Výstava v Berlíně ukazuje osudy Čechů popravených za nacismu v Plötzensee

Berlín 18. července (zpravodaj ČTK) - Poprvé od pádu nacismu mají návštěvníci možnost prohlédnout si v berlínském Památníku německého odboje česko-německou výstavu o popravách v berlínské věznici Plötzensee a o českých obětech tohoto vraždění. Věznice, která se za nacismu stala místem krvavého zúčtování odpůrců režimu, se nyní podle historika a garanta české části výstavy Jana Borise Uhlíře stává naopak místem, které Čechy a Němce spojuje. Po nástupu nacistů k moci v roce 1933 sloužila věznice Plötzensee převážně k zadržování politických odpůrců. Ti byli v zařízení od roku 1936 také popravováni gilotinou a oběšením. Do konce druhé světové války zde přišlo o život přes 2800 vězňů více než dvaceti národností. "Mezi popravenými bylo 667 československých občanů, z nichž 613 bylo prokazatelně popraveno za protinacistický odboj," řekl Uhlíř v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem. Šéf památníku Johannes Tuchel k tomu uvedl, že dnes jsou již známy všechny oběti z Plötzensee. "Už nejsou anonymní," řekl. Výstava, která dnes začala a která potrvá do konce října, je rozdělena na dvě části. Německá s názvem Krvavé noci v Plötzensee se věnuje hromadným popravám 250 vězňů oběšením na počátku září 1943. Česká část pojmenovaná České oběti Plötzensee se věnuje osudům československých odbojářů, kteří v nechvalně proslulé berlínské věznici přišli o život kvůli svému nesouhlasu s nacistickým režimem. "Jedná se o první výstavu tohoto typu na německé půdě od pádu Třetí říše. Čeští a němečtí historikové na něčem takovém od té doby nepracovali," řekl Uhlíř. Výstavu, která se koná pod záštitou českého velvyslanectví v Německu, považuje historik za výjimečnou, neboť zveřejňuje nejen oběti nacistické vlády, ale ukazuje i současné přátelské vztahy Česka a Německa. "Jestliže Plötzense jako místo hrůzy za doby třetí říše Němce a Čechy zásadně rozdělovalo, tak po těch 80 letech, kdy se čeští a němečtí historikové sešli nad tímto tématem a začali na něm intenzivně spolupracovat, nás naopak dneska spojuje. Já to považuji za jakýsi opsaný kruh a za poselství do budoucna, že i po těch všech hrůzách, které jsme zažili, jsme spolu schopni tímto způsobem spolupracovat. A já si té spolupráce nesmírně vážím," řekl Uhlíř. Jádrem německé části výstavy jsou hromadné popravy ze září 1943. Při náletu v noci 4. září 1943 bomby věznici těžce poškodily, zničena byla část budovy s celami smrti a také gilotina v popravčím domku. Následné rychlé popravy několika stovek vězňů čekajících na vykonání nejvyššího trestu prováděli nacisté kvůli poškozené gilotině oběšením, a to vždy po osmi vězních současně. Mezi 250 takto zavražděnými mezi 7. a 10. zářím 1943 byli němečtí, francouzští a především čeští vězni. Mezi nejznámější Čechy, které nacisté během krvavých zářijových dní v roce 1943 v Plötzensee oběsili, patří komunistický novinář Julius Fučík. Z něj československý komunistický režim učinil po válce legendu a přední postavu své ideologie. Památník Plötzensee na svém webu zmiňuje i zámečníka Zdeňka Hájka, který byl v lednu 1943 zatčen za krádež králíků a hus na předměstích Berlína, za což byl odsouzen k trestu smrti. Na výstavě se ale návštěvníci mohou seznámit i s dalšími českými oběťmi, a to nejen ze září 1943. Gilotinou byl v Plötzensee popraven například Vasil Kaprálek Škrach, který působil jako osobní knihovník prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Stejným způsobem nacisté zavraždili i novinářku, odbojářku a spoluvydavatelku odbojářského časopisu V boj Irenu Bernáškovou. Česká část poskytuje také informace o Československé republice, mnichovské dohodě, odboji v protektorátu nebo o zahraničním odboji. Českou výstavu si budou moci prohlédnout také návštěvníci v Česku, a to na přelomu září a října v Poslanecké sněmovně v Praze. Aleš Zápotocký ank - sdílejte článek