Výbušný materiál do pagerů v Libanonu ukryl Izrael, píše s odkazem na zdroje NYT
Washington/Bejrút 18. září (ČTK) - Izrael ukryl výbušný materiál do pagerů, které si před několika měsíci u tchajwanského výrobce Gold Apollo objednalo libanonské militantní hnutí Hizballáh. S odvoláním na nejmenované americké a další představitele to napsal list The New York Times (NYT). Tchajwanská společnost ale následně uvedla, že pagery nevyrobila. Vysoce postavený zdroj libanonských bezpečnostních složek agentuře Reuters řekl, že za explozemi stála izraelská tajná služba Mossad.
Tisíce pagerů, osobních komunikačních zařízení, v Libanonu explodovaly v úterý, přičemž zabily nejméně devět lidí a na 2750 zranily. Pagery podle Reuters využívali příslušníci libanonského militantního hnutí Hizballáh, včetně jeho bojovníků i zdravotníků.
Libanonská vláda i Hizballáh už dříve přisoudily útok Izraeli. Ten záležitost nekomentoval.
Pagery vyrobené na Tchaj-wanu společností Gold Apollo podle zdrojů NYT zachytily izraelské tajné služby předtím, než dorazily do Libanonu. Do každého zařízení umístily výbušninu vážící několik desítek gramů a zabudovaly do něj spínač, kterým mohly pager na dálku odpálit.
Majitelé pagerů v úterý okolo 15:30 místního času (14:30 SELČ) obdrželi zprávu, která zdánlivě pocházela od Hizballáhu. Místo toho ale odpálila výbušninu, řekli NYT dva nejmenovaní činitelé.
"Výrobek nebyl náš. Měl na sobě jen naši značku," řekl dnes brzy ráno Reuters šéf Gold Apollo a dodal, že i jeho firma se stala obětí incidentu. Zničené pagery měli na snímcích analyzovaných Reuters nálepky ve formátu odpovídajícím Gold Apollo.
Agentuře Reuters několik nejmenovaných zdrojů sdělilo, že spiknutí zřejmě Izrael připravoval několik měsíců. Anonymní libanonský bezpečnostní zdroj pak také uvedl, že Hizballáh si objednal 5000 pagerů u Gold Apollo a obdržel je letos na jaře.
"Mossad do zařízení vložil plošný spoj s výbušným materiálem, který přijímá kód. Je velmi těžké ho jakýmkoliv způsobem odhalit. Dokonce ani žádným přístrojem nebo skenerem," řekl bezpečnostní zdroj agentuře Reuters.
Informace NYT podle agentury AFP podporují dřívější prohlášení některých odborníků, podle kterých se izraelským službám podařilo proniknout do dodavatelského řetězce Hizballáhu a útok naplánovat. O podobném scénáři s odkazem na své zdroje hovořila v úterý také stanice Sky News Arabia. Stanice Al-Džazíra s odvoláním na libanonský bezpečnostní zdroj uvedla, že k jednotlivým pagerům bylo připevněno asi 20 gramů trhaviny a že zařízení byla dovezena před pěti měsíci.
nim cht
Kněz Kajpr, jenž zemřel v komunistickém vězení, má pomník v Bratronicích
Bratronice (Kladensko ) 17. září (ČTK) - Kněze Adolfa Kajpra, který zemřel v Leopoldově jako vězeň komunistického režimu, připomíná ode dneška v Bratronicích na Kladensku pomník. V Bratronicích žil Kajpr se svou tetou, která se o něj starala po smrti jeho rodičů. Pomník vznikl i díky veřejné sbírce. Jeho dnešního odhalení se účastnili i knězovi příbuzní včetně Bohuslava Kajpra, který je vnukem Adolfova bratra Josefa, řekli dnes ČTK Petra Honová a její manžel Matěj, který je také vzdáleným Kajprovým příbuzným. Od smrti Kajpra dnes uplynulo 65 let.
Ke Kajprovu osudu se Honovi dostali při prozkoumávání svého rodokmenu. Na této zálibě považují za zajímavá i zjištění konkrétních osudů obyčejných lidí na pozadí velkých dějin. "Jeho (Kajprův) osud byl velmi propletený s dějinami 20. století," uvedl Hon. Podle něj má Kajprovo poselství co říci i v dnešní době.
Pomník stojí u bratronického kostela Všech svatých. Tvoří jej figura Kajpra sevřená mezi bloky kamene, které symbolizující střet člověka – osobnosti s totalitní mocí, na jedné straně nacistickou a na druhé straně komunistickou. Autorkou návrhu je sochařka Klára Žán Valentová.
Kajpr se narodil 5.července 1902 v obci Hředle. Jeho rodiče byli oddáni v Bratronicích, posléze v Hředlích provozovali hostinec a řeznictví. Po smrti matky v roce 1905 se otec se syny vrátil do Bratronic, o rok později zemřel též. Kajpra vychovával teta Klára Kajprová. V Bratronicích chodil do školy a v kostele byla i jeho primice (první mše po završení kněžského studia). "Na Bratronice vzpomínal i v dopisech z vězení," dodala Honová.
Od roku 1937 Kajpr působil ve farnosti svatého Ignáce v Praze, kde je pohřben. Pracoval též pro několik časopisů a vyučoval filozofii na diecézní teologické škole. V roce 1941 byl zatčen a až do roku 1945 postupně vězněn v několika koncentračních táborech včetně Mauthausenu a Dachau. Po válce se vrátil k vyučování i publikační činnosti. V roce 1950 byl zatčen a odsouzen na 12 let za velezradu. Podle spoluvězňů se věnoval jejich vzdělávání. Zemřel ve vězeňské nemocnici na následky dvou infarktů.
Na vzniku pomníku se podíleli kromě spolku Klíče pro demokracii zástupci obce i místní obyvatelé, podpořili je i představitelé Tovaryšstva Ježíšova, jehož byl Kajpr členem. Celkové náklady dosáhly zhruba 600.000 korun.
sbe dr
DALŠÍ ZPRÁVY
