Výstava představuje vzácnou dřevořezbu asijského Pavího krále moudrosti

Praha 15. srpna (ČTK) - Pražská Galerie kritiků dnes zahájila výstavu nazvanou Paví král moudrosti a květy. Představuje vzácnou dřevořezbu asijského bůžka Pavího krále moudrosti, ochránce přírody a lidí před ničivými pohromami. Výstava seznámí návštěvníky i se vznikem řezby z počátku 20. století a s její cestou do Prahy. Expozici doplňují díla současných českých a japonských umělců, kteří se věnují tušové malbě a kaligrafii. Paví král moudrosti je v buddhismu hubitelem jedovatých tvorů, hadů a škorpionů. Barvy vějířově tvarovaného ocasu páva dokládají přeměnu jedu v nektar moudrosti. Přírodu představují květiny, z nichž každá má v buddhismu svůj význam. Paví král je zároveň ženou-královnou, podřízenou podle buddhistického principu mužskému pohlaví, k níž se lidé modlili v období sucha či jiné kalamity a epidemií. Originál grafiky Pavího krále je podle kurátorky a galeristky Vlasty Čihákové Noshiro světovým unikátem. Byl před několika lety objeven v pozůstalosti malíře Zdeňka Sklenáře (1910 až 1986), který ho v roce 1955 přivezl z Číny. Emanace božské moudrosti, spojená s kouzlem exotického páva, ochraňujícího i etiku buddhistické víry, znamenala pro malíře významnou inspirací v tvorbě. Stejně je tomu tak dnes u českých a japonských umělců, jejichž kaligrafie a tušové malby dokládají ve výstavě účinek Pavího krále moudrosti. Grafika je dnes majetkem pražského galeristy Zdeňka Sklenáře, který je příbuzným malíře téhož jména. Dřevořezba je replikou starého čínského obrazu, existujícího v Japonsku ve třech variantách. První byl dovezen z Číny v 11. století, dvě japonské varianty pocházejí z 12. a 13. století. Všechny tři obrazy, dnes japonské národní památky, jsou malované na hedvábném svitku a mají zhruba stejné rozměry jako bambusová rohož tatami (160 krát 100 centimetrů ). První z 11. století je dnes uchováván jako součást sbírky Národního muzea v Kjótu. Grafika, kterou si Sklenář dovezl z Číny, odpovídá druhému originálu z 12. století, který je jedním z devíti národních pokladů uměleckohistorické sbírky Národního muzea v Tokiu. Třetí varianta téhož díla z 13. století je dnes v chrámu Anrakuju-ji poblíž Kjóta, s kopií z konce 19. století ve sbírce Národního muzea. V roce 1904 v Japonsku vznikl pro Expo v St. Louis v USA velkoformátový dřevořez Pavího krále, jenž měl ohromit Ameriku. Je největší grafikou na světě a za unikátní ruční techniku a přínos uměleckému řemeslu obdržel zlatou medaili Expo. Posledním soukromým majitelem obrazového originálu a patrně i grafiky vystavené nyní v Praze byl japonský obchodník s hedvábím a patron umělců Sankei Hara (1869 až 1939). O jeho pozůstalost čítající buddhistická díla a staré čínské tisky pečovala jeho rodina, obraz Pavího krále převedla do Národního muzea v Tokiu v roce 1960. Grafika, kterou zakoupil Sklenář v roce 1955, se do Číny dostala nejspíše během 30. let minulého století, kdy byly styky Japonska s Čínou četné. Obchodník Hara zřejmě grafiku daroval či prodal některému z partnerů v obchodu s hedvábím na čínském trhu, míní kurátorka. hrm rot