Zámek v Kroměříži připravuje na letošek otevření expozice arcibiskupské gardy
Kroměříž 2. ledna (ČTK) - Zámek v Kroměříži, který je památkou UNESCO, připravuje na letošek otevření expozice arcibiskupské gardy. Zpřístupní i takzvanou Klenotnici ve věži zámku s renesančními artefakty. První návštěvníky by měl zámek v novém roce přivítat 22. března, řekl ČTK ředitel Správy Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži Jiří Uhlíř. Celá sezona se podle něj ponese ve znamení 400. výročí narození biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, který se v 17. století po třicetileté válce zasloužil o vybudování zámku v jeho dnešní podobě.
Biskupská a později arcibiskupská garda měla v době svého vzniku chránit biskupa, zámek a město. Postupně však získala spíše reprezentativní funkci. Expozici, která jí bude věnována, uvidí lidé v Mlýnské bráně, která se zámkem sousedí. "Dřív tam byla trafostanice, ale ještě předtím to byl průchod nebo spojnice pro biskupy mezi zámkem a mezi gymnáziem, nebo lépe řečeno farností svatého Mořice. Takže návštěvníci mohou oficiálně navštívit jak tento zrestaurovaný prostor, tak i celou interaktivní expozici arcibiskupské gardy," uvedl Uhlíř.
Návštěvu 84 metrů vysoké zámecké věže si zájemci budou moci nově zpestřit nahlédnutím do historické místnosti, která je její součástí. "Je to renesanční prostor, který dřív nebyl přístupný a do kterého vkládáme ty nejcennější skvosty, které tady na zámku máme. V neposlední řadě nás čeká také znovuotevření prostor v druhém patře, kde se nachází expozice Kabinet mincí, Manský sál, Stará knihovna, Kabinet hudby a podobně. A bude možnost také navštívit při mimořádných událostech i soukromé byty, které dřív přístupny nebyly," řekl Uhlíř.
Na zámku a v přilehlé Podzámecké zahradě, která je taktéž památkou zapsanou na seznamu světového dědictví, se znovu chystá i řada kulturních akcí. Na začátku sezony to budou jarně vyzdobené reprezentační sály, v červnu Víkend otevřených zahrad a v červenci série venkovních koncertů. V programu by neměly chybět ani oblíbený festival barokní kultury Hortus Magicus nebo mezinárodní soutěž tradičních koňských zápřeží. Sezona by měla opět vyvrcholit adventními prohlídkami svátečně vyzdobených zámeckých sálů.
Viktor Chrást hj
Rozpočtový schodek Slovenska loni stoupl téměř o 70 procent na 7,68 miliardy eur
Bratislava 2. ledna (zpravodaj ČTK) - Schodek státního rozpočtu Slovenska se loni meziročně zvýšil téměř o 70 procent bezmála na 7,68 miliardy eur (189,8 miliardy Kč), proti plánu byl však o osm procent nižší. Rozpočtové výdaje rostly rychleji než příjmy. Informovalo o tom dnes slovenské ministerstvo financí. Nynější slovenská vláda premiéra Roberta Fica, která nastoupila do úřadu loni v říjnu, naplánovala na letošek schodek rozpočtu přibližně na 7,62 miliardy eur (188,4 miliardy Kč).
Příjmy slovenského rozpočtu loni stouply proti předchozímu roku o 24,5 procenta. Výdaje se zvýšily o třetinu. Bilanci ovlivnilo kromě jiného čerpání peněz z evropských fondů a unijního fondu obnovy, stejně jako proti plánu jedenáctinásobně vyšší dotace pro státní Sociální pojišťovnu, která například vyplácí důchody a další dávky ze sociálního pojištění.
Loni se v zemi mimořádně zvyšovaly důchody a Ficova vláda prosadila vyplacení jednorázového příspěvku příjemcům penzí. Sociální pojišťovna dostala od státu 1,16 miliardy eur (28,7 miliardy Kč).
Slovenský státní rozpočet loni na rozdíl od roku 2022 obsahoval také rezervu 3,5 miliardy eur (86,5 miliardy Kč) na kompenzace vysokých cen energií. V kompenzacích v zájmu udržení cen elektrické energie, zemního plynu a tepla pro domácnosti pokračuje i nynější slovenská vláda, která na to vyčlenila 1,25 miliardy eur (30,9 miliardy Kč).
Ficova vláda loni prosadila konsolidační balíček, od kterého si v letošním roce slibuje dodatečné příjmy státu zhruba 1,5 miliardy eur (37 miliard Kč). Podíl schodku veřejných financí na výkonu ekonomiky by letos podle schváleného rozpočtu měl klesnout na 5,97 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loni očekávaných 6,52 procenta HDP. Analytici i nezávislá rozpočtová rada už dříve upozornili, že tohoto poklesu vláda dosáhla jen díky účetnímu triku, protože část kompenzací vysokých cen energií z peněz evropských fondů hodlá započítat až do letošního roku, byť příslušné výdaje se vztahovaly k roku 2023.
Adrian Bobok spr
