Na podporu dostavby varhan ve svatovítské katedrále vystoupí 200 účinkujících
Praha 14. listopadu (ČTK) - V katedrále svatého Víta v Praze se 21. listopadu uskuteční koncert na podporu dostavby svatovítských varhan, na kterém se představí více než 200 účinkujících. Na čtvrtém benefičním koncertu se představí Český národní symfonický orchestr, operní pěvci Kateřina Knežíková, Adam Plachetka, Rafael Alvarez, Petra Alvarez Šimková, dětský pěvecký sbor Paleček, tanečníci ze ZUŠ Ústí nad Orlicí a Litomyšle, dirigent Jan Kučera nebo zpěvák Jan Smigmator. ČTK o tom za organizátory informoval Lukáš Koutník.
Z důvodu omezené kapacity katedrály bude možné koncert sledovat pouze jako živý přenos České televize a Českého rozhlasu.
"Koncert se koná u příležitosti výročí položení základního kamene katedrály Janem Lucemburským a Arnoštem z Pardubic a také v předvečer svátku svaté Cecilie, patronky muzikantů. S celkovým počtem přes dvě stovky účinkujících se jedná o největší akci, kterou spoluorganizuje Nadační fond Svatovítské varhany a Společenství svatovítské katedrály," uvedl Koutník.
Varhany jsou posledním krokem, který zbývá po 700 letech stavby katedrály sv. Víta učinit, aby byla stavba symbolicky dokončena. Prostředky na jejich zhotovení poskytl již císař Ferdinand I., záměr jejich zhotovení však nebyl nikdy naplněn a pro varhany určená kruchta zůstávala prázdná i po dokončení katedrály v roce 1929. Prozatímní Mölzerovy varhany, které v katedrále v současnosti hrají, byly již v době svého vzniku v roce 1929 pojaty jako provizorní.
Do celonárodní sbírky, která začala před osmi lety, se zapojilo přes 15.000 dárců a a společně vybrali více než 98 milionů korun. Během koncertu se připomenou možnosti dárcovství, aktuální stav sbírky i harmonogram dokončení varhan.
Varhanář Gerhard Grenzing, který vyhrál v roce 2017 na zhotovení varhan mezinárodní soutěž, zatím dostal zálohu ve výši asi poloviny ceny. Původní smlouva počítala s tím, že varhany budou v katedrále v roce 2019. Zdržení ale způsobilo mnoho aspektů od nepředvídatelných technických komplikací po epidemii koronaviru.
Projekt je složitý také tím, že se varhany staví do objektu se středověkými základy a památkáři musejí každý zásah do něj povolit. Kvůli hmotnosti nástroje je třeba zpevnit kruchtu nad vchodem do chrámu, kde budou varhany stát. Během projektu se měnil rozsah potřebných úprav.
Nový nástroj bude mít čtyři manuály s pedálem a celkem 96 rejstříků. Nejmenší píšťala bude měřit pouhých sedm milimetrů, naopak nejdelší přesáhne délku sedmi metrů.
jir rot
Astronomové chtějí změnit název Magellanových oblaků kvůli koloniálnímu odkazu
Manila 13. listopadu (ČTK) - Jméno portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese je vepsáno ve hvězdách v podobě Velkého a Malého Magellanova oblaku, galaxií nápadně zářících na obloze na jižní polokouli. Část astronomů ale nyní volá po jejich přejmenování a tvrdí, že Magalhaes byl vrah, který při první plavbě okolo země zotročoval původní obyvatelstvo tichomořských ostrovů, píše list The Guardian.
"Magalhaes se dopustil hrůzných činů. Na území, kde se dnes rozkládají Guam a Filipíny, spolu se svými muži vypaloval vesnice a zabíjel tamní obyvatele," říká astronomka Mia de los Reyesová z univerzity v Amherstu v americkém státě Massachusetts. V odborném časopise APS Physics vyzvala Mezinárodní astronomickou unii (IAU), orgán zodpovědný za názvy kosmických těles, aby Magellanovy oblaky přejmenoval.
"Spolu s mnoha dalšími astronomy se domníváme, že astronomické objekty a zařízení by se neměly jmenovat po Magalhaesovi ani nikom jiném s násilnickým kolonialistickým odkazem," píše de los Reyesová s odkazem na teleskopy v Chile, které po objeviteli rovněž nesou jméno.
Mořeplavec, známý také jako Fernando de Magallanes či Ferdinand Magellan, v roce 1519 vedl španělskou výpravu, která jako první evropská dosáhla Asie západní cestou přes Tichý oceán. V roce 1521 zemřel v bitvě s domorodým obyvatelstvem na dnešních Filipínách.
Nejde však pouze o Magalhaesovy činy, uvádí kosmolog David Hogg z Newyorské univerzity. "Hlavním problémem je to, že mraky neobjevil," domnívá se odborník. Původní obyvatelé po celé jižní polokouli dva jasné objekty viděli už dávno a měli pro ně svá vlastní jména. Oblaky byly po mořeplavci pojmenovány až koncem 19. století.
Výzva ke změně jména nejjasnější galaxie viditelné z Mléčné dráhy a její menší sestry je zatím poslední v rámci širší revoluce v názvosloví, ve které vědci požadují odstranění sporných názvů. Kontroverzní jsou například jména živočichů a rostlin, která odkazují na fašisty či osobnosti s rasistickými názory. V budoucnu podle části vědecké obce bude potřeba věnovat větší pozornost jménům na počest konkrétních osob, píše The Guardian, přičemž inspiraci lze čerpat například od robotických vozítek, která vyslal na Mars americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) - rovery Curiosity (Zvědavost) či Perseverance (Vytrvalost) vzdávají hold ideálům.
nim mka