Válka v Pásmu Gazy podle izraelského historika Pappého potrvá roky
Praha 27. června (ČTK) - V brzké době se Palestinci a Izraelci neusmíří a válka v Pásmu Gazy nejspíš potrvá roky. Hrozí to, že se rozšíří do okolního regionu, a mohla by dokonce vyústit ve světový konflikt, pokud se do ní zapojí Írán, Spojené státy a Rusko. V rozhovoru s ČTK to řekl izraelský levicový historik Ilan Pappé, kterému nyní vychází český překlad jeho knihy Etnické čištění Palestiny (2006), jež se věnuje vyhánění a exodu Palestinců z jejich domovů v letech 1947 až 1949.
Pappé je profesorem na britské Exeterské univerzitě a patří mezi takzvané izraelské nové historiky, kteří přistupují kriticky k zavedenému výkladu izraelských dějin, a zejména k období kolem vzniku státu Izrael v roce 1948, kdy ze svých domovů uprchlo nebo bylo vyhnáno na 700.000 Palestinců. Pappé tvrdí, že vyhánění nebylo improvizované, nýbrž že šlo o cílenou etnickou čistku Palestiny pro nový židovský stát, připravenou budoucími izraelskými lídry už v roce 1947. Před příchodem do Británie Pappé působil na Haifské univerzitě. Za své postoje byl ve své vlasti silně kritizován a čelil i výhrůžkám.
'Myslím, že co se teď děje v Pásmu Gazy, je horší než etnické čištění. Dochází tam ke genocidě. Je mezi tím rozdíl,' uvedl Pappé s tím, že v roce 1948 bylo cílem Palestince vyhnat z domovů. 'Někdy to bylo provázeno masakry, protože se lidé nechtěli nechat vyhnat,' dodal. Genocida je podle něj naproti tomu záměrné hromadné vyvražďování obyvatelstva, nikoliv pouze vyhánění. 'V Pásmu Gazy můžeme vidět pokus o hromadné zabíjení obyvatel, nejen jejich vyhnání. Je to jednak dáno touhou po pomstě kvůli událostem ze 7. října a zčásti také izraelskou vládou, v níž jsou krajně pravicoví mesianističtí sionističtí ministři,' uvedl. Podnět Jihoafrické republiky u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), v němž Izrael viní z genocidy, pokládá za 'detailní a velmi přesvědčivý'.
K tomu, aby byla páchána genocida, podle Pappého není zapotřebí propracovaný plán, ale lze ji vyvozovat ze slov a činů. V této souvislosti historik zmínil rétoriku izraelských armádních představitelů a některých izraelských politiků, od krajní pravice až po prezidenta. Podle historika tato rétorika označuje všechny Palestince v Gaze za stoupence Hamásu, a v praxi tak legitimní cíle, což vede k obrovským civilním ztrátám. 'Ani jedna nemocnice nezůstala nedotčena, ani jedno komunitní centrum, ani jedna univerzita. Masivní ničení lidské infrastruktury v takové míře může znamenat pouze snahu zničit obyvatelstvo jako celek,' uvedl Pappé.
Na otázku, zda je opodstatněné izraelské tvrzení, že Hamás, který je podle Izraele, USA a EU teroristickou organizací, využívá civilní infrastrukturu v Pásmu Gazy v boji a civilisty jako lidské štíty, odpověděl, že ano. To však podle něj neopravňuje Izrael, aby útočil na civilní objekty a bombardoval hustě obydlené území, což označuje za 'zločinné za všech okolností'. 'Představte si, že by teroristická skupina v Praze zadržovala 15 rukojmích v hotelu. Česká armáda by přece nesrovnala se zemí celé Staré Město, aby tu skupinu zničila,' řekl.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Joav Galant by podle Pappého měli být souzeni v Haagu. Podle historika se to pravděpodobně nestane. Už samo květnové oznámení prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC), že žádá o zatykač na Netanjahua, Galanta a tři lídry Hamásu, pokládá za symbolické. 'Věřím ICC, že se odborně domnívají, že se Hamás i lidé na izraelské straně dopustili válečných zločinů,' uvedl.
Zároveň se Pappé nedomnívá, že válka brzy skončí. 'V blízké budoucnosti není šance na mír, naopak situace se ještě zhorší a v příštích dvou letech akutně hrozí regionální válka,' uvedl Pappé. Válka v Gaze podle něj nejspíš potrvá roky. Historik se také domnívá, že se konflikt rozšíří do severního Izraele a na Západní břeh Jordánu, mohl by se do něj aktivně zapojit Írán, načež by se do války vložily Spojené státy a možná i Rusko. 'Lidé v Praze by si měli uvědomit, že to, co se tam teď děje, může vést ke světové válce,' uvedl.
Pappé, jenž o sobě říká, že je především humanista, dlouhodobě uvádí, že řešení izraelsko-palestinského konfliktu je jednostátní. Nyní je podle něj především nutné zastavit izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy, aby se předešlo prohloubení tragédie.
Pappé se domnívá, že se časem izraelská společnost rozpadne a že se to už děje. V této souvislosti hovoří o 'občanské válce' mezi sekulárními a ortodoxními Židy a prohlubující se izolaci Izraele v mezinárodním společenství.
Pokud jde o Palestince, lze podle Pappého očekávat vytvoření jakési nové Organizace pro osvobození Palestiny, která nahradí současné struktury a v níž budou zastoupeni mladí Palestinci s novou vizí i bývalí členové Hamásu, jakož i protisionističtí Židé. To je však podle Pappého běh na dlouhou trať a bude vyžadovat 'mnoho minirevolucí'.
'Skoro každá země má ve své historii kapitolu vnitřních náboženských či etnických konfliktů a v určitém okamžiku dojde k únavě a lidé se pokusí žít společně,' uzavírá.
ngl snm ml - sdílejte článek
Následuje: Íránci v pátek budou volit nového prezidenta, velké změny si ale neslibují
Teherán 27. června (ČTK) - Přes 60 milionů Íránců může v pátek rozhodnout o novém prezidentovi, který nahradí Ebráhíma Raísího, jenž zahynul minulý měsíc při nehodě vrtulníku. Nová hlava státu ale zřejmě nepřinese větší změny v této islámské republice, kde je nejvyšší autoritou duchovní - ajatolláh Alí Chameneí. Navzdory autoritářství teokratického režimu ale velkou část Íránců trápí zejména jejich zhoršující se ekonomická situace. Očekává se opět nízká účast, mnozí Íránci totiž už nevěří, že změna vedení přinese reformy. V posledním půlroce se vyostřil i konflikt Íránu s Izraelem, a to kvůli válce v Pásmu Gazy, kde Teherán stojí na straně palestinského hnutí Hamás. Íránský prezident je sice mezinárodně uznávanou hlavou státu, v zemi je ale nejvýše postaveným činitelem nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí. Ten má poslední slovo ve všech státních záležitostech, včetně zahraniční politiky, jaderného programu či armády. Předchozí prezident Raísí byl považován za možného nástupce nyní pětaosmdesátiletého Chameneího, který nyní otevřeně nepodpořil žádného z kandidátů. Očekává se ale, že volby vyhraje jemu loajální politik. K volbám se registrovalo osm desítek lidí, Rada dohlížitelů, jejíž členy jmenuje právě Chameneí, ale vybrala jen šest kandidátů. Jeden z nich, viceprezident Amírhosejn Gházízáde Hášemí, ve středu večer oznámil, že z klání odstupuje, takže uchazečů zůstalo pět. I před předchozími volbami v roce 2021 Rada schválila jen hrstku kandidátů, z téměř šesti stovek registrovaných jich vybrala sedm. Do volebního klání Rada ani letos nepustila žádnou ženu, ačkoli se registrovaly čtyři bývalé poslankyně. V prezidentských volbách v Íránu od vzniku islámské republiky v roce 1979 nikdy žena kandidovat nemohla, i když tomu nebrání žádné zákony. Mezi kandidáty pátečních voleb jsou čtyři ultrakonzervativní politici a jeden umírněný. Největší šance mají podle analytiků předseda parlamentu a bývalý starosta Teheránu Mohammad Bágher Ghálíbáf (62) a ultrakonzervativní politik Saíd Džalílí (58), který byl v letech 2007 až 2013 hlavním íránským vyjednávačem se západními mocnostmi o jaderném programu. Jediným reformistou mezi kandidáty je devětašedesátiletý poslanec Masúd Pezeškján (69), který slibuje sociální změny a zaručení práv ženám i menšinám. Rovněž v zahraniční politice chce volit pragmatický přístup a snažit se o zmírnění západních sankcí zavedených kvůli jadernému programu. Pro vítězství by ale musel Pezeškján přilákat k volbám miliony voličů, kteří už nechodí volit, protože ztratili víru v možnost reforem konzervativně islamistického režimu i ve zlepšení své životní úrovně. "Nepůjdu volit. Udělala jsem to v roce 2021 a nic se nezměnilo. Ekonomika se od té doby dál zhoršila," řekla agentuře EFE dvaadvacetiletá Lejla, která nedávno vystudovala psychologii a stále nenašla práci. Volební účast v Íránu už řadu let klesá. (pokračování...)
Teherán 27. června (ČTK) - Přes 60 milionů Íránců může v pátek rozhodnout o novém prezidentovi, který nahradí Ebráhíma Raísího, jenž zahynul minulý měsíc při nehodě vrtulníku. Nová hlava státu ale zřejmě nepřinese větší změny v této islámské republice, kde je nejvyšší autoritou duchovní - ajatolláh Alí Chameneí. Navzdory autoritářství teokratického režimu ale velkou část Íránců trápí zejména jejich zhoršující se ekonomická situace. Očekává se opět nízká účast, mnozí Íránci totiž už nevěří, že změna vedení přinese reformy. V posledním půlroce se vyostřil i konflikt Íránu s Izraelem, a to kvůli válce v Pásmu Gazy, kde Teherán stojí na straně palestinského hnutí Hamás. Íránský prezident je sice mezinárodně uznávanou hlavou státu, v zemi je ale nejvýše postaveným činitelem nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí. Ten má poslední slovo ve všech státních záležitostech, včetně zahraniční politiky, jaderného programu či armády. Předchozí prezident Raísí byl považován za možného nástupce nyní pětaosmdesátiletého Chameneího, který nyní otevřeně nepodpořil žádného z kandidátů. Očekává se ale, že volby vyhraje jemu loajální politik. K volbám se registrovalo osm desítek lidí, Rada dohlížitelů, jejíž členy jmenuje právě Chameneí, ale vybrala jen šest kandidátů. Jeden z nich, viceprezident Amírhosejn Gházízáde Hášemí, ve středu večer oznámil, že z klání odstupuje, takže uchazečů zůstalo pět. I před předchozími volbami v roce 2021 Rada schválila jen hrstku kandidátů, z téměř šesti stovek registrovaných jich vybrala sedm. Do volebního klání Rada ani letos nepustila žádnou ženu, ačkoli se registrovaly čtyři bývalé poslankyně. V prezidentských volbách v Íránu od vzniku islámské republiky v roce 1979 nikdy žena kandidovat nemohla, i když tomu nebrání žádné zákony. Mezi kandidáty pátečních voleb jsou čtyři ultrakonzervativní politici a jeden umírněný. Největší šance mají podle analytiků předseda parlamentu a bývalý starosta Teheránu Mohammad Bágher Ghálíbáf (62) a ultrakonzervativní politik Saíd Džalílí (58), který byl v letech 2007 až 2013 hlavním íránským vyjednávačem se západními mocnostmi o jaderném programu. Jediným reformistou mezi kandidáty je devětašedesátiletý poslanec Masúd Pezeškján (69), který slibuje sociální změny a zaručení práv ženám i menšinám. Rovněž v zahraniční politice chce volit pragmatický přístup a snažit se o zmírnění západních sankcí zavedených kvůli jadernému programu. Pro vítězství by ale musel Pezeškján přilákat k volbám miliony voličů, kteří už nechodí volit, protože ztratili víru v možnost reforem konzervativně islamistického režimu i ve zlepšení své životní úrovně. "Nepůjdu volit. Udělala jsem to v roce 2021 a nic se nezměnilo. Ekonomika se od té doby dál zhoršila," řekla agentuře EFE dvaadvacetiletá Lejla, která nedávno vystudovala psychologii a stále nenašla práci. Volební účast v Íránu už řadu let klesá. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Válka v Pásmu Gazy podle izraelského historika Pappého potrvá roky' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024062606763|510539. Vydána 27.06.2024 9:39:01. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Válka v Pásmu Gazy podle izraelského historika Pappého potrvá roky' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024062606763|510539. Vydána 27.06.2024 9:39:01. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.