurenceschopnosti Evropské unie na konci června, píše agentura AFP. Víkendové jednání s ministry financí bylo jednou z prvních příležitostí pro výměnu názorů na toto téma. Podle belgického ministra financí Vincenta Van Peteghema, který zasedání předsedal, se jednalo o 'intenzivní debatu bez tabu'.
jkh kpc
Vystrčil: Budoucnost Ukrajiny předurčuje i budoucnost Česka
Praha 24. února (ČTK) - Budoucnost Ukrajiny předurčuje také budoucnost Česka. Při příležitosti uctění památky obětí ruské agrese proti Ukrajině to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Česká, evropská ani světová podpora Ukrajiny podle něj není zadarmo, ale je nutná, protože žádná podpora by Česko stála mnohem více. Vystrčil v projevu poděkoval českým občanům, kteří Ukrajinu vytrvale podporují. Ukrajinské občany, kteří kvůli konfliktu přišli do Česka, Vystrčil poprosil, aby Česku v jeho podpoře pomáhali.
"Jedna z věcí, kterou mohou pomoci, je, že se zapojí do života v Česku ve všech rozměrech, které takový život v Česku přináší, a že tím pádem budeme Ukrajinu podporovat společně," řekl na adresu Ukrajinců žijících v Česku. Dlouhodobá podpora Ukrajiny je pro Česko náročnější než pomoc v jednom daném okamžiku a spolupráce Ukrajinců je tak podle něj klíčová.
Pietního aktu se u pomníku ukrajinského básníka Tarase Ševčenka na náměstí Kinských v Praze kromě Vystrčila zúčastnila také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), chargé d'affaires ukrajinské ambasády Vitalij Usatyj a několik dalších poslanců a senátorů. Po krátkých projevech Vystrčil, Pekarová Adamová, Usatyj a další přítomní položili k pomníku ukrajinského básníka květiny v ukrajinských barvách a poklonili se.
Pekarová Adamová připomněla, že ruská agrese vůči Ukrajině začala už v momentu ruské invaze na Krym. "My máme děkovat Ukrajincům za to, že tady žijeme své každodenní životy, které se neobrátily vzhůru nohama tak, jako se obrátily našim ukrajinským přátelům," řekla. Výsledek konfliktu na Ukrajině podle ní rozhodne o míru v Česku.
Usatyj ve svém projevu mimo jiné poděkoval České republice za poskytnutou vojenskou pomoc, zejména za dodávku zbraní.
Rusko napadlo Ukrajinu 24. února 2022 a od té doby ruská agrese proti Ukrajině trvá. Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Česko také zajistilo víza dočasné ochrany zhruba půl milionu uprchlíků z Ukrajiny.
szd gcm