Roubini: Eurozóna i Británie musejí kvůli riziku stagflace ještě zvýšit sazby
Londýn/New York 18. září 2023 (ČTK) - Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami.
Roubini se domnívá, že současný vzestup cen ropy na světových trzích bude udržovat inflaci na vysoké úrovni a že jakékoliv spekulace o uvolňování měnové politiky jsou předčasné. Evropská centrální banka (ECB) i Bank of England (BoE) se podle něj nacházejí ve složitější situaci než americká centrální banka (Fed), protože ceny v Evropě jsou zatím stále na vzestupu, zatímco hospodářský růst zpomaluje.
Na straně nabídky i poptávky existují faktory, které naznačují, že dvouprocentní inflace představuje neuskutečnitelnou misi. Nový normál se bude pro vyspělé ekonomiky časem nacházet mezi třemi a čtyřmi procenty...
Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopady na hospodářský růst. "To představuje dilema pro ECB i pro BoE," uvedl Roubini. Spojené státy jsou podle něj v lepší situaci díky příznivým hospodářským údajům, které naznačují, že americkou ekonomiku nečeká takzvané tvrdé přistání.
Ekonom nicméně varoval finanční trhy, že je chybou očekávat snižování úroků v USA už začátkem příštího roku. Nevyloučil naopak, že Fed bude muset úroky ještě zvýšit. První snížení úroků v USA by podle něj mohlo nastat zhruba v polovině příštího roku.
Všeobecně se předpokládá, že Fed tento týden ponechá hlavní úrokovou sazbu v rozmezí 5,25 až 5,50 procenta. "Nemohou říci, že jsou hotovi. Inflace se zvyšuje, ceny ropy se zvyšují, je tu prostor pro další zvýšení (úrokových sazeb)," uvedl Roubini.
Inflaci podle něj budou tlačit vzhůru mimo jiné strukturální změny ve světové ekonomice, například stárnutí populace. Roubini proto očekává, že centrální banky budou muset časem zvýšit své inflační cíle ze dvou na tři až čtyři procenta. "Na straně nabídky i poptávky existují faktory, které naznačují, že dvouprocentní inflace představuje neuskutečnitelnou misi. Nový normál se bude pro vyspělé ekonomiky časem nacházet mezi třemi a čtyřmi procenty," uvedl.
ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb loni v červenci. Tehdy základní sazbu zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. Minulý týden ECB základní úrok zvýšila o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta, ke zvýšení úroků přikročila už podesáté za sebou. Naznačila však, že toto zvýšení by mohlo být poslední.
Britská centrální banka naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu začátkem srpna, a to o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta. Ke zvýšení úroků tak přikročila počtrnácté za sebou. Předpokládá se, že tento týden úroky zvýší o další čtvrtinu procentního bodu, tedy na 5,50 procenta. Podle Roubiniho by měla základní sazbu zvýšit až na 5,75 procenta.
Roubini si už dříve za své pesimistické, ale poměrně přesné předpovědi vysloužil přezdívku Dr. Doom (Doktor Zkáza). Předpověděl například krach na americkém realitním trhu z let 2007 a 2008, po němž přišla světová finanční krize.
Dnes Roubini doporučil sázet ve zbytku letošního roku na pokles cen amerických akcií. Varoval, že americké akcie mohou vzhledem ke stavu světové ekonomiky klesnout o deset procent a že akciové trhy v jiných zemích by si mohly vést ještě hůře. Uvedl také, že investoři jsou příliš velcí optimisté, co se týče situace na úvěrových a dluhopisových trzích.
pmh spr - sdílejte článek
Následuje: Kosovský premiér obvinil unijního zmocněnce Lajčáka, že straní Srbsku
Priština 18. září (ČTK) - Kosovský premiér Albin Kurti dnes obvinil zmocněnce Evropské unie pro kosovsko-srbský dialog Miroslava Lajčáka, že straní Bělehradu. Informovala o tom kosovská média. Kurti hovořil v reakci na neúspěch rozhovorů mezi ním a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem z minulého čtvrtka. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell při nich vyjádřil frustraci z Kurtiho neochoty k uzavření dohody. Od války z let 1998 až 1999, která skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008. Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je asi 90 procent etnických Albánců, několik desítek tisíc Srbů žije převážně na severu Kosova. Jednání zprostředkovaná Evropskou unií o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem trvají řadu let a dosud přinesla jen skrovné výsledky. Bělehrad podmiňuje dohodu vytvořením samosprávného územního celku, který budou tvořit většinově srbské okresy v Kosovu. Naopak Priština trvá na tom, že Srbsko musí v rámci všezahrnující dohody nejprve fakticky uznat nezávislost Kosova. Borrell po neúspěšných jednáních v Bruselu minulý týden řekl, že spolu s Lajčákem navrhovali Kurtimu a Vučičovi, aby oba kroky - vznik Sdružení srbských okresů a faktické uznání Kosova - byly uvedeny do praxe souběžně. (pokračování...)
Priština 18. září (ČTK) - Kosovský premiér Albin Kurti dnes obvinil zmocněnce Evropské unie pro kosovsko-srbský dialog Miroslava Lajčáka, že straní Bělehradu. Informovala o tom kosovská média. Kurti hovořil v reakci na neúspěch rozhovorů mezi ním a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem z minulého čtvrtka. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell při nich vyjádřil frustraci z Kurtiho neochoty k uzavření dohody. Od války z let 1998 až 1999, která skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008. Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je asi 90 procent etnických Albánců, několik desítek tisíc Srbů žije převážně na severu Kosova. Jednání zprostředkovaná Evropskou unií o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem trvají řadu let a dosud přinesla jen skrovné výsledky. Bělehrad podmiňuje dohodu vytvořením samosprávného územního celku, který budou tvořit většinově srbské okresy v Kosovu. Naopak Priština trvá na tom, že Srbsko musí v rámci všezahrnující dohody nejprve fakticky uznat nezávislost Kosova. Borrell po neúspěšných jednáních v Bruselu minulý týden řekl, že spolu s Lajčákem navrhovali Kurtimu a Vučičovi, aby oba kroky - vznik Sdružení srbských okresů a faktické uznání Kosova - byly uvedeny do praxe souběžně. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Roubini: Eurozóna i Británie musejí kvůli riziku stagflace ještě zvýšit sazby' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2023091805011|507149. Vydána 18.09.2023 17:33:50. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Roubini: Eurozóna i Británie musejí kvůli riziku stagflace ještě zvýšit sazby' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2023091805011|507149. Vydána 18.09.2023 17:33:50. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.