V Mongolsku se za přísných protiepidemických opatření konají prezidentské volby
Ulánbátar 9. června 2021 (ČTK) - V Mongolsku se dnes konají volby, v nichž se rozhodne o tom, kdo se stane šestým prezidentem země od přechodu k demokracii v roce 1992. Stávající prezident z opoziční Demokratické strany Chaltmágín Battulga se podle nového dodatku ústavy nemůže o další šestileté volební období ucházet.
Za favorita je považován expremiér Uchnágín Chürelsüch z vládnoucí Mongolské lidové strany (MPP), který odstoupil z funkce po lednových protestech proti problémům ve zdravotnickém sektoru v souvislosti s epidemií nemoci covid-19. Demonstrace v Mongolsku vyvolal případ pozitivně testované mladé matky, která byla těsně po porodu i s novorozencem přesunuta do nemocnice vyhrazené pro pacienty s covidem. Videonahrávka ukazující ženu, jak jde jen v županu a pantoflích do sanitky v době, kdy venkovní teploty klesaly k minus 25 stupňům Celsia, vyvolala po zveřejnění na internetu vlnu rozhořčení. Do té doby byla přitom Chürelsüchova vláda převážně oceňována za to, jak se jí díky uzavírce hranic a dalším přísným opatřením podařilo zemi od koronavirové krize uchránit.
Největším rivalem Chürelsücha je podle agentury AP Sodnomzunduj Erdene z Demokratické strany. Ten v předvolební kampani varoval, že při vítězství kandidáta MPP v prezidentských volbách by Mongolsko mohlo sklouznout k vládě jedné strany až k diktatuře, protože MPP má velkou většinu v parlamentu a kontroluje i kabinet. Třetím uchazečem je podnikatel Dangásürengín Enchbat, kterého podporuje několik menších stran.
Prezidentská funkce je v Mongolsku převážně ceremoniální. K volbám se v třímilionové zemi podle volební komise zaregistrovalo více než 2,15 milionu voličů. Hlasovací místnosti se uzavřou ve 22:00 místního času (16:00 SELČ); kdy bude znám vítěz, není podle AP jasné.
Hlasování se koná za přísných opatření, která mají zamezit šíření koronaviru. Tato omezení, která nedovolují organizovat veřejná shromáždění, také prakticky znemožnila vedení běžné předvolební kampaně. Kandidáti se tak snažili oslovit voliče především online.
Mongolsko od začátku pandemie zaznamenalo 69.022 případů nákazy koronavirem a 324 úmrtí. Minulý týden denní přírůstky infekcí dosáhly rekordních hodnot, což přimělo úřady uzavřít tržiště a některé obchody v metropoli Ulánbátaru. Slibně ovšem v zemi postupuje vakcinační kampaň; 90 procent dospělých obyvatel již dostalo první dávku vakcíny a 60 procent obě dávky.
Mongolsko má obrovské nerostné bohatství a naleziště zlata, mědi a uranu, která se dosud převážně nevyužívají. Země, která bývala desítky let satelitem komunistického Sovětského svazu, je navíc nadále závislá na dovozu ruské ropy a na obchodu s Čínou, která kupuje přes 90 procent nerostných surovin vyvážených z Mongolska.
lcm jrm - sdílejte článek
Následuje: Federace židovských obcí loni evidovala o 180 antisemitských projevů více
Praha 9. června (ČTK) - Federace židovských obcí v ČR (FŽO) loni zaznamenala o 180 více antisemitských projevů než předloni, bylo jich 874. Většinu tvořily nenávistné projevy na internetu, násilný incident s antisemitským motivem evidovala obec jeden. Výskyt konspiračních teorií spojených s antisemitismem enormně vzrostl v souvislosti s koronavirovou pandemií. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou dnes organizace zaslala ČTK. "Drtivá většina všech zaznamenaných antisemitských incidentů - 98 procent - tvoří projevy nenávisti na internetu: články, příspěvky na sociálních sítích, anonymní komentáře a diskusní příspěvky," uvedla FŽO u příležitosti vydání výroční zprávy o projevech antisemitismu za loňský rok. Zmíněný násilný incident se podle federace odehrál v březnu 2020 v Brně, kde se stal cílem útoku izraelský student poté, co požádal diskžokeje o zahrání izraelské písničky. Šest dalších incidentů kvalifikovala FŽO jako vyhrožování násilným činem, obtěžování nebo urážky konkrétního člověka kvůli jeho skutečnému či domnělému židovství. Jeden další případ se týkal znehodnocení židovského majetku - v květnu polil neznámý pachatel vchod krnovské synagogy lepkavou tekutinou a poškodil fasádu. V těchto kategoriích byl počet zaznamenaných incidentů stejný nebo nižší než v letech 2018 a 2019. Nárůst nejrůznějších konspiračních mýtů s antisemitským podtextem a souvisejících s koronavirem označila organizace za celosvětový fenomén. "V České republice šířily tyto konspirační teorie tradiční dezinformační platformy, ale také jednotlivci a skupiny, přičemž novým fenoménem byly antisemitské teze o úmyslném šíření koronaviru nebo o prosazování finančních zájmů ve vztahu k vakcinaci proti této nemoci," napsala. (pokračování...)
Praha 9. června (ČTK) - Federace židovských obcí v ČR (FŽO) loni zaznamenala o 180 více antisemitských projevů než předloni, bylo jich 874. Většinu tvořily nenávistné projevy na internetu, násilný incident s antisemitským motivem evidovala obec jeden. Výskyt konspiračních teorií spojených s antisemitismem enormně vzrostl v souvislosti s koronavirovou pandemií. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou dnes organizace zaslala ČTK. "Drtivá většina všech zaznamenaných antisemitských incidentů - 98 procent - tvoří projevy nenávisti na internetu: články, příspěvky na sociálních sítích, anonymní komentáře a diskusní příspěvky," uvedla FŽO u příležitosti vydání výroční zprávy o projevech antisemitismu za loňský rok. Zmíněný násilný incident se podle federace odehrál v březnu 2020 v Brně, kde se stal cílem útoku izraelský student poté, co požádal diskžokeje o zahrání izraelské písničky. Šest dalších incidentů kvalifikovala FŽO jako vyhrožování násilným činem, obtěžování nebo urážky konkrétního člověka kvůli jeho skutečnému či domnělému židovství. Jeden další případ se týkal znehodnocení židovského majetku - v květnu polil neznámý pachatel vchod krnovské synagogy lepkavou tekutinou a poškodil fasádu. V těchto kategoriích byl počet zaznamenaných incidentů stejný nebo nižší než v letech 2018 a 2019. Nárůst nejrůznějších konspiračních mýtů s antisemitským podtextem a souvisejících s koronavirem označila organizace za celosvětový fenomén. "V České republice šířily tyto konspirační teorie tradiční dezinformační platformy, ale také jednotlivci a skupiny, přičemž novým fenoménem byly antisemitské teze o úmyslném šíření koronaviru nebo o prosazování finančních zájmů ve vztahu k vakcinaci proti této nemoci," napsala. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V Mongolsku se za přísných protiepidemických opatření konají prezidentské volby' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2021060902677|500563. Vydána 09.06.2021 12:08:19. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V Mongolsku se za přísných protiepidemických opatření konají prezidentské volby' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2021060902677|500563. Vydána 09.06.2021 12:08:19. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.