ČNB: Čistý zisk bank v 1. pololetí stoupl o 1,1 miliardy na 55,7 miliardy Kč
Praha 19. září 2023 (ČTK) - Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním pololetí stoupl meziročně souhrnný čistý zisk o 1,1 miliardy Kč na 55,7 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank podle nich činila ke konci června 9,982 bilionu korun, což je o 1,076 bilionu více než na konci roku 2022.
Šestice největších tuzemských bank, které mají za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala podle jejich výsledků v prvním pololetí 2023 celkem 37,1 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo 39,6 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení zisku o 2,5 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank. Mohlo k tomu přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků, dodali.
Nižší úrokové výnosy se výrazně zasadí o pokles daňového základu na windfall tax, což způsobí nižší příjmy do státního rozpočtu...
Této šestice bank se od letoška týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler míní, že windfall tax při poklesu zisku velkých bank sehrála určitou roli. V reakci na ni sáhly podle něj větší finanční domy k atraktivnějšímu úročení úložek, což vedlo k meziročnímu snížení čistých úrokových výnosů. Naproti tomu menší finanční domy zvedaly úroky průběžně s cílem přilákat nové klienty, proto u nich není tak patrný meziroční nárůst úrokových nákladů. Zejména menší banky mají v tuzemsku rozpůjčovanou menší část bilancí a větší část aktiv udržují u ČNB, což pro znamená 'bezpracnou' cestu k výnosům a pohodlnou marži, dodal.
"Nižší úrokové výnosy se výrazně zasadí o pokles daňového základu na windfall tax, což způsobí nižší příjmy do státního rozpočtu," doplnil analytik XTB Tomáš Cverna. V optimalizaci tohoto daňového základu byla podle něj bankám nápomocná i ČNB, která s platností od 5. října ruší úročení povinných minimálních rezerv. Do následujícího čtvrtletí očekává další poklesy čistých úrokových marží bank kvůli stále vysokým úrokům, které jsou nabízeny klientům.
Z vyjádření představitelů některých velkých bank pro dnešní E15 však vyplývá, že na windfall tax za letošek odvedou státu naprosté minimum v řádu jednotek milionů Kč nebo dokonce vůbec nic.
fd mha - sdílejte článek
Následuje: Český ministr: Vyšší počet jazyků v EU může mít dopad na rozpočet i další země
Brusel 19. září (zpravodajka ČTK) - Rozšíření počtu oficiálních jazyků EU o další tři, katalánštinu, baskičtinu a galicijštinu, by mohlo mít důsledky i pro další země Evropské unie a rovněž dopad na rozpočet. Před zahájením dnešního jednání ministrů pro evropské záležitosti to v Bruselu řekl český ministr Martin Dvořák. Návrh španělského předsednictví označil za překvapivý a bezprecedentní. Dodal, že ministři o něm budou diskutovat a nejspíš si vyžádají další podklady. "Je potřeba důsledně domyslet všechny případné dopady, jaké by to mohlo mít v jiných zemích, kde se rovněž používají jiné jazyky než oficiální," uvedl Dvořák. "Považujeme nicméně za potřebné, vzhledem k tomu, že se o to uchází španělské předsednictví, se té věci věnovat, diskutovat o ní a žádat si další podklady, abychom mohli kvalifikovaně rozhodnout," dodal. Žádné hlasování o tomto návrhu se dnes podle něj neočekává. EU má zatím 24 oficiálních jazyků. Ještě před dnešním jednáním se unijní ministři zúčastnili pracovní snídaně s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou. Ta nedávno v jednom z rozhovorů prohlásila, že Ukrajina bude připravená na členství v Evropské unii již do dvou let a v NATO ještě dříve. "Byla velmi optimistická, popisovala pokrok v jednotlivých bodech, které Ukrajina potřebuje plnit," uvedl český ministr. Stefanišynová podle něj hovořila zejména o boji proti korupci a o právním státě. Ze strany členských zemí podle Dvořáka několikrát zazněl dotaz na změny u ústavního soudu, což naznačovalo, že v této oblasti by Kyjev měl "ještě trochu přidat". "Všichni ale vyjadřovali Ukrajině podporu v boji s ruským agresorem a naději, že bude možné v prosinci přistoupit k zahájení přístupových rozhovorů," dodal český ministr. (pokračování...)
Brusel 19. září (zpravodajka ČTK) - Rozšíření počtu oficiálních jazyků EU o další tři, katalánštinu, baskičtinu a galicijštinu, by mohlo mít důsledky i pro další země Evropské unie a rovněž dopad na rozpočet. Před zahájením dnešního jednání ministrů pro evropské záležitosti to v Bruselu řekl český ministr Martin Dvořák. Návrh španělského předsednictví označil za překvapivý a bezprecedentní. Dodal, že ministři o něm budou diskutovat a nejspíš si vyžádají další podklady. "Je potřeba důsledně domyslet všechny případné dopady, jaké by to mohlo mít v jiných zemích, kde se rovněž používají jiné jazyky než oficiální," uvedl Dvořák. "Považujeme nicméně za potřebné, vzhledem k tomu, že se o to uchází španělské předsednictví, se té věci věnovat, diskutovat o ní a žádat si další podklady, abychom mohli kvalifikovaně rozhodnout," dodal. Žádné hlasování o tomto návrhu se dnes podle něj neočekává. EU má zatím 24 oficiálních jazyků. Ještě před dnešním jednáním se unijní ministři zúčastnili pracovní snídaně s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou. Ta nedávno v jednom z rozhovorů prohlásila, že Ukrajina bude připravená na členství v Evropské unii již do dvou let a v NATO ještě dříve. "Byla velmi optimistická, popisovala pokrok v jednotlivých bodech, které Ukrajina potřebuje plnit," uvedl český ministr. Stefanišynová podle něj hovořila zejména o boji proti korupci a o právním státě. Ze strany členských zemí podle Dvořáka několikrát zazněl dotaz na změny u ústavního soudu, což naznačovalo, že v této oblasti by Kyjev měl "ještě trochu přidat". "Všichni ale vyjadřovali Ukrajině podporu v boji s ruským agresorem a naději, že bude možné v prosinci přistoupit k zahájení přístupových rozhovorů," dodal český ministr. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ČNB: Čistý zisk bank v 1. pololetí stoupl o 1,1 miliardy na 55,7 miliardy Kč' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023091903488|507163. Vydána 19.09.2023 12:24:23. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ČNB: Čistý zisk bank v 1. pololetí stoupl o 1,1 miliardy na 55,7 miliardy Kč' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023091903488|507163. Vydána 19.09.2023 12:24:23. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.