EBRD: Předpovědi brzkého snižování úroků ve střední Evropě jsou optimistické
Budapešť 14. března 2023 (ČTK) - Prognózy, že centrální banky ve střední Evropě v brzké době zahájí snižování úrokových sazeb, jsou optimistické. Inflace by totiž mohla být odolnější, než se předpokládalo. Agentuře Reuters to dnes řekla hlavní ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Beata Javorciková.
Domníváme se, že tyto prognózy jsou optimistické. To naznačuje, že docela optimistický je také názor, že centrální banky začnou velmi brzy snižovat úrokové sazby...
Centrální banky v Maďarsku a České republice, které předloni jako první v Evropě začaly kvůli růstu inflace zvyšovat úrokové sazby, by se podle Reuters mohly stát rovněž prvními centrálními bankami, které v Evropě začnou úroky snižovat.
Ekonomové očekávají první snížení úrokových sazeb v Česku ve druhém pololetí. V případě Maďarska jsou analytici podle posledního průzkumu rozděleni v názoru na to, zda snižování úroků začne ve druhém čtvrtletí, nebo až ve třetím.
Javorciková uvedla, že Mezinárodní měnový fond (MMF) nyní předpokládá velmi rychlý pokles inflace. "Domníváme se, že tyto prognózy jsou optimistické. To naznačuje, že docela optimistický je také názor, že centrální banky začnou velmi brzy snižovat úrokové sazby," dodala.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) začátkem února podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na této úrovni se sazba drží od loňského června. Česká republika má jedny z nejvyšších základních úrokových sazeb v Evropě, vyšší jsou jen v Rusku, Turecku, Bělorusku, Maďarsku, Moldavsku a na Ukrajině.
pmh spr - sdílejte článek
Následuje: Státy EU se shodly na principech návratu fiskálních pravidel, na detailech ne
Brusel 14. března (zpravodaj ČTK) - Země Evropské unie se chtějí vrátit k dodržování společných fiskálních pravidel, která však mají lépe odrážet ekonomickou realitu doby ovlivněné pandemií covidu-19 a války na Ukrajině. Ministři financí unijních zemí dnes podpořili obecné principy reformy rozpočtových a dluhových pravidel navržené loni Evropskou komisí (EK), na všech podrobnostech se ale zatím neshodují. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury se čeká debata například o přijatelnosti výjimek pro jednotlivé státy. Unijní fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie a jeho mimořádné uvolnění prodloužil do konce roku, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině. Ministři se dnes shodli, že v budoucnu by měly státy začít znovu respektovat oba zmíněné stropy vůči HDP, komise by ale měla větší důraz klást na individuální situaci jednotlivých států. "Nová pravidla by měla být více realistická, aby byla vymahatelná," řekl po jednání novinářům Stanjura. Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko mají dluh přesahující dvojnásobek zmíněného šedesátiprocentního stropu a nejsou schopny se k němu v nejbližších letech přiblížit, zatímco více než deset zemí včetně České republiky se do povolené úrovně vejde. Komise proto počítá se zavedením víceletých národních plánů dluhové udržitelnosti, na jejichž základě by každé zemi stanovila individuální cestu směřující k plnění zmíněných limitů. (pokračování...)
Brusel 14. března (zpravodaj ČTK) - Země Evropské unie se chtějí vrátit k dodržování společných fiskálních pravidel, která však mají lépe odrážet ekonomickou realitu doby ovlivněné pandemií covidu-19 a války na Ukrajině. Ministři financí unijních zemí dnes podpořili obecné principy reformy rozpočtových a dluhových pravidel navržené loni Evropskou komisí (EK), na všech podrobnostech se ale zatím neshodují. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury se čeká debata například o přijatelnosti výjimek pro jednotlivé státy. Unijní fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie a jeho mimořádné uvolnění prodloužil do konce roku, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině. Ministři se dnes shodli, že v budoucnu by měly státy začít znovu respektovat oba zmíněné stropy vůči HDP, komise by ale měla větší důraz klást na individuální situaci jednotlivých států. "Nová pravidla by měla být více realistická, aby byla vymahatelná," řekl po jednání novinářům Stanjura. Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko mají dluh přesahující dvojnásobek zmíněného šedesátiprocentního stropu a nejsou schopny se k němu v nejbližších letech přiblížit, zatímco více než deset zemí včetně České republiky se do povolené úrovně vejde. Komise proto počítá se zavedením víceletých národních plánů dluhové udržitelnosti, na jejichž základě by každé zemi stanovila individuální cestu směřující k plnění zmíněných limitů. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'EBRD: Předpovědi brzkého snižování úroků ve střední Evropě jsou optimistické' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Bohemika (bos) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2023031407414|505319. Vydána 14.03.2023 19:45:36. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'EBRD: Předpovědi brzkého snižování úroků ve střední Evropě jsou optimistické' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Bohemika (bos) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2023031407414|505319. Vydána 14.03.2023 19:45:36. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
