Nečasův pád ovlivnil vnímání korupce i důvěru v tajné služby, míní experti

Praha 11. června 2023 (ČTK) - Okolnosti pádu vlády Petra Nečase (ODS), které před deseti lety odstartoval policejní zásah ve Strakově akademii, zásadně ovlivnily vnímání korupce v Česku. Posílily totiž příběh o tradičních zkorumpovaných stranách, které problém korupce nikdy nevyřeší, protože jsou jeho součástí. Na dotaz ČTK to uvedla česká pobočka Transparency International (TI ČR). Související kauza zneužití Vojenského zpravodajství premiérovou milenkou v podstatě zlikvidovala důvěru společnosti v tajné služby, míní protikorupční fond. Razie na úřadu vlády se odehrála v noci na 13. června 2013 a souvisela mimo jiné s působením Jany Nagyové (dnes Nečasové), tehdejší Nečasovy milenky a šéfky jeho kabinetu. Soudy od té doby pravomocně potrestaly Nečasovou a tři zpravodajce za zneužití Vojenského zpravodajství a také Nečase za křivou výpověď v tomto procesu. V nejbližší době se očekává nový verdikt v případu údajných politických trafik pro poslance ODS výměnou za odchod ze Sněmovny, kde čelí obžalobě rovněž Nečas a jeho nynější manželka. Nečasová byla oproti tomu pravomocně osvobozena v kauze vynášení utajovaných informací lobbistovi Ivu Rittigovi. Justice také kvůli promlčení zastavila její stíhání za nezdanění luxusních darů. „Za zásadní chybu považuji, že lidé z vojenské rozvědky nebyli exemplárně potrestáni za překročení pravomocí,“ zdůraznil šéf Nadačního fondu proti korupci Karel Škácha. "Myslím si, že jedním z důvodů je dlouhodobé fungování tajných služeb jako sběračů kompromitujících informací, které politici používali k upevňování své moci a dosazování loajálních lidí do nejrůznějších pozic," napsal. Zpravodajci odešli od soudu s podmíněnými tresty a se zákazy činnosti, stejně jako Nečasová. Pádu Nečasovy vlády podle ředitele TI ČR Ondřeje Kopečného dokonale využil Andrej Babiš v předčasných volbách v roce 2013, v nichž Babišovo hnutí ANO skončilo druhé. „Vstup Andreje Babiše do politiky znamenal posun od 'kmotrovského' ohýbání zakázek k ohýbání celého systému ve prospěch jednoho holdingu skrze obsazování klíčových funkcí bývalými zaměstnanci Agrofertu,“ podotkl Kopečný. Nečasův konec podle Kopečného rovněž vedl k posílení politické moci prezidenta Miloše Zemana a lidí v jeho okolí. Připomněl, že Zeman tehdy ignoroval pokusy o zformování nové vlády stvrzené 101 podpisy poslanců a jmenoval svoji úřednickou vládu pod vedením Jiřího Rusnoka, která vládla půl roku bez důvěry. „Zeman a Babiš přispěli významnou měrou k tomu, že politická kultura v České republice dále klesala a dlouho nemohla najít své dno,“ uvedl. Impulzem pro zásah Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu bylo prošetřování podezření o činnosti organizované skupiny složené z lobbistů Rittiga, Romana Janouška či Tomáše Hrdličky. Část politiků i veřejnosti razii na úřadu vlády stále - i přes související pravomocná odsouzení - kritizuje jako něco, co vyústilo pouze v obvinění Nagyové „za kabelky“. Podle Kopečného může být jedním z důvodů tohoto vnímání věci až příliš bombastický zásah policistů a tiskové konference, které vyvolaly velká očekávání ohledně síly důkazů i rychlosti projednání dané věci u soudu. „Nakonec se ukázalo, že policie neměla tak nabito, jak se zprvu zdálo,“ míní. Podle něj ale měli policisté k zásahu pádné důvody, protože řešili praktiky, které zcela jistě nepatří do standardní demokratické politiky. Svým kritickým názorem na práci státních zástupců a policie v dané věci se dlouhodobě netají současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který stejný post zastával i v Nečasově vládě. „To, že se za deset let nepodařilo odsoudit v podstatě vůbec nic vyjma manželského trojúhelníku, svědčí o tom, že ten zásah byl minimálně neadekvátně veliký,“ řekl ČTK. Akci označil za spektakulární, přehnanou a poškozující pověst Česka v zahraničí. „Myslím, že neznám v Evropě stát, kde došlo k obsazení vládních budov a za deset let nebyl ten nejpodstatnější rozsudek - to znamená, jestli opravdu docházelo k nějakému většímu zneužívání moci, nikoliv pouze jak z červené knihovny ke sledování nějaké manželky či milenky,“ pokračoval. „Ta slavná tisková konference, která byla o tunách zlata v trezorech, nebo jak to tehdy říkali – neprokázalo se vůbec nic,“ prohlásil. Razie podle něj prohloubila nedůvěru mezi zákonodárnou mocí a státními zástupci. Kopečný v této souvislosti podotkl, že po aféře nepřišla reflexe důvodů dané politické krize. „U části stranického spektra, zejména v ODS, dodnes přetrvává pocit křivdy a podezření, že za pádem Nečasovy vlády stálo spiknutí policie a státních žalobců. To je zřejmě jedna z příčin, proč se aktuálně nedaří prosadit kvalitní novelu zákona o státním zastupitelství, která by zaručila nezávislosti státních zástupců na politické moci,“ podotkl. Rovněž Škácha uvedl, že u ministra Blažka nevidí snahu o systémovou změnu, která by státním zástupcům ulehčila práci. Za nejzajímavější na celé kauze pak pokládá to, že se „armádě marketingových specialistů“ podařilo změnit veřejné mínění o závažném kriminálním jednání politiků. Zmínil „neuvěřitelnou dehonestační kampaň“, která se strhla proti těm, kdo kauzu otevřeli. „Celý protikorupční útvar byl rozprášen a politici ODS a jim spřízněná média se dodnes nestydí nazývat akci propadákem,“ připomněl. „Bohužel se ukazuje, podobně jako v jiných případech, že státní zástupci nedokážou s advokáty hrát vyrovnanou hru. Rovněž se na několika konkrétních případech ukazuje, že ani soudci, zejména ti z dob komunismu, nejsou vždy nezávislí,“ uzavřel. tep rot - sdílejte článek