Archeologové začali v centru Staré Boleslavi se záchranným průzkumem
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (u Prahy) 19. dubna (ČTK) - Ve Staré Boleslavi pracují archeologové na Mariánském náměstí a u Staroboleslavské brány na záchranném průzkumu. Rozhodli o něm po odkrytí části silnice v místě, ve kterém město chtělo začít s opravou kanalizace. Práce jsou kvůli průzkumu pozastavené. Průzkum může město vyjít až na pět milionů korun, uvedl dnes starosta Robert Pecha (Vy jste město).
"Původně to vypadalo, že výkop bude v místech, kde již archeologové kdysi pracovali. Vede ale trochu jinde a archeologové to musí prozkoumat," řekl Pecha. Zatím podle něj není jasné, jak dlouho výzkum potrvá. "Podle informací od archeologů to může být od tří do pěti měsíců," doplnil.
První výsledky by podle Karla Říhy z Archeologického ústavu mohli mít archeologové za dva až tři týdny. Najít by mohli například keramiku, kosti, vypálenou hlínu, kovy a mince.
"Začali jsme, takže zatím sbíráme recentní povrch, rozměřujeme sondy a vykopáváme staré sítě, abychom se dostali k těm původním středověkým situacím," řekl Říha. Na místě podle něj pracuje zhruba 12 lidí, narazili už i na staré sondy z dřívějších výzkumů. "V zadní části směrem k Mariánskému náměstí je šesti až sedmimetrový úsek netknutých středověkých vrstev," doplnil Říha.
Trvání výzkumu podle něj závisí i na hloubce, do které se budou archeologové dostávat. V okolí brány a v Šarochově ulici, kde dřívější průzkumy odhalily příkop, se podle něj může hloubka středověkých souvrství blížit ke třem metrům.
Podle ředitelky staroboleslavského informačního a kulturního centra Zdeňky Tiché patří Stará Boleslav k nejstarším lokalitám v Česku. "Přemyslovské hradiště zde stálo už kolem roku 900, je tedy jasné, že když se někde začne se stavebními pracemi, budou místo prozkoumávat archeologové, první práce začaly už v 90. letech," řekla Tichá.
Na staroboleslavském Mariánském náměstí měla na začátku dubna začít oprava kanalizace. Práce budou moci znovu začít až po skončení průzkumu.
dkl dr
Chile pátrá po více než 1100 zmizelých politických vězních z éry Pinocheta
Santiago de Chile 17. dubna (ČTK) - S blížícím se půlstoletým výročím krvavého puče, kterým se v září 1973 k moci dostal pravicový diktátor Augusto Pinochet, pátrá Chile po více než 1100 zmizelých obětech režimu, uvedl dnes list The Guardian. Národní pátrací plán je první krok v demokratické historii země, kdy vláda aktivně podpořila hledání zmizelých lidí, které režim zadržel, případně popravil, a jejichž těla se nikdy nenašla.
Za 17 let Pinochetovy diktatury bylo podle odhadů na 40.000 lidí mučeno a více 3000 zavražděno. Počty zmizelých se podle odhadů pohybují mezi 1109 a 1469. Nalézt a identifikovat se podařilo pouze ostatky 310 dalších pohřešovaných. Režim unášel a popravoval politické vězně napříč celým Chile a více než stovku jich, ještě zaživa, vyhodil z vrtulníků do moře. V zemi jej i přesto mnozí dlouho obdivovali vzhledem k tomu, že Pinochet Chile vyvedl z hluboké ekonomické krize.
"Máme morální povinnost nikdy nepřestat pátrat," řekl při zahájení plánu letos v březnu chilský prezident Gabriel Boric u památníku obětem vražedné kampaně na severu země.
Podle ministra spravedlnosti a lidských práv Luise Cordera Vegy doposud ležela tíha systematického pátrání po zmizelých pouze na bedrech jejich rodin. "Jedná se o zjištění okolností, za kterých byli lidé zadrženi a zmizeli," uvedl Vega. Prvním krokem podle něj bude shromáždění doposud nalezených informací.
S někdejšími agenty státní bezpečnosti v současnosti vedou chilské soudy 1482 prvoinstančních trestních řízení, k projednání dalších 146 případů se doposud nedostaly.
Sám Pinochet, který v roce 2006 zemřel v 91 letech, za svého života v Chile nečelil spravedlnosti. Po zadržení v Londýně v roce 1998 pouze strávil rok a půl v domácím vězení a následně byl propuštěn "z humanitárních důvodů". Margaret Thatcherová jej tehdy obdarovala skotskou whiskey. Zemřel s více než 300 nevyřízenými obviněními.
Na rozdíl od sousední Argentiny, v níž mezi lety 1976 a 1983 panovala vojenská diktatura a soudy tam dva roky po jejím konci poslaly na 1000 bývalých příslušníků režimu do vězení za porušení lidských práv, v Chile několik let po zahájení přechodu k demokracii bývalí státní příslušníci nemuseli předstoupit před soud. Několik z nich bylo odsouzeno později, ale často dostali snížené sazby v pohodlných vězeňských zařízeních s víkendovým podmínečným propuštěním, případně domácí vězení.
kpa mka
