Trump označil Putinovo počínání okolo Ukrajiny za chytré a geniální

Následuje: Putin dostal svolení poslat vojáky do ciziny, Biden mluví o ruské invazi
Moskva/Kyjev/Washington/Brusel 22. února (ČTK) - Rada federace, horní komora ruského parlamentu, dnes dala prezidentovi Vladimiru Putinovi souhlas s nasazením ruských vojsk v zahraničí. Stalo se to poté, co šéf Kremlu v pondělí uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny a pak tam vyslal ruské jednotky. Putin požaduje demilitarizaci Ukrajiny a chce, aby se sama zřekla možného členství v NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg řekl, že vše nasvědčuje tomu, že Moskva pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu a podle prezidenta USA Joea Bidena ruská invaze začala. Západní země přitvrzují protiruské sankce, EU je zacílila proti jednotlivcům a subjektům ničícím ukrajinskou suverenitu. Německo podle kancléře Olafa Scholze vzhledem k aktuální situaci nepovolí spuštění plynovodu Nord Stream 2, jímž má do západní Evropy proudit ruský plyn. Obě komory ruského parlamentu dnes hladce schválily dohody o "přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci" se separatistickou Doněckou a Luhanskou lidovou republikou na východě Ukrajiny, které s nimi v pondělí podepsal Putin. Rusko podle nich může mimo jiné budovat na jejich území vojenské základny. "V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky," řekl Putin ohledně vojenské pomoci samozvaným republikám. Tamní obyvatelé budou moci mít ruské občanství a jako měna na území obou entit se předpokládá ruský rubl. Putin řekl, že Rusko uznalo republiky v Donbasu v hranicích stanovených jejich ústavami, tedy zahrnujících celou Doněckou a Luhanskou oblast. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že zváží přerušení diplomatických vztahů s Ruskem, k čemuž vyzvalo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vzkázal, že pokud Ukrajina přeruší diplomatické styky, ztíží tím řešení situace. Podle ukrajinského parlamentu rozhodnutí Ruska uznat nezávislost samozvaných útvarů na východě Ukrajiny představuje jednostranné odstoupení Moskvy od mírových dohod, které podepsala. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Rusko nyní přešlo od skrytých pokusů o destabilizaci Ukrajiny k otevřeným vojenským akcím. Stoltenberg to označil za "nejnebezpečnější okamžik pro evropskou bezpečnost za celou generaci". Americký prezident Biden řekl, že "Rusko právě oznámilo, že si zabírá podstatný kus Ukrajiny... Tohle je začátek ruské invaze". Z mnoha zemí se od pondělního večera ozývá ostrá kritika ruského postupu, jejich představitelé označili počínání Moskvy za porušování mezinárodního práva. Stejně se vyjádřili předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K věci se v noci na dnešek SEČ mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN a při jejím zasedání svůj nesouhlas vyjádřila také řada mimoevropských států. Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že rozhodnutí Moskvy narušuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a je v rozporu s principy Charty OSN. Rusko naopak podpořil nikaragujský prezident Daniel Ortega. Ministři zahraničí zemí EU se dnes dohodli, že na dosavadní sankční seznam přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce postihnou také na dvě desítky dalších činitelů či subjektů, podle diplomatických zdrojů je mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu nebo mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. (pokračování...)