Zlatovna Zlato Zprávy Magazín

Těžké slovníky jsme si nosili s sebou, vzpomíná tlumočnice na vstup ČR do EU

 EU ČR parlament zajímavosti 2024 tlumočení
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Brusel 31. března (zpravodajka ČTK) - Do Bruselu se tlumočnice Ivana Hlaváčová dostala poprvé ještě před vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004. Tehdy mělo Česko v Evropském parlamentu pouze pozorovatele a Hlaváčová společně s pár kolegy tlumočila pro ně i další zástupce České republiky, kteří europarlament nebo jiné instituce navštěvovali. Podíleli se rovněž na dokončení nezbytné terminologie. Zatímco tehdy byly pro jejich práci nezbytné těžké slovníky, dnes při tlumočení využívají tablet či další moderní elektroniku, řekla nynější vedoucí českého tlumočnického oddělení v EP Hlaváčová v rozhovoru s ČTK. 'Těžké slovníky jsme si museli nosit s sebou a v tlumočnické kabině jsme měli vždy stohy papírů,' řekla Hlaváčová. V Česku byla tlumočnice a překladatelka na volné noze a tlumočila z angličtiny a italštiny jak pro vládu či ministerstva, tak pro italskou ambasádu, nejrůznější firmy a další instituce. Když se na konci 90. let schylovalo k tomu, že by Česko mohlo přistoupit k EU, možnost pracovat pro Evropskou unii ji lákala. Po roce 2000 začala pracovat na Katedře překladatelství a tlumočnictví, nynějším Ústavu translatologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se dozvěděla, že pro práci v Bruselu musí složit akreditační zkoušky. To se jí následně podařilo. 'Chtěla jsem pracovat pro Evropskou unii, protože tlumočení pomáhá domluvit se lidem, kteří pocházejí z různých jazykových a kulturních prostředí, a to mi připadalo strašně důležité. Velmi jsem si přála, abychom do EU dospěli,' uvedla Hlaváčová. Poprvé byla v Bruselu v roce 2002 a o rok později dostala nabídku dočasné smlouvy. Do Belgie se nejdříve přestěhovala sama, bez manžela a dcery, ti za ní nakonec dorazili později a už zůstali. Na vytváření terminologie pro práci tlumočníků tehdy pracovali společně s českými ministerstvy. 'Dělali jsme si slovníčky, snažili jsme se dopídit různých termínů. Byla to zajímavá, pionýrská doba,' popsala Hlaváčová období před 20 lety. 'Čechů v Bruselu bylo málo, skoro všechny jsem znala od vidění nebo podle jména. A tlumočníků bylo asi osm nebo deset,' vzpomíná tlumočnice. V kabinách měli stohy dokumentů ke schůzím, které přinášela a odnášela služba, nebo si je tiskli podle potřeby. I projevy dostávali vytištěné. Těžké slovníky, pro každý jazyk jiný, si nosila s sebou, nebo je schovávala ve skříňce. Od roku 2004 začalo postupně českých tlumočníků v Bruselu přibývat a nyní je situace taková, že někteří mají stálou smlouvu a jiní jsou na volné noze. 'Složili rovněž akreditační zkoušky a sami nám nabízejí dny, kdy mají volno. Někdo tak pro nás může pracovat během roku deset dní a jiný sto podle toho, jak je k dispozici a jak potřebujeme jazyky, ve kterých pracuje,' vysvětlila šéfka českého tlumočnického oddělení v EP. Stálých zaměstnanců mají v českém oddělení sedm a asi 70 tlumočníků je na volné noze. Pracují jak v Bruselu, tak při plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku nebo na služebních cestách třeba do České republiky. Nyní již mají tlumočníci k dispozici terminologickou databázi, hledání ve slovnících je jednodušší a mají rovněž přístup k mnohem většímu množství zdrojů. Neznamená to ale, že by se na svou práci nemuseli připravovat. 'Příprava je vždycky náročná. Když jdete tlumočit, musíte být na akci připravený. Na dvoudenní odbornou akci mimo instituce někdy konferenční tlumočník studuje i několik dní,' říká Hlaváčová. V Evropském parlamentu může jeden den tlumočit na zemědělském výboru a druhý den na právním, kde je terminologie naprosto odlišná. 'Tlumočník nemůže tlumočit 40 hodin týdně, musí si udržovat vědomosti, sledovat, co je nového v jeho jazykových oblastech, připravit se na každé konkrétní zasedání,' doplňuje česká tlumočnice. V každé tlumočnické kabině bývají většinou dva nebo tři lidé. I v tom je rozdíl oproti běžnému trhu. Zasedání v Evropském parlamentu totiž mohou být velmi dlouhá, i řadu hodin. Navíc se tlumočí z 24 úředních jazyků, ale často i dalších, například z ukrajinštiny, ruštiny, arabštiny, japonštiny či afrických jazyků. Jak takové tlumočení vypadá? 'Snažíme se pokrýt co nejvíc jazyků napřímo. Tlumočit přímo řečníka, nebo maximálně přes jeden další jazyk,' vysvětluje Hlaváčová. 'Vypadá to tedy tak, že když mluví například Litevec, my v české kabině nemáme žádného kolegu s litevštinou, proto litevští tlumočníci tlumočí do angličtiny a my přepneme na anglický kanál a tlumočíme z angličtiny do češtiny,' dodává. V české kabině přitom ovládají angličtinu, francouzštinu, němčinu, španělštinu, italštinu, ale i portugalštinu, polštinu, švédštinu, rumunštinu, slovenštinu, chorvatštinu, nizozemštinu, arabštinu a ruštinu. Na to, aby poznali, jakým jazykem řečník mluví v případě, že jde o jazyk neobvyklý a daná osoba není příliš známá, mají tlumočníci pomůcku. Vytvořili si ji již před lety. 'Byl to pro všechny tlumočníky oříšek, přitom jsme potřebovali rychle poznat, jakým jazykem řečník mluví. Tak jsme se tehdy všichni sešli a připravili si ve všech úředních jazycích takové pomůcky jako slovní spojení: Děkuji, pane předsedo! nebo Dámy a pánové!. Tyto úvodní věty jsme si napsali ve všech jazycích a navzájem jsme si je vyslovovali, abychom si je zažili,' popisuje Hlaváčová. 'Na každou schůzi má každý tlumočnický tým přehlednou tabulku jazyků, ze kterých a do kterých mohou všichni kolegové tlumočit. Podle toho víte, na jakou kabinu se máte na konzoli přepnout, když neovládáte jazyk řečníka. Přitom je zapotřebí reagovat velmi rychle,' dodává. Kvalitní tlumočení přitom nemůže podle Hlaváčové poskytovat jeden tlumočník například tři hodiny v kuse a tlumočníci se v kabině musí střídat, nejpozději po půl hodině, aby si mohli vydechnout. Další zajímavostí je, že v evropských institucích tlumočníci pracují většinou jen do svého rodného jazyka. 'Musíte být totiž schopni přetlumočit i ty nejmenší nuance, úmysl řečníka, poznat podle výrazu, hlasu, intonace, zda tu věc, kterou říká, myslí vážně, nebo ironicky,' podotýká Hlaváčová, která v posledních letech vzhledem k tomu, že oddělení vede, již sama aktivně netlumočí. Kdo tedy tlumočí řečníky, kteří hovoří česky? Často tlumočníci z jiných kabin, například anglické, německé, španělské, italské, polské, francouzské, slovenské, nizozemské, ale i švédské, kde někteří kolegové český jazyk ovládají. Nejtěžší jsou podle Hlaváčové pro tlumočníka situace, kdy řečník hovoří velmi rychle. To se přitom v Evropském parlamentu stává velmi často, protože europoslanci mají často velmi krátký řečnický čas, a proto se snaží například do jedné minuty vměstnat co nejvíce obsahu.
Klíčová slova - EU - ČR - parlament - zajímavosti - tlumočení -
Obtížné je, když se tlumočník nemůže na nějaké téma předem připravit. Vadí rovněž, když je například nekvalitní mikrofon, a tím pádem je hůře rozumět. Také je důležité řečníka vidět. 'Ve výrazu tváře poznáte mnohé a výrazně to pomáhá porozumění. V některých případech to ale nelze, například když tlumočíte svědectví oběti násilí, která má zůstat utajená,' popisuje Hlaváčová. 'Tlumočník potřebuje mít přirozenou zvídavost, aby se stále rád učil něčemu novému, cit pro diplomacii, vždy musí věrně tlumočit úmysl řečníka, i kdyby vnitřně nesouhlasil, a musí být naprosto spolehlivý v zachování důvěrnosti informací. Naše práce je rozmanitá, každý den jiná, a to nás motivuje. Myslím si, že tlumočníci snad ani nedělají adrenalinové sporty, protože mají dost adrenalinu v práci,' směje se. Při práci tlumočníkům pomáhají nejrůznější moderní technologie, zatím ale podle Hlaváčové nemusí mít strach, že by je nahradila například umělá inteligence. Pomoct by potřebovali zejména s tím, co jim bere hodně pozornosti, a to je vysledování jmen, názvů, zkratek a čísel. 'V současné době to vypadá tak, že když je rychlý projev a tlumočník si údaje nestačí zapsat, tak mu je píše kolega. Práce v kabině je totiž vždycky týmová,' říká Hlaváčová. 'Bylo by báječné, kdyby jména, zkratky a čísla mohl tlumočníkům v reálném čase poskytovat nějaký nástroj, třeba prostřednictvím umělé inteligence. Prozatím ale umělá inteligence není dost rychlá a má se zachycením různě vyslovovaných jmen podobné obtíže jako my. Tlumočníci ale mají oproti ní výhodu, protože pracují v týmu, umějí se s komplikovanými situacemi vypořádat, například doplnit informaci v další části věty. Navíc jsou zcela spolehliví, co do věrnosti tlumočení a mlčenlivosti a nejsou řízeni žádným algoritmem,' uzavírá. Tereza Šupová jrm
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Magazínový servis (mag) - Evropská unie - zprávy (eur) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2024032506429|509473. Vydána 31.03.2024 9:35:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.

Těžké slovníky jsme si nosili s sebou, vzpomíná tlumočnice na vstup ČR do EU


ČNB loni nechala vytisknout 110 milionů nových bankovek, meziročně více
K výhodám EU řadí vrcholní politici jednotný trh, cestování i zajištění míru
ECB by podle člena Rady guvernérů mohla začít snižovat úroky dříve než Fed
PwC: České firmy takzvaným whistleblowingem zatím zavaleny nejsou
AP: V ruských věznicích končí stále více Američanů

Tip k listování
Klávesa šipka vpravo zobrazí list s následující zprávou,
klávesa šipka vlevo listuje zpět v otevřených zprávách.
F11 Opakovaným stisknutím klávesy se otevře/zavře celoplošný náhled.

Najít ve zprávách

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
ODEBÍREJTE ZPRAVODAJ
Je zdarma. Zasíláme upozornění, které jsou pro vás důležité. Vaše schránka bude obsahovat vždy klíčové informace. Ve svém mobilním zařízení budete mít k novinkám přístup kdekoliv budete. S námi budete mít rychle přehled o všem co se děje. Náš zpravodaj odebírá 60.000 investorů v Čechách i na Slovensku. Zařaďte se mezi ně. Odběr lze kdykoliv odhlásit.