RFE/RL: Proč vojáci na Ukrajině píší vzkazy na dělostřelecké granáty
Kyjev 13. listopadu 2023 (ČTK) - Psaní na projektily je válečný zvyk starý nejméně 2000 let. Prvním známým příkladem je starořecká olověná střela určená pro prak s nápisem "Chytej!". Během současné ruské invaze na Ukrajině získaly vzkazy na projektilech vypálených na nepřítele nový účel. Na svém webu to napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Sdělení, která budou rozmetána na nečitelné kusy, jsou určená hlavně pro sociální sítě, řekla rádiu Iryna Rybakovová z tiskového oddělení ukrajinské armády.
"Šťastný den sovětské armády! Únor 2023," stojí na náboji, který zachycuje fotografie ve chvíli, kdy ho ukrajinský voják u Bachmutu nabíjí do dělostřelecké zbraně. "Za Charkov" lze zahlédnout na střele, kterou nese ukrajinský voják k houfnici u Lymanu. Na jiném snímku, který spolu s dalšími zveřejnila RFE/RL, je vidět jeden z ukrajinských velitelů v Doněcké oblasti, jak píše na dělostřelecký granát a připomíná památku kamaráda vojáka, jenž zahynul v boji.
"Pravděpodobnost, že si to nepřítel přečte, je nízká. Proto se fotí a zveřejňují na sociálních sítích. Je to spíše vzkaz pro ukrajinskou společnost, než pro nepřítele," vysvětluje Rybakovová a dodává, že tato poselství mohou sloužit i jako způsob morálního povzbuzení, odreagování.
K této praxi se neuchylují jen vojáci ukrajinské armády. Třeba na snímku z pozice proruských bojovníků na východě Ukrajiny, také zveřejněném RFE/RL, je vidět dělostřelecký granát s nápisem "Dopis (ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi) Zelenskému." Jeden z ruských velitelů přitom podle rádia řekl, že psaní nebo kreslení na vojenský materiál není oficiálně dovoleno. "Ale jak to mohu nedovolit chlapům, se kterými jdu do boje?" podotkl.
Existuje také několik ukrajinských webových stránek, které za poplatek nabízejí napsání vlastních vzkazů na projektily určené k odpálení směrem k ruským pozicím, upozornilo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Jedna stránka přitom tvrdí, že od svého spuštění v roce 2022 vybrala pro ukrajinskou armádu více než 1,5 milionu dolarů (přes 34 milionů korun).
ipl ank - sdílejte článek
Následuje: The Guardian: Herbáře z 16. století pomáhají odborníkům mapovat proměny flóry
Řím 13. listopadu (ČTK/The Guardian) - Sbírka vylisovaných rostlin sesbíraných před 500 lety na svazích kolem italského města Boloňa není jen cenným artefaktem, ale i důležitým vodítkem pro současné botaniky, kteří zkoumají dramatické proměny jihoevropské flóry. Díky sběratelské vášni renesančního přírodovědce Ulisseho Aldrovandiho mají k dispozici 5000 rostlin jemně utržených mezi lety 1551 a 1586, a s nimi i detaily, které jim pomáhají mapovat vliv migrace a klimatické krize na podobu krajiny, napsal deník The Guardian. Aldrovandi své herbáře kdysi sestavoval s úmyslem identifikovat místní druhy a zjistit, které z nich by se hodily k lékárenskému využití. Po půl tisíciletí jeho sbírku botanikové považují za dokument dávno uplynulé doby a vodítko, s jehož pomocí rekonstruují dramatické změny, které se ve složení místní flóry odehrály. V Aldrovandiho době rostly v okolí Boloně druhy, které jsou dnes ohrožené nebo zcela vymizely, jako je například srdečník obecný. Ten se používal k léčebným účelům a nyní v regionu vůbec neroste. Množství druhů se od 16. století zvýšilo, ale kvalita flóry jako celku šla naopak dolů, protože mnoho vzácnějších druhů je nyní ohrožených, uvádějí vědci. Od dob sestavení herbáře se množství obyvatel Itálie zvýšilo o 560 procent. Aldrovandiho herbáře mají celkem 15 svazků, v každém z nich je na listech nalepeno 580 druhů rostlin. Sbírka obsahuje i cenné poznámky o rozšíření jednotlivých druhů, místech výskytu, lidových názvech a využití v lidové medicíně. "Z historické a vědecké perspektivy je význam tohoto herbáře nedocenitelný," napsali odborníci ve své nově zveřejněné studii. Podle nich lze díky němu sledovat první náznaky přerodu, jímž tehdy Evropa procházela a jehož součástí byl například příliv exotických druhů rostlin. V době vzniku herbáře měly jen čtyři procenta rostlin americký původ a šlo tehdy o exempláře pěstované skoro výhradně v soukromých nebo botanických zahradách. (pokračování...)
Řím 13. listopadu (ČTK/The Guardian) - Sbírka vylisovaných rostlin sesbíraných před 500 lety na svazích kolem italského města Boloňa není jen cenným artefaktem, ale i důležitým vodítkem pro současné botaniky, kteří zkoumají dramatické proměny jihoevropské flóry. Díky sběratelské vášni renesančního přírodovědce Ulisseho Aldrovandiho mají k dispozici 5000 rostlin jemně utržených mezi lety 1551 a 1586, a s nimi i detaily, které jim pomáhají mapovat vliv migrace a klimatické krize na podobu krajiny, napsal deník The Guardian. Aldrovandi své herbáře kdysi sestavoval s úmyslem identifikovat místní druhy a zjistit, které z nich by se hodily k lékárenskému využití. Po půl tisíciletí jeho sbírku botanikové považují za dokument dávno uplynulé doby a vodítko, s jehož pomocí rekonstruují dramatické změny, které se ve složení místní flóry odehrály. V Aldrovandiho době rostly v okolí Boloně druhy, které jsou dnes ohrožené nebo zcela vymizely, jako je například srdečník obecný. Ten se používal k léčebným účelům a nyní v regionu vůbec neroste. Množství druhů se od 16. století zvýšilo, ale kvalita flóry jako celku šla naopak dolů, protože mnoho vzácnějších druhů je nyní ohrožených, uvádějí vědci. Od dob sestavení herbáře se množství obyvatel Itálie zvýšilo o 560 procent. Aldrovandiho herbáře mají celkem 15 svazků, v každém z nich je na listech nalepeno 580 druhů rostlin. Sbírka obsahuje i cenné poznámky o rozšíření jednotlivých druhů, místech výskytu, lidových názvech a využití v lidové medicíně. "Z historické a vědecké perspektivy je význam tohoto herbáře nedocenitelný," napsali odborníci ve své nově zveřejněné studii. Podle nich lze díky němu sledovat první náznaky přerodu, jímž tehdy Evropa procházela a jehož součástí byl například příliv exotických druhů rostlin. V době vzniku herbáře měly jen čtyři procenta rostlin americký původ a šlo tehdy o exempláře pěstované skoro výhradně v soukromých nebo botanických zahradách. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'RFE/RL: Proč vojáci na Ukrajině píší vzkazy na dělostřelecké granáty' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Magazínový servis (mag) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2023110909334|507889. Vydána 13.11.2023 6:11:19. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'RFE/RL: Proč vojáci na Ukrajině píší vzkazy na dělostřelecké granáty' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Magazínový servis (mag) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2023110909334|507889. Vydána 13.11.2023 6:11:19. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
