Biden navrhl zvýšit výdaje na obranu, žádá i skoro 700 milionů USD pro Ukrajinu
Washington 28. března 2022 (ČTK) - Americký prezident Joe Biden ve svém návrhu rozpočtu pro další fiskální rok požaduje přibližně čtyřprocentní navýšení výdajů na obranu na rekordních 813 miliard dolarů (přes 18 bilionů Kč). Dnes zveřejněný plán počítá mimo jiné se zvýšením platů pracovníků ministerstva obrany a se 682 miliony dolarů pro Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, informují americká média.
Navrhovaný obranný rozpočet zhruba o 30 miliard dolarů převyšuje objem peněz vyčleněný pro aktuální fiskální rok, který končí na konci září. Loni přitom Kongres vyčlenil na fungování ozbrojených sil asi o 30 miliard dolarů více než v předchozím zákoně o financování obrany. Web Politico ovšem podotýká, že při započtení inflace by nový Bidenův plán znamenal meziroční nárůst jen o 1,5 procenta.
Podle agentury Reuters invaze ruských vojsk na Ukrajině vyústila ve volání zástupců obou velkých politických stran v USA po posílení obranných výdajů. Bidenova administrativa tvrdí, že její plán odráží snahu čelit hrozbám, jako je počínání Ruska nebo rostoucí riziko kybernetických útoků. Deník The New York Times uvádí, že zklamaní by mohli být mnozí členové progresivního tábora v Kongresu, kteří dlouhodobě prosazují větší důraz na vnitropolitické otázky. Kromě toho prezident Biden sám upozorňoval na vysoké vojenské výdaje USA, když loni vysvětloval rozhodnutí ukončit misi v Afghánistánu.
Válka na Ukrajině ovšem vyvolává snahy zvyšovat obranné rozpočty napříč státy Severoatlantické aliance. Nový plán Washingtonu mimo jiné žádá bezmála sedm miliard dolarů na podporu vojenských operací v Evropě, samotné Ukrajině by pak přinesl dalších 682 milionů. Peníze by prý zemi pomohly "postavit se proti škodlivému ruskému vlivu a uspokojit potřeby spojené s bezpečností, energiemi, otázkami kyberbezpečnosti, dezinformacemi, makroekonomickou stabilizací a odolností občanské společnosti".
Biden kromě toho navrhuje zvýšit platy uniformovaných i civilních pracovníků Pentagonu o 4,6 procenta, modernizovat jaderné síly USA nebo zvýšit investice do rozvoje tzv. hypersonických zbraní. Podle Reuters by z rozpočtu těžili největší američtí dodavatelé vojenské techniky jako jsou Lockheed, Raytheon Technologies, Northrop Grumman a General Dynamics. Nový plán nicméně počítá se zpomalením nákupu stíhaček F-35.
lex ank - sdílejte článek
Následuje: V EU zmrazili 120 milionů eur pěti Libanoncům, včetně guvernéra centrální banky
Bejrút/Brusel 28. března (ČTK) - Úřady ve Francii, Německu či Lucembursku zmrazily pěti libanonským občanům majetek ve výši 120 milionů eur (téměř tři miliardy korun) kvůli podezření z praní špinavých peněz. Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust), která o opatření informovala, jména vyšetřovaných nesdělila. Němečtí žalobci ale uvedli, že je mezi nimi i dlouholetý guvernér libanonské centrální banky Rijád Salámí, který byl ve vlasti obviněn z nedovoleného obohacování, napsala agentura Reuters. Salámí agentuře Reuters napsal, že si není zmražení svého majetku vědom. Dlouholetý šéf centrální banky ve vlasti čelí obvinění z nedovoleného obohacování. Stejnému obvinění čelí i jeho bratr Radžá. Oba muži ale tvrzení vyšetřovatelů odmítají. Guvernér uvedl, že nařídil audit. Ten má prokázat, že jeho majetek nepochází z veřejných peněz, na které neměl nárok. Podle agentury Eurojust pětice Libanonců čelí podezření, že si v letech 2002 až 2021 přivlastnila veřejné prostředky, a to 330 milionů dolarů a pět milionů eur (celkem 7,5 miliardy Kč). V rámci opatření byly zajištěny nemovitosti v Hamburku, Mnichově, Paříži či Bruselu a bankovní účty v Monaku a Lucembursku se zůstatkem zhruba 57 milionů eur (1,4 miliardy korun). (pokračování...)
Bejrút/Brusel 28. března (ČTK) - Úřady ve Francii, Německu či Lucembursku zmrazily pěti libanonským občanům majetek ve výši 120 milionů eur (téměř tři miliardy korun) kvůli podezření z praní špinavých peněz. Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust), která o opatření informovala, jména vyšetřovaných nesdělila. Němečtí žalobci ale uvedli, že je mezi nimi i dlouholetý guvernér libanonské centrální banky Rijád Salámí, který byl ve vlasti obviněn z nedovoleného obohacování, napsala agentura Reuters. Salámí agentuře Reuters napsal, že si není zmražení svého majetku vědom. Dlouholetý šéf centrální banky ve vlasti čelí obvinění z nedovoleného obohacování. Stejnému obvinění čelí i jeho bratr Radžá. Oba muži ale tvrzení vyšetřovatelů odmítají. Guvernér uvedl, že nařídil audit. Ten má prokázat, že jeho majetek nepochází z veřejných peněz, na které neměl nárok. Podle agentury Eurojust pětice Libanonců čelí podezření, že si v letech 2002 až 2021 přivlastnila veřejné prostředky, a to 330 milionů dolarů a pět milionů eur (celkem 7,5 miliardy Kč). V rámci opatření byly zajištěny nemovitosti v Hamburku, Mnichově, Paříži či Bruselu a bankovní účty v Monaku a Lucembursku se zůstatkem zhruba 57 milionů eur (1,4 miliardy korun). (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Biden navrhl zvýšit výdaje na obranu, žádá i skoro 700 milionů USD pro Ukrajinu' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Finance (fin). ID zprávy: T2022032808826|502526. Vydána 28.03.2022 21:19:08. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Biden navrhl zvýšit výdaje na obranu, žádá i skoro 700 milionů USD pro Ukrajinu' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Finance (fin). ID zprávy: T2022032808826|502526. Vydána 28.03.2022 21:19:08. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
