Zájemci mohou přispět na opravu Englerových varhan adopcí píšťal
Olomouc 4. května 2021 (ČTK) - Adopcí píšťal podle vlastního výběru mohou zájemci přispět na opravu vzácných Englerových varhan z olomouckého kostela svatého Mořice. Varhany, které jsou největším hudebním nástrojem svého druhu v Česku a řadí se mezi nejmohutnější varhany v celé střední Evropě, tvoří 7884 píšťal. Do náročné opravy se varhanáři pustili na konci loňského roku. Píšťaly si mohou zájemci adoptovat na speciálních stránkách, které vytvořili studenti Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Navazují na nový web tohoto pozdně gotického kostela, informovali ČTK zástupci fakulty.
"Webové stránky vznikly u příležitosti rekonstrukce kostela svatého Mořice a jeho varhan. Kostel dostal nový kabát, stejně tak i jeho web, který si o to již několik let říkal. Ten jsme od základu přestavěli, přeorganizovali a umožnili správcům jednodušší manipulaci s webovým obsahem," uvedl Ivo Šmerek z katedry informatiky. Stránky jsou určené jak farníkům z římskokatolické farnosti sv. Mořice, tak i turistům, kteří zde najdou informace o historii a současnosti této památky, popsal spoluator webu www.moric-olomouc.cz Daniel Bazala.
Z webu lze přejít na internetové stránky www.varhany.moric-olomouc.cz věnované vzácným Englerovým varhanám z roku 1745, které nyní podstupují generální opravu. "Tento web umožňuje veřejnosti adoptovat si píšťaly dle vlastního výběru. Kdokoliv tak může snadno a rychle finančně přispět na probíhající rekonstrukci varhan," uvedl Šmerek. Podle informací ze stránek je již několik desítek píšťal "adoptováno", cena za adopci jednotlivých píšťal se pohybuje v řádu stokorun. Na webu je zmíněna také historie varhan a nechybí ani seznam varhaníků či audiovizuální záznamy.
Varhany, jejichž jádro tvoří barokní nástroj vratislavského varhanáře Michaela Englera, absolvovaly velkou opravu naposledy před půl stoletím. Podle hudebníků už není nástroj v dobrém stavu, opravit je třeba především elektronické součásti. Varhany postupně rozebrali na konci loňského roku olomoučtí varhanáři, většina nástroje však bude restaurována ve Slovinsku, právě Slovinci zakázku za několik desítek milionů korun vyhráli.
Původní barokní nástroj vratislavského varhanáře Michaela Englera byl uveden do provozu 22. září 1745. Už tehdy se varhanám pro jejich velikost říkalo Královna moravských varhan. V původní podobě se varhany uchovaly do poloviny 20. století, kdy prošly velkou rekonstrukcí a nástroj se zároveň rozšířil, dnes má pět manuálů, 95 rejstříků a 7884 píšťal.
ftv hj - sdílejte článek
Následuje: AFP: Napoleon založil francouzskou centrální banku, na válčení mu ale nepůjčila
Paříž 4. května (ČTK/AFP) - Císař Napoleon založil francouzskou centrální banku a účetní dvůr, instituce, na kterých stojí moderní hospodářství Francie. Přesto se mu nepodařilo získat půjčku na financování války s Anglií, připomínají historici u příležitosti výročí 200 let od Napoleonova úmrtí, píše AFP. Banque de France, francouzská centrální banka založená v roce 1800, a francouzský frank z roku 1803, který stojí na zlatém standardu a je zvaný franc germinal, byly podle Napoleona základními kameny Francie. Banque de France byla původně soukromou bankou, Napoleon ji ale v roce 1806 změnil na veřejnou instituci, protože podle něj byla "trochu moc nezávislá", uvádí Arnaud Manas, šéf odboru kulturního dědictví a archivu této banky. Napoleon tehdy jmenoval guvernéra a dva jeho zástupce, kteří složili slib věrnosti. Stejný slib skládali hlavě státu i všichni další guvernéři až do roku 1993, kdy banka získala nezávislost a začala se připravovat na přijetí eura. V roce 1803, pod dohledem 200 největších akcionářů, získala banka privilegium vydávat bankovky. Jejich využití bylo ale velmi omezené. Ve stejném roce se frank stal z účetní jednotky skutečně používanou měnou. "Byla to zcela zásadní inovace, díky které byla měna důvěryhodná. Dříve králové měnili svou účetní měnu s ohledem na zlato a stříbro a bylo to velmi proměnlivé," uvádí Pierre Branda, autor několika publikací o císaři, včetně knihy Ekonomie za Napoleona z roku 2016. Zavedení franku také ukončilo období nedostatku peněz. Během Velké francouzské revoluce "nebylo dostatek mincí, protože ve většině případů to byly stříbrné mince. Část z nich si lidé schovávali doma a část jich emigranti odvezli s sebou. Do země přicházely peníze nejčastěji z Mexika, byly to španělské mince, ale během války s Anglií to moc nefungovalo," vysvětluje Arnaud Manas. Nová měna zůstala stabilní až do roku 1914, jeden frank měl cenu pěti gramů stříbra, jeden gram zlata měl cenu 15,5 gramů stříbra. Na rozdíl od Francouzů, kteří si oblíbili převod do obou kovů, Britové už od konce 18. (pokračování...)
Paříž 4. května (ČTK/AFP) - Císař Napoleon založil francouzskou centrální banku a účetní dvůr, instituce, na kterých stojí moderní hospodářství Francie. Přesto se mu nepodařilo získat půjčku na financování války s Anglií, připomínají historici u příležitosti výročí 200 let od Napoleonova úmrtí, píše AFP. Banque de France, francouzská centrální banka založená v roce 1800, a francouzský frank z roku 1803, který stojí na zlatém standardu a je zvaný franc germinal, byly podle Napoleona základními kameny Francie. Banque de France byla původně soukromou bankou, Napoleon ji ale v roce 1806 změnil na veřejnou instituci, protože podle něj byla "trochu moc nezávislá", uvádí Arnaud Manas, šéf odboru kulturního dědictví a archivu této banky. Napoleon tehdy jmenoval guvernéra a dva jeho zástupce, kteří složili slib věrnosti. Stejný slib skládali hlavě státu i všichni další guvernéři až do roku 1993, kdy banka získala nezávislost a začala se připravovat na přijetí eura. V roce 1803, pod dohledem 200 největších akcionářů, získala banka privilegium vydávat bankovky. Jejich využití bylo ale velmi omezené. Ve stejném roce se frank stal z účetní jednotky skutečně používanou měnou. "Byla to zcela zásadní inovace, díky které byla měna důvěryhodná. Dříve králové měnili svou účetní měnu s ohledem na zlato a stříbro a bylo to velmi proměnlivé," uvádí Pierre Branda, autor několika publikací o císaři, včetně knihy Ekonomie za Napoleona z roku 2016. Zavedení franku také ukončilo období nedostatku peněz. Během Velké francouzské revoluce "nebylo dostatek mincí, protože ve většině případů to byly stříbrné mince. Část z nich si lidé schovávali doma a část jich emigranti odvezli s sebou. Do země přicházely peníze nejčastěji z Mexika, byly to španělské mince, ale během války s Anglií to moc nefungovalo," vysvětluje Arnaud Manas. Nová měna zůstala stabilní až do roku 1914, jeden frank měl cenu pěti gramů stříbra, jeden gram zlata měl cenu 15,5 gramů stříbra. Na rozdíl od Francouzů, kteří si oblíbili převod do obou kovů, Britové už od konce 18. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zájemci mohou přispět na opravu Englerových varhan adopcí píšťal' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Školství (sko). ID zprávy: T2021050402824|500392. Vydána 04.05.2021 11:51:38. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zájemci mohou přispět na opravu Englerových varhan adopcí píšťal' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Školství (sko). ID zprávy: T2021050402824|500392. Vydána 04.05.2021 11:51:38. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
