Telegram po tlaku úřadů začne vládám poskytovat více informací o uživatelích
Paříž 24. září (ČTK) - Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly. To chce Durov nyní také změnit, informují tiskové agentury.
"Zatímco 99,999 procenta uživatelů telegramu nemá nic společného se zločinem, těch 0,001 procenta zapojených do nezákonných aktivit vytváří špatnou image celé platformy a ohrožuje zájmy našich uživatelů, kterých už je téměř miliarda,“ cituje Durova server BBC.
Spolupráce s justičními orgány bude spočívat například v tom, že aplikace pro zasílání zpráv bude poskytovat IP adresy a telefonní čísla uživatelů příslušným úřadům, a to v souladu s právními předpisy v dané zemi. Platforma už podle Durova změnila podmínky tak, aby odradila zločince od jejího zneužívání.
Oznámený krok přichází necelý měsíc po Durově zatčení ve Francii. Tamní úřady jej viní ze spoluúčasti na šíření materiálů zaměřených na sexuální zneužívání dětí. Durov, kterému bylo při vyšetřování nařízeno zůstat ve Francii, obvinění odmítá. Zatčení devětatřicetiletého šéfa platformy pak vyvolalo debatu o tom, jak do budoucna chránit svobodu slova v prostředí internetu.
Rozhodnutí platformy podvolit se požadavkům vládních úřadů představuje výrazný posun proti tomu, jak se platforma k žádostem vlád o poskytnutí dat uživatelů doposud stavěla. Pověsti platformy uškodil i její laxní přístup k moderování obsahu, uvedla agentura Bloomberg. Telegram sídlí ve Spojených arabských emirátech a na žádosti vlád z celého světa o zablokování některých příspěvků zpravidla nereagoval. Stejně tak platforma ignorovala žádosti o informace o osobách podezřelých z nezákonných aktivit.
Aplikace využívá umělou inteligenci (AI) a tým moderátorů. Nyní začala skrývat problematický obsah z výsledků vyhledávání ve snaze bránit zneužívání této komunikační sítě, řekl Durov. Ten se v roce 1984 narodil v tehdejším Sovětském svazu, ale s rodiči žil už jako malý v Itálii. Nyní má občanství více států a žije mimo Rusko.
Obvinění, kterým Durov čelí ve Francii, jej vykreslují jako šéfa společnosti, jež odmítá poskytovat orgánům činným v trestním řízení relevantní data uživatelů. Pokud by platforma spolupracovala, úřady by mohly nasadit legální odposlechy a snáze usvědčit zločince, kteří platformu využívají.
Durov krátce po svém zatčení kritizoval úřady a řekl, že činit ho zodpovědným za zločiny spáchané třetími stranami na platformě je překvapivé a zavádějící. Kritici tvrdí, že Telegram se stal semeništěm dezinformací, dětské pornografie a obsahu souvisejícího s terorismem částečně kvůli funkci, která umožňuje, aby tam skupiny mohly mít až 200 000 členů. Pro srovnání - komunikační platforma WhatsApp, kterou vlastní americká společnost Meta Platforms, omezuje velikost skupin na 1000 členů.
Telegram se letos v srpnu stal terčem zájmu úřadů i proto, že umožnil vysílání na krajně pravicových kanálech, což přispělo k násilí v anglických městech, píše BBC. Před několika dny pak Ukrajina zakázala aplikaci Telegram na zařízeních, která patří státním institucím. Tvrdí, že tak chce minimalizovat hrozby, které pro ni představuje Rusko.
Pod Durovovým vedením vzbudil Telegram hněv mnoha vlád - od Evropské unie až po autoritářské režimy v Rusku a v Íránu. Aplikaci totiž používají i demonstranti, kteří se snaží organizovat při protestech proti úřadům, Telegram se ale zároveň stal centrem konspiračních teoretiků a extremistů. Například stoupenci nadřazenosti bílé rasy v USA léta používají síť Telegram ke koordinaci útoků na energetickou infrastrukturu, píše Bloomberg.
Kreml se v roce 2018 pokusil platformu Telegram zablokovat, ale o dva roky později těchto pokusů zanechal, když se mu nepodařilo službu vypnout. Když byl zákaz zrušen, ruský regulátor uvedl, že Durov naznačil, že pomůže v boji proti extremismu a terorismu.
Když byl Durov zatčen, začala platforma některé dosavadní postupy měnit. Začátkem tohoto měsíce Telegram zakázal nahrávat nová média, podle Durova proto, aby zastavil používání robotů a podvodných profilů.
spr - sdílejte článek
Následuje: The Kyiv Independent: Online svatby na Ukrajině spojují páry rozdělené válkou
Kyjev 24. září (ČTK/The Kyiv Independent) - Zářijová svatba Olhy Ševčenkové a Mykyty Puchkana byla unikátní. Vzali se online. Byli jedněmi z prvních lidí, kteří uzavřeli svatbu pomocí mobilní aplikace Dija vyvinuté na Ukrajině, píše server The Kyiv Independent. "Jednoho květnového dne uviděl můj manžel v aplikaci Dija oznámení o beta verzi, která nabízela online svatební službu. Vypadalo to trochu neobvykle... Ale riskli jsme to," řekla Ševčenková. Oba pak seděli v kavárně ve městě Izmajil v Oděské oblasti, když se z nich během několika minut stali novomanželé. Sledovali přitom displeje telefonů a poslouchali matrikáře, jenž vedl obřad prostřednictvím videa. Poté sňatek stvrdili digitálními podpisy. "Obřad byl perfektní. Ačkoliv byl celý den letecký poplach a výpadky proudu," konstatovala Ševčenková. Ministerstvo pro digitální transformaci spustilo mobilní aplikaci Dija v roce 2020. Na začátku srpna obsahovala přibližně 130 služeb a podle úřadů ji využívá přes 20 milionů Ukrajinců. Lidé se skrze ni mohou dostat k různým dokumentům, včetně pasu, řidičského průkazu nebo registrovat auto. Umožňuje také během několika kliků zaregistrovat firmu nebo zaplatit daně. Letos v září v ní přibyla další služba: úřední uzavírání manželství. Stalo se tak po několikaměsíčním testování, přičemž Ukrajina se stala první zemí, která má tuto praxi plně digitalizovanou. Ukrajinci mohou požádat o ruku i uzavřít sňatek online tím, že si vyberou místo a datum. Pár přitom může být na stejném místě nebo stovky kilometrů od sebe. K 20. září podle údajů ministerstva pro digitální transformaci uzavřelo přes aplikaci Dija sňatek 251 párů a dalších 3200 jich o online svatbu požádalo. Úřady také zaznamenaly téměř 830.000 žádostí o ruku, přičemž 106.000 lidí řeklo "ano". "Tato služba je jedinečná. Některé země se pokoušely podobné služby testovat a některé státy v USA je zavedly, nicméně takto komplexní služba, která uzavře celý (sňatkový) cyklus online a následně vygeneruje dokument, jehož originál lze obdržet na poště, je unikátem," uvedl ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov v národní televizi. Legalizace online sňatků na Ukrajině vyplynula z nutnosti. (pokračování...)
Kyjev 24. září (ČTK/The Kyiv Independent) - Zářijová svatba Olhy Ševčenkové a Mykyty Puchkana byla unikátní. Vzali se online. Byli jedněmi z prvních lidí, kteří uzavřeli svatbu pomocí mobilní aplikace Dija vyvinuté na Ukrajině, píše server The Kyiv Independent. "Jednoho květnového dne uviděl můj manžel v aplikaci Dija oznámení o beta verzi, která nabízela online svatební službu. Vypadalo to trochu neobvykle... Ale riskli jsme to," řekla Ševčenková. Oba pak seděli v kavárně ve městě Izmajil v Oděské oblasti, když se z nich během několika minut stali novomanželé. Sledovali přitom displeje telefonů a poslouchali matrikáře, jenž vedl obřad prostřednictvím videa. Poté sňatek stvrdili digitálními podpisy. "Obřad byl perfektní. Ačkoliv byl celý den letecký poplach a výpadky proudu," konstatovala Ševčenková. Ministerstvo pro digitální transformaci spustilo mobilní aplikaci Dija v roce 2020. Na začátku srpna obsahovala přibližně 130 služeb a podle úřadů ji využívá přes 20 milionů Ukrajinců. Lidé se skrze ni mohou dostat k různým dokumentům, včetně pasu, řidičského průkazu nebo registrovat auto. Umožňuje také během několika kliků zaregistrovat firmu nebo zaplatit daně. Letos v září v ní přibyla další služba: úřední uzavírání manželství. Stalo se tak po několikaměsíčním testování, přičemž Ukrajina se stala první zemí, která má tuto praxi plně digitalizovanou. Ukrajinci mohou požádat o ruku i uzavřít sňatek online tím, že si vyberou místo a datum. Pár přitom může být na stejném místě nebo stovky kilometrů od sebe. K 20. září podle údajů ministerstva pro digitální transformaci uzavřelo přes aplikaci Dija sňatek 251 párů a dalších 3200 jich o online svatbu požádalo. Úřady také zaznamenaly téměř 830.000 žádostí o ruku, přičemž 106.000 lidí řeklo "ano". "Tato služba je jedinečná. Některé země se pokoušely podobné služby testovat a některé státy v USA je zavedly, nicméně takto komplexní služba, která uzavře celý (sňatkový) cyklus online a následně vygeneruje dokument, jehož originál lze obdržet na poště, je unikátem," uvedl ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov v národní televizi. Legalizace online sňatků na Ukrajině vyplynula z nutnosti. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Telegram po tlaku úřadů začne vládám poskytovat více informací o uživatelích' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Telekomunikace, spoje (tlk) - Obchod (obo) - Kriminalita a právo (zak) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024092402512|511574. Vydána 24.09.2024 10:37:19. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Telegram po tlaku úřadů začne vládám poskytovat více informací o uživatelích' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Telekomunikace, spoje (tlk) - Obchod (obo) - Kriminalita a právo (zak) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024092402512|511574. Vydána 24.09.2024 10:37:19. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.