Bánovský poklad byl rituální, podle vědců patřil pravěké velmožce

Praha 24. července 2023 (ČTK) - Bánovský poklad byl podle vědců do země uložen během rituálu, železná sekera i bohatý kroj s bronzovými šperky s jantarovými a skleněnými korálky zřejmě patřily pravěké velmožce. Ta se podle vědců pohybovala mezi tehdejší elitou, která dohlížela na část Jantarové stezky. Studii specialistů Archeologického ústavu AV ČR v Brně (ARÚB), Univerzity Palackého v Olomouci a Karlovy univerzity v Praze zveřejnil časopis Journal of Archaelogical Science, informovala Akademie věd (AV ČR) v tiskové zprávě. Poklad si mohou lidé prohlédnout v nové stálé expozici Pravěk Uherskohradišťska v Památníku Velké Moravy Slováckého muzea ve Starém Městě. Poklad objevil v roce 2017 pomocí detektoru kovů občanský spolupracovník. Podle vědců bylo už tehdy jasné, že jde o mimořádný nález, což potvrdil následný výzkum. "Výzkumu se věnoval interdisciplinární tým téměř šest let. Bánovský poklad ukázal, nejen proč byl uložen a kým, ale také odhalil, že minimálně 'bánovská horda/tlupa' byla napojena na významnou pravěkou obchodní cestu - Jantarovou stezku,“ řekl Jaroslav Bartík z ARÚB AV ČR. Analýza terénu, série přírodovědných výzkumů i studium jednotlivých předmětů ukázaly, že Bánovský poklad představuje depot. Jde o soubor předmětů, které byly do země společně záměrně uloženy během určitého rituálu. Depot se kromě sekyry a keramické nádoby skládal ze součástí bohatého ženského kroje v podobě bronzových spon, náramků, vlasových ozdob, náušnic a dalších šperků a dvou železných opaskových kruhů. V souboru šperků se našly desítky skleněných a zhruba 2000 jantarových korálků. "Byly patrně součástí náhrdelníku a část z nich mohla zdobit i honosný kožený opasek. V každém případě se jedná o dosud nejpočetnější soubor pravěkého jantaru z území České republiky, což činí z Bánovského pokladu zcela unikátní nález,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Martin Golec z Univerzity Palackého. Bohatý kroj zřejmě patřil ženě s významným společenským postavením, která by podle vědců měla patřit do velmožské rodiny. Kroj pochází z doby železné, vznikl někdy v letech 575 až 550 před naším letopočtem. Jednotlivé části pokladu pochází z různých částí Evropy, jantar byl podle vědců z Pobaltí, část bronzových šperků, například takzvané dračí spony, z území dnešního Slovinska. Výzkum dokazuje souvislost mezi pokladem a jeho tehdejšími majiteli a takzvanou Jantarovou stezkou. Ta i ve starší době železné spojovala Pobaltí se Středomořím, kde byl o jantar velký zájem. Část luxusních bronzových šperků v pokladu tak mohla majitelka vyměnit právě za jantar. Jednotlivé úseky Jantarové stezky ovládaly a kontrolovaly místní elity, které z tohoto čilého obchodu těžily. tej snm - sdílejte článek