Bidenova vláda uvalila sankce na ruské ropné firmy i flotilu tankerů

Washington 10. ledna (ČTK) - Vláda končícího amerického prezidenta Joea Bidena dnes uvalila další sankce na ruský energetický sektor, který podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. Postihy se vztahují na velké ruské ropné společnosti, stejně jako na takzvanou stínovou flotilu tankerů přepravujících ruskou ropu. Informovalo o tom americké ministerstvo financí. V koordinaci s USA nové sankce na ruské ropné společnosti uvalila také Británie. Společnost Gazpromněfť dnes sankce označila za neoprávněné a nelegální. Uvítal je naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Biden v poslední době stupňuje kroky na podporu Ukrajiny ve snaze dostat ji po letech obrany proti ruské agresi do co nejlepší situace při návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Trumpovy plány ohledně americké pomoci Ukrajině jsou velmi nejasné, zvolený prezident opakovaně dává najevo výhrady vůči její dosavadní míře. Politik, obecně považovaný za velmi nevyzpytatelného, nastoupí do funkce 20. ledna; během předvolební kampaně sliboval, že rusko-ukrajinskou válku po svém návratu do Bílého domu ukončí během jediného dne, nyní říká, že bude potřebovat šest měsíců. Bidenova vláda v posledních týdnech zvýšila tempo dodávek vojenské pomoci Ukrajině a nyní přišla s novým sankčním balíkem. Postihy zasáhnou firmy Gazpromněfť a Surgutněftěgaz. Zahrnují také více než 180 lodí, z nichž velká část patří ke stínové flotile tankerů, které po světě rozvážejí ruskou ropu a tím pomáhají Moskvě obcházet dosavadní západní sankce. Společnost Gazpromněfť dnes uvalení amerických a britských sankcí odmítla. "Gazpromněfť považuje rozhodnutí zahrnout její aktiva na seznam amerických sankcí za neoprávněný a nelegitimní krok," uvedla společnost podle ruských tiskových agentur. Naopak ukrajinský prezident Zelenskyj nové sankce uvítal. "Tato opatření představují významný zásah do financování ruské válečné mašinérie tím, že narušují celý její dodavatelský řetězec," napsal Zelenskyj na síti X. Americké sankce mimo jiné znamenají, že Gazpromněfť má 45 dní na to, aby se vzdal vlastnictví srbské ropné společnosti NIS, oznámil dnes srbský prezident Aleksandar Vučić. Gazpromněfť má ve společnosti NIS 50procentní podíl a dalších 6,15 procenta vlastní samotný Gazprom. "Žádají po nás úplný odchod Rusů z NIS, odchod, ne snížení podílu," řekl Vučić. Srbsko podle něj má čas do 10. března, aby vypovědělo smlouvu s Rusy. Vučić rovněž oznámil, že o záležitosti bude nejdřív telefonicky hovořit i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Také Británie dnes oznámila, že v koordinaci s USA zavádí sankce na Gazpromněfť a Surgutněftěgaz. "Příjmy z prodeje ropy jsou životní mízou pro Putinovu válečnou ekonomiku," uvedl britský ministr zahraničí David Lammy. Nové sankce zasáhnou také desítky obchodníků, poskytovatelů služeb či pojišťovacích společností, které pomáhají Rusku k příjmům z prodeje energetických produktů. Týkají se i činitelů energetického sektoru. Přísnějším sankcím na vývoz ruské ropy se dosud Bidenova administrativa vyhýbala kvůli obavě z růstu cen, což by zasáhlo i západní ekonomiky. Riziko představovala také skutečnost, že ruskou ropu nakupují mimo jiné Čína a Indie. Washington už dříve zakázal dovoz ruské ropy do USA, také společně s partnery zavedl strop 60 dolarů (1450 Kč) za barel na prodej ruské ropy. Loni v listopadu pak uvalil sankce na ruskou společnost Gazprombank, která inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků ruské státní plynárenské společnosti Gazprom. zdp kpc ank - sdílejte článek