Manželé na Ústecku provádí zvídavé turisty mlýnem se zachovalou technologií

Petrovice (Ústecko) 2. prosince 2023 (ČTK) - Manželé Renata Šoltová a Stanislav Číhal přezdívaný Grizzly provádí zvídavé turisty historickým mlýnem v Krásném Lese na Ústecku, ve kterém žijí. Při jeho koupi je okouzlila zachovalá technologie, která se v budově u potoka s číslem popisným 207 nachází. Snem majitelů je mlýnské kolo zprovoznit. Do budoucna z jejich bydliště s řadou dobových zákoutí chtějí vytvořit muzeum. Řekli to ČTK. "Dům zůstal v úplně původním stavu, jak byl před 100 až 120 lety," uvedl Číhal s tím, že první zmínka pochází z kupní smlouvy ze 17. století. Stavba tak zřejmě na místě existovala i desítky let před tím. Budova ale několikrát vyhořela a měnila se i technologie mlýna. Téměř před 100 lety zasáhla Krásný Les a okolí povodeň, která celý objekt posunula a poničila i mlýnské kolo, které tak pochází z 30. let minulého století. Díky tomu, že se předešlí majitelé nepouštěli do zásadních oprav, manželé při rekonstrukci našli řadu historických předmětů, a dokonce i mlecí kámen, o který je opřený sloup takzvané černé kuchyně. Podlaha měla několik vrstev, a tak pár postupně odkrýval jednotlivé renovace několika generací mlynářských rodin. Torzo černé kuchyně se snažili manželé částečně zachovat. Kachlová kamna proto z chodby vedou skrz zeď do vedlejšího obytného pokoje, kde je i v zimě příjemné teplo. Budova podle manželů nesmí zůstat opuštěná, vlhko by ji zničilo. Opravy tak i s ohledem na to, že jde o kulturní památku, provedl pár citlivě a s ohledem na při výstavbě použité materiály. "Dům, když jsme ho koupili, byl ne v žalostném stavu, ale těsně před. Okna visely na hřebíkách, každé křídlo bylo jiné, prohnilé podlahy, dlažba oblitá betonem, dřevěná podlaha taky mizela pod betonem, to samé kredenc," popsal Číhal podobu mlýna zhruba před čtyřmi lety. Kdyby zůstala budova neobydlená, voda by pronikla do zdí, a tak se musely opravit podlahy, které mají větrání. "Ale určité procento vlhka do zdí jde, protože jsou lepený hlínou, která vlhkost potřebuje," řekl Číhal. Pár dům koupil i kvůli zachované mlýnské technologii. "S tím přišla myšlenka to zachovat, zachránit, a tím pádem by se to dalo provozovat i jako muzeum, příležitostně," uvedl majitel. "Tohle je už vlastně muzeum tím, že my v tom jsme. V podstatě my tu žijeme jako ve skanzenu," doplnila manželka. Kromě prohlídky mlýna, kterou si musí zájemci domluvit předem, pořádá Šoltová ukázky tradičního zpracování ovčí vlny nebo kurzy. Materiál jí vozí lidé z okolí v surové podobě. Šoltová pak vlnu pere v potoční vodě, suší ji na slunci a češe ji na česačce. "Potom z toho na kolovrátku spřádám ovčí vlnu, kterou potom různě zpracovávám," uvedla. Vznikají tak ponožky, svetry nebo čepice. Stavba nese název Grizzlochův mlýn po Číhalově přezdívce. Manželé dlouho přemýšleli, jak ho pojmenují, ale nechtěli urazit bývalé majitele. Jak dodali manželé, prvního majitele zřejmě kvůli chybějícím záznamům nikdy nedohledají. trs abz - sdílejte článek