Český ministr: Vyšší počet jazyků v EU může mít dopad na rozpočet i další země

Brusel 19. září (zpravodajka ČTK) - Rozšíření počtu oficiálních jazyků EU o další tři, katalánštinu, baskičtinu a galicijštinu, by mohlo mít důsledky i pro další země Evropské unie a rovněž dopad na rozpočet. Před zahájením dnešního jednání ministrů pro evropské záležitosti to v Bruselu řekl český ministr Martin Dvořák. Návrh španělského předsednictví označil za překvapivý a bezprecedentní. Dodal, že ministři o něm budou diskutovat a nejspíš si vyžádají další podklady. "Je potřeba důsledně domyslet všechny případné dopady, jaké by to mohlo mít v jiných zemích, kde se rovněž používají jiné jazyky než oficiální," uvedl Dvořák. "Považujeme nicméně za potřebné, vzhledem k tomu, že se o to uchází španělské předsednictví, se té věci věnovat, diskutovat o ní a žádat si další podklady, abychom mohli kvalifikovaně rozhodnout," dodal. Žádné hlasování o tomto návrhu se dnes podle něj neočekává. EU má zatím 24 oficiálních jazyků. Ještě před dnešním jednáním se unijní ministři zúčastnili pracovní snídaně s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou. Ta nedávno v jednom z rozhovorů prohlásila, že Ukrajina bude připravená na členství v Evropské unii již do dvou let a v NATO ještě dříve. "Byla velmi optimistická, popisovala pokrok v jednotlivých bodech, které Ukrajina potřebuje plnit," uvedl český ministr. Stefanišynová podle něj hovořila zejména o boji proti korupci a o právním státě. Ze strany členských zemí podle Dvořáka několikrát zazněl dotaz na změny u ústavního soudu, což naznačovalo, že v této oblasti by Kyjev měl "ještě trochu přidat". "Všichni ale vyjadřovali Ukrajině podporu v boji s ruským agresorem a naději, že bude možné v prosinci přistoupit k zahájení přístupových rozhovorů," dodal český ministr. Unijní ministři se dnes budou zabývat i novým návrhem Německa a Francie, který se týká reformy Evropské unie. Dokument sepsaný pracovní skupinou expertů, který má asi 60 stran, přichází s konkrétními návrhy, jak udržet EU "fungující" i v případě, že se počet jejích členů zvýší až na 30 a více. Debata souvisí s možným rozšířením nynější sedmadvacítky o země Západního Balkánu a Ukrajinu či Moldavsko, které by se mohlo odehrát v příštích letech. Jak upozornil server Politico, jedním ze zásadních bodů zmíněných v dokumentu je návrh související se vznikem "dvourychlostní Evropy". Říká se v něm, že jestliže se země neshodnou na reformách zakládajících smluv, měla by vzniknout koalice zemí "ochotných ke změnám", které by "přistoupily k dodatečné reformní smlouvě". Evropská unie by pak podle tohoto dokumentu měla být tvořena určitými soustřednými kruhy, nejužším takzvaným "vnitřním kruhem", poté by byla samotná EU, dalším širším kruhem by byli přidružení členové a nakonec Evropské politické společenství (kdy se evropští vůdci scházejí k debatám dvakrát ročně). Pokud jde o složení Evropské komise po případném rozšíření EU, počet komisařů by se podle německo-francouzského návrhu měl buď snížit, nebo by byli určití komisaři "hlavní" a jiní "vedlejší". "My jsme ten návrh dostali dneska v noci, takže jsem ho přečetl velmi narychlo. Myslím si, že tam jsou zajímavé podněty, ale některé i docela radikální, které vyvolají velikou diskuzi," uvedl český ministr pro evropské záležitosti. Žádné přijetí usnesení k tomuto návrhu ale dnes neočekává. "Zahájíme diskuzi, řekneme si, jaké body jsou zajímavé, jaké kontroverzní a bude se tím dále zabývat," dodal Dvořák. Tereza Šupová ank - sdílejte článek