Výstava ve věži olomoucké radnice připomíná historii centra města
Olomouc 23. února 2022 (ČTK) - Keramické památky včetně vzácné románské dlažby z 12. století i historické mince a medaile z makovice radniční věže jsou k vidění v nové muzejní expozici v přízemí věže olomoucké radnice, jejíž budova v uplynulých letech prošla důkladnou rekonstrukcí. Archeologické nálezy jsou v prosklených vitrínách v místnosti, ve které začíná dřevěné schodiště vedoucí na vyhlídku věže v sousedství orloje. ČTK to dnes sdělil mluvčí radnice Michal Folta.
"V menší boční vitríně je dokumentována radniční věž a památky vyjmuté z jejích makovic, respektive jejich kopie. Originály dokladů z věžních makovic se dochovaly z let 1551 až 2019 a jsou uloženy ve Státním okresním archivu a Vlastivědném muzeu v Olomouci. Ve velké čelní vitríně jsou archeologické nálezy, které do určité míry přeneseně poukazují na souvislost mezi budovou středověké radnice obklopenou kupeckými krámky a původním kupeckým domem," uvedl Folta. Archeologické artefakty pocházejí ze záchranných archeologických výzkumů prováděných na území historického jádra Olomouce.
Při výběru exponátů se podle Folty kladl důraz na to, aby je dlouhodobé vystavení nepoškodilo. Zároveň se měly vztahovat k obchodu, dálkovým trasám a řemeslu. Volba nakonec padla na keramiku. "Památkáři vybrali exponáty od 12. století zhruba do počátku 16. století, kde se projevuje změna výrobní technologie. Od hrubších obtáčených nádob ze 13. století po tenkostěnné, na rychlém hrnčířském kruhu vytáčené nádoby z 15. až počátku 16. století," podotkl Folta.
K vidění jsou také románské dlaždice z podlahy kostela na Dolním náměstí z 12. století, které byly tvarovány zřejmě pomocí dřevěné formy. Vystaven je i soubor v ruce vyrobených drobných plastik zvířat. Jednotlivé police podle Folty vždy představují kolekci nálezů z jedné olomoucké lokality, kterými jsou Dolní náměstí, třída Svobody a Uhelná ulice, a jednoho časového období. "V ústřední nice je vystaven exkluzivní nález, kterým je keramická "pečeť" s opisem Sigillum S. Venceslai, tedy pečeť sv. Václava. Zřejmě se jedná o gotickou obchodní známku či kolek, kterým bylo opatřeno nějaké zboží. Nález pochází z Uhelné ulice," řekl Folta.
Novou expozici vytvořili Leoš Mlčák z Arcidiecézního muzea Kroměříž a Richard Zatloukal z odboru archeologie Národního památkového ústavu. Zájemci ji mohou shlédnout kdykoliv mimo zimní období v rámci výstupu na radniční věž s průvodcem.
Výstava ve věži vznikla v rámci rozsáhlé obnovy radnice, která byla postupně provedena v letech 2015 až 2020. Historici považují olomouckou radnici za druhou nejpamátnější v českých zemích, hned po pražské Staroměstské radnici. Její základní kámen byl na Horním náměstí položen roku 1378. Město mělo tehdy soudní pravomoc, radnice sloužila jako věznice, mučírna, zbrojnice a zůstávala i tržnicí.
beh dr - sdílejte článek
Následuje: Na Putina platí pouze jednotná a tvrdá odpověď, píše západoevropský tisk
Londýn/Amsterodam/Vídeň 23. února (ČTK) - Na ruského prezidenta Vladimira Putina platí jednotná a tvrdá odpověď, spustila se nová železná opona, píše západoevropský tisk v reakci na vývoj kolem Ukrajiny. Nizozemský deník De Telegraaf píše, že způsob, jakým ruský prezident poukazuje na práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává znepokojivé asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před začátkem 2. světové války. Rakouský Der Standard navrhuje, aby se do mírových jednání zapojila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. "Nyní záleží na jednotě Západu. Rusko disponuje devizovými rezervami a profituje z vysokých cen energií, zatímco Západ musí rozhodnout, jak daleko chce uprostřed krize životních nákladů zajít," píše britský The Guardian. Uvítal přitom německé rozhodnutí pozastavit certifikaci plynovodu Nord Stream 2, zatímco jako vysloveně slabé označil britské sankce, které se týkají pěti bank a tří oligarchů. Podle dalšího britského deníku The Daily Telegraph musí sankce bolet. "Aby Putin pochopil, že jeho jednání je nepřijatelné, musí sankce bolet - ale přesto už existují pochybnosti ohledně jejich účinnosti," píše deník a poukazuje na vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle něhož je Rusko na sankce zvyklé. "A v tom má pravdu. Německo zastavilo projekt plynovodu Nord Stream 2, který ještě nebyl uveden do provozu, nadále však importuje energii z Ruska," poznamenal list. Nizozemský De Volkskrant píše, že Putin považuje Západ za příliš slabý. "Putin si zjevně vyvodil, že Západ je tak slabý, že si může uskutečnit svůj starý sen - dostat Ukrajinu opět pod ruskou kontrolu. To spočívá především ve zkušenosti, že Západ se stále znovu vrací k 'normalizaci' vztahů. Dokonce i po anexi Krymu a sestřelení letu MH17 byl ruský plyn v Německu vítaný, stejně jako ruské černé peníze v Londýně a Amsterodamu," upozorňuje De Volkskrant. Další nizozemský deník De Telegraaf do svých úvah zahrnul i historické reminiscence. "Logickým následkem (pondělního) zuřivého a pomstychtivého projevu Putina je svržení demokraticky zvolené vlády v Kyjevě - kterou popsal jako bandu zkorumpovaných 'loutek' USA. Způsob, jakým se Putin domnívá, že se musí zasadit o práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává určité znepokojující asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před 2. světovou válkou. Západ nyní rozhněvaně reaguje a uvaluje sankce. Je ale otázka, zda ještě lze velikášského Putina odradit od prosazení své vůle. Pod jeho vedením chce Rusko radikálně změnit evropský bezpečnostní pořádek. Východní křídlo NATO musí být bezodkladně dále posíleno, aby představovalo vzdor vůči aktuálnímu ohrožení tímto nebezpečným potentátem," napsal De Telegraaf. (pokračování...)
Londýn/Amsterodam/Vídeň 23. února (ČTK) - Na ruského prezidenta Vladimira Putina platí jednotná a tvrdá odpověď, spustila se nová železná opona, píše západoevropský tisk v reakci na vývoj kolem Ukrajiny. Nizozemský deník De Telegraaf píše, že způsob, jakým ruský prezident poukazuje na práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává znepokojivé asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před začátkem 2. světové války. Rakouský Der Standard navrhuje, aby se do mírových jednání zapojila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. "Nyní záleží na jednotě Západu. Rusko disponuje devizovými rezervami a profituje z vysokých cen energií, zatímco Západ musí rozhodnout, jak daleko chce uprostřed krize životních nákladů zajít," píše britský The Guardian. Uvítal přitom německé rozhodnutí pozastavit certifikaci plynovodu Nord Stream 2, zatímco jako vysloveně slabé označil britské sankce, které se týkají pěti bank a tří oligarchů. Podle dalšího britského deníku The Daily Telegraph musí sankce bolet. "Aby Putin pochopil, že jeho jednání je nepřijatelné, musí sankce bolet - ale přesto už existují pochybnosti ohledně jejich účinnosti," píše deník a poukazuje na vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle něhož je Rusko na sankce zvyklé. "A v tom má pravdu. Německo zastavilo projekt plynovodu Nord Stream 2, který ještě nebyl uveden do provozu, nadále však importuje energii z Ruska," poznamenal list. Nizozemský De Volkskrant píše, že Putin považuje Západ za příliš slabý. "Putin si zjevně vyvodil, že Západ je tak slabý, že si může uskutečnit svůj starý sen - dostat Ukrajinu opět pod ruskou kontrolu. To spočívá především ve zkušenosti, že Západ se stále znovu vrací k 'normalizaci' vztahů. Dokonce i po anexi Krymu a sestřelení letu MH17 byl ruský plyn v Německu vítaný, stejně jako ruské černé peníze v Londýně a Amsterodamu," upozorňuje De Volkskrant. Další nizozemský deník De Telegraaf do svých úvah zahrnul i historické reminiscence. "Logickým následkem (pondělního) zuřivého a pomstychtivého projevu Putina je svržení demokraticky zvolené vlády v Kyjevě - kterou popsal jako bandu zkorumpovaných 'loutek' USA. Způsob, jakým se Putin domnívá, že se musí zasadit o práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává určité znepokojující asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před 2. světovou válkou. Západ nyní rozhněvaně reaguje a uvaluje sankce. Je ale otázka, zda ještě lze velikášského Putina odradit od prosazení své vůle. Pod jeho vedením chce Rusko radikálně změnit evropský bezpečnostní pořádek. Východní křídlo NATO musí být bezodkladně dále posíleno, aby představovalo vzdor vůči aktuálnímu ohrožení tímto nebezpečným potentátem," napsal De Telegraaf. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Výstava ve věži olomoucké radnice připomíná historii centra města' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2022022301606|502189. Vydána 23.02.2022 12:06:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Výstava ve věži olomoucké radnice připomíná historii centra města' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2022022301606|502189. Vydána 23.02.2022 12:06:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
