Archeologové zkoumají v Liberci hrobky nejvýznačnějších obyvatel z 19. století
Liberec 8. listopadu (ČTK) - Zbytky hrobek nejvýznačnějších obyvatel Liberce z doby největšího rozmachu města v 19. století zkoumají nyní archeologové v parku zvaném Mrtvolky v Budyšínské ulici. Před tím tam byl hřbitov a pod povrchem je až 1700 hrobů. Podle archeologa Petra Brestovanského průzkum provádí v jeho nejstarší části. Hřbitov byl v místě parku založený v roce 1832 a zrušený o 134 let později.
"To, co jsme odkryli letos, tak je trošku monstrózní, protože hrobky dosahují hloubky přes čtyři metry, rozměry mají čtyřikrát deset metrů a uvnitř na dně jsou rozdrcené ostatky Liberečanů," řekl Brestovanský.
Z hrobek se dochovaly jen jejich podzemní části. Obvodové zdivo z žulových či pískovcových kvádrů ale naznačuje, že muselo jít o architektonicky hodnotné a rozlehlé krypty, v jejichž podzemí byl prostor pro uložení až deseti rakví. "Všechny ty krásné stavby po městě z 19. století, vily, čtvrti, stavěli lidé, kteří jsou pohřbeni tady," uvedl archeolog.
S ohledem na to, že zkoumají jen zbytky hrobek, tak podle něj ale nevědí, kdo konkrétně v nich byl pochován. "My jsme tady objevili hrobky, kde jsou nepochybně pohřbeni nejstarší továrníci, rodiny továrníků, různí mistři, soukeníci. A pak jsou tady samozřejmě také pohřbeni liberečtí básníci. Ovšem všechno bohužel skončilo tím, že v 50. letech přestal tento hřbitov plnit svoji funkci. A pak v 70. letech byl narychlo zlikvidován velice drsným způsobem," řekl Brestovanský.
Podle něj byly před půlstoletím odvezené náhrobky neznámo kam a nepietním způsobem bylo naloženo i s ostatky Liberečanů. "Byly zde vyhloubené jámy a byl sem svezen třeba komunální odpad. Takže my jsme letos po odkrytí hrobek odvezli několik náklaďáků komunálního odpadu, pneumatiky, igelity, staré panely," dodal archeolog.
Archeologický průzkum v parku letos pokračuje třetím rokem, podle Brestovanského ho provádí v místech, kde je země propadlá. Takových míst je v parku 35, letos archeologové zkoumají deset míst. Ve zbytcích hrobek našli lidské ostatky, části rakví i ozdobné kování. "Ten propad je potřeba celý vybrat, zajistit tu hrobku. A samozřejmě archeologické artefakty jdou na konzervaci," uvedl Brestovanský. Prázdný prostor hrobky podle něj nechají zasypat speciálním perkem a zarovnají. "Už příští rok nepoznáte, že tady byl nějaký výzkum," řekl.
Míní ale, že lidské ostatky vyjmuté z hrobek by si zasloužily důstojnější pohřbení. "Aby tady vzniklo v rámci parku nějaké pietní místo nebo nějaký pomník a ty Liberečané se mohli zase vrátit na to místo, kam patří," dodal archeolog.
knt gcm - sdílejte článek
Následuje: Berlínská zeď procházela i parkem pruských králů, není tam po ní už ani památky
Postupim (Německo) 8. listopadu (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Když se řekne berlínská zeď, představí si většina lidí betonovou bariéru u Braniborské brány či Říšského sněmu v centru Berlína. Zeď ale mezi lety 1961 a 1989 oddělovala Západní Berlín také od Braniborska, včetně jeho metropole Postupimi. Zde přitom procházela cennou kulturní krajinou vybudovanou pruskými králi, která je nyní na seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Po zdi už v cenném areálu není ani památky. Podle mnohých je to ale škoda. "V těchto dnech často uslyšíte známou větu: Teď srůstá, co k sobě patří," řekl ČTK a dalším zahraničním novinářům Kai Schlegel z Nadace pruských zámků a zahrad (SPSG), která spravuje řadu památek na území spolkových zemí Berlín a Braniborsko. Odkazuje tím na slavný citát někdejšího západoněmeckého kancléře Willyho Brandta ke znovusjednocení Německa po pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989. "Dnes se na tuto větu mnozí dívají kriticky, pro naši zámeckou nadaci je ale stoprocentně pravdivá," dodal Schlegl. Hraniční zeď, kterou nechalo v roce 1961 komunistické vedení Německé demokratické republiky (NDR) obehnat Západní Berlín, totiž protnula v Postupimi rozlehlé zámecké zahrady a parky pruských králů. Řadu cenných památek kvůli tomu nechali východoněmečtí komunisté strhnout. Patřila k nim například takzvaná Poustevna nedaleko zámku Cecilienhof známého jako dějiště postupimské konference z konce druhé světové války. Právě na ní se přitom rozhodlo o rozdělení Německa na okupační zóny, které se později proměnily ve spolkovou republiku a sovětský satelit NDR. Hraniční pásmo zabíralo i část parku Babelsberg, v němž stojí letní rezidence někdejšího německého císaře Viléma I. Jak to v něm tehdy vypadalo, se mohou zájemci dozvědět pomocí interaktivní hry Border Zone, která pracuje na bázi rozšířené reality. "Příběh ve hře je fiktivní, ale je založený na vyprávění očitých svědků," řekla Bettina Harzová z SPSG. Podle ní střežili právě úsek v babelsberském parku kromě pohraničníků i psi. Po pádu berlínské zdi v roce 1989 začali její zbytky v postupimských parcích a zahradách bourat podle Svena Kerscheka přímo pohraničníci NDR. (pokračování...)
Postupim (Německo) 8. listopadu (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Když se řekne berlínská zeď, představí si většina lidí betonovou bariéru u Braniborské brány či Říšského sněmu v centru Berlína. Zeď ale mezi lety 1961 a 1989 oddělovala Západní Berlín také od Braniborska, včetně jeho metropole Postupimi. Zde přitom procházela cennou kulturní krajinou vybudovanou pruskými králi, která je nyní na seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Po zdi už v cenném areálu není ani památky. Podle mnohých je to ale škoda. "V těchto dnech často uslyšíte známou větu: Teď srůstá, co k sobě patří," řekl ČTK a dalším zahraničním novinářům Kai Schlegel z Nadace pruských zámků a zahrad (SPSG), která spravuje řadu památek na území spolkových zemí Berlín a Braniborsko. Odkazuje tím na slavný citát někdejšího západoněmeckého kancléře Willyho Brandta ke znovusjednocení Německa po pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989. "Dnes se na tuto větu mnozí dívají kriticky, pro naši zámeckou nadaci je ale stoprocentně pravdivá," dodal Schlegl. Hraniční zeď, kterou nechalo v roce 1961 komunistické vedení Německé demokratické republiky (NDR) obehnat Západní Berlín, totiž protnula v Postupimi rozlehlé zámecké zahrady a parky pruských králů. Řadu cenných památek kvůli tomu nechali východoněmečtí komunisté strhnout. Patřila k nim například takzvaná Poustevna nedaleko zámku Cecilienhof známého jako dějiště postupimské konference z konce druhé světové války. Právě na ní se přitom rozhodlo o rozdělení Německa na okupační zóny, které se později proměnily ve spolkovou republiku a sovětský satelit NDR. Hraniční pásmo zabíralo i část parku Babelsberg, v němž stojí letní rezidence někdejšího německého císaře Viléma I. Jak to v něm tehdy vypadalo, se mohou zájemci dozvědět pomocí interaktivní hry Border Zone, která pracuje na bázi rozšířené reality. "Příběh ve hře je fiktivní, ale je založený na vyprávění očitých svědků," řekla Bettina Harzová z SPSG. Podle ní střežili právě úsek v babelsberském parku kromě pohraničníků i psi. Po pádu berlínské zdi v roce 1989 začali její zbytky v postupimských parcích a zahradách bourat podle Svena Kerscheka přímo pohraničníci NDR. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Archeologové zkoumají v Liberci hrobky nejvýznačnějších obyvatel z 19. století' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024110709573|512087. Vydána 08.11.2024 10:17:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Archeologové zkoumají v Liberci hrobky nejvýznačnějších obyvatel z 19. století' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024110709573|512087. Vydána 08.11.2024 10:17:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.