Rusko pohrozilo právními kroky, pokud se ho Západ pokusí dotlačit k bankrotu
Moskva 11. dubna 2022 (ČTK) - Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Uvedl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov v rozhovoru s listem Izvestija. Rusku nyní hrozí vyhlášení platební neschopnosti poté, co minulý týden uhradilo splátky dolarových dluhopisů v rublech. Země se kvůli útoku na Ukrajinu stala terčem rozsáhlých sankcí, které mimo jiné omezují její přístup ke globálnímu finančnímu systému.
Rusko mělo ke 4. dubnu zaplatit držitelům dolarových dluhopisů 649 milionů dolarů (zhruba 14,6 miliardy Kč). Americké ministerstvo financí však Rusku zabránilo použít jeho zmrazené rezervy u amerických bank, takže ruské ministerstvo financí držitelům dluhopisů v rozporu se stanovenými podmínkami zaplatilo v rublech. Upozornilo, že tak považuje své závazky za splněné. Globální ratingové agentury nicméně uvádějí, že pokud Rusko do 30 dnů od vypršení termínu splatnosti neuhradí částku v dolarech, bude to znamenat platební neschopnost.
"Samozřejmě se budeme soudit, protože jsme podnikli veškeré potřebné kroky, abychom zajistili, že investoři obdrží platby," uvedl Siluanov. "U soudu předložíme doklady potvrzující naše úsilí zaplatit v devizách i v rublech. Nebude to snadný proces," dodal. Neupřesnil však, kde by se případné soudní slyšení mohlo konat, upozornila agentura Reuters.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden uvedl, že Rusko bude dál splácet svůj vnější dluh v rublech, dokud budou jeho devizové rezervy blokovány západními sankcemi. Dodal, že případná platební neschopnost země by byla pouze umělá. "Pro skutečnou platební neschopnost neexistuje žádný důvod," prohlásil.
Podle Siluanova učiní Rusko vše, co je v jeho silách, aby investoři dostali své peníze. "Rusko se pokusilo v dobré víře uhradit splátky vnějším věřitelům," uvedl Siluanov. "Záměrnou politikou západních zemí je však vytvořit s pomocí veškerých prostředků umělou platební neschopnost," dodal.
pmh ank - sdílejte článek
Následuje: Koudelka: Ruské zpravodajské aktivity v ČR se po vyhošťování omezily
Praha 11. dubna (ČTK) - Ruské zpravodajské aktivity v Česku se podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky omezily po vyhošťování souvisejícím s vyšetřováním výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku a s ruskou invazí na Ukrajinu na minimum. Koudelka na dnešní bezpečnostní konferenci ve Sněmovně řekl, že Rusové nyní nejsou schopni vést na českém území zásadní zpravodajské operace. Podobně jako ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun varoval před dezinformacemi a upozornil také na některá rizika související s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Celkový počet ruských diplomatů v Česku klesl aktuálně podle Koudelky na šest a administrativně-technických pracovníků na 25. "S tímto počtem skutečně Rusové nejsou schopni vést nějaké zásadní zpravodajské operace na našem území pod tradičním krytím a mohou jen obtížně vést i operace technického charakteru, operace sledovací a další," uvedl ředitel civilní kontrarozvědky. Vzhledem k rozsáhlým protiruským sankcím, omezenému vydávání víz či uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla podle něho mají nyní ztížené podmínky i ruští zpravodajci působící pod krytím obchodníků, novinářů nebo zástupců ruských firem. Personální stav ruského velvyslanectví v Česku byl výrazně omezen kvůli kauze Vrbětice už loni. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle kterých jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti ruské GRU, vyhostilo zprvu 18 pracovníků a následně i další. Po ruské invazi na Ukrajinu Česko zareagovalo dalším diplomatickým krokem, když odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a Brně, což znamenalo další snížení početního stavu. Relativně příznivá situace neznamená, že by ruské zpravodajské aktivity ustaly, uvedl Koudelka. Rusové podle něho "zcela jistě" začali pracovat podle plánu připraveného na takové situace. Jde podle ředitele o operace v kybernetickém prostoru, o masivní šíření dezinformací a o využívání takzvané páté kolony v Česku, která se podle něho začíná postupně aktivizovat. (pokračování...)
Praha 11. dubna (ČTK) - Ruské zpravodajské aktivity v Česku se podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky omezily po vyhošťování souvisejícím s vyšetřováním výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku a s ruskou invazí na Ukrajinu na minimum. Koudelka na dnešní bezpečnostní konferenci ve Sněmovně řekl, že Rusové nyní nejsou schopni vést na českém území zásadní zpravodajské operace. Podobně jako ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun varoval před dezinformacemi a upozornil také na některá rizika související s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Celkový počet ruských diplomatů v Česku klesl aktuálně podle Koudelky na šest a administrativně-technických pracovníků na 25. "S tímto počtem skutečně Rusové nejsou schopni vést nějaké zásadní zpravodajské operace na našem území pod tradičním krytím a mohou jen obtížně vést i operace technického charakteru, operace sledovací a další," uvedl ředitel civilní kontrarozvědky. Vzhledem k rozsáhlým protiruským sankcím, omezenému vydávání víz či uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla podle něho mají nyní ztížené podmínky i ruští zpravodajci působící pod krytím obchodníků, novinářů nebo zástupců ruských firem. Personální stav ruského velvyslanectví v Česku byl výrazně omezen kvůli kauze Vrbětice už loni. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle kterých jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti ruské GRU, vyhostilo zprvu 18 pracovníků a následně i další. Po ruské invazi na Ukrajinu Česko zareagovalo dalším diplomatickým krokem, když odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a Brně, což znamenalo další snížení početního stavu. Relativně příznivá situace neznamená, že by ruské zpravodajské aktivity ustaly, uvedl Koudelka. Rusové podle něho "zcela jistě" začali pracovat podle plánu připraveného na takové situace. Jde podle ředitele o operace v kybernetickém prostoru, o masivní šíření dezinformací a o využívání takzvané páté kolony v Česku, která se podle něho začíná postupně aktivizovat. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rusko pohrozilo právními kroky, pokud se ho Západ pokusí dotlačit k bankrotu' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2022041106407|502619. Vydána 11.04.2022 18:38:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rusko pohrozilo právními kroky, pokud se ho Západ pokusí dotlačit k bankrotu' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2022041106407|502619. Vydána 11.04.2022 18:38:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
