Vedení Africké unie znepokojuje možná diskriminace běženců na hranicích Ukrajiny
Abuja 28. února 2022 (ČTK) - Vedení Africké unie (AU) dnes vyjádřilo znepokojení ohledně zpráv ze sociálních sítí, v nichž někteří tvrdí, že na polsko-ukrajinských hranicích se Afričanům prchajícím z Ukrajiny nedostává stejného zacházení jako ukrajinským běžencům. Také nigerijský prezident Muhammadu Buhari si na twitteru postěžoval, že skupině Nigerijců podle něj zabránili na polsko-ukrajinských hranicích v odchodu ze země, informoval server BBC. Polská velvyslankyně v Nigérii Joanna Tarnawská i polský velvyslanec při OSN Krzysztof Szczerski obvinění odmítli.
Kancelář nigerijského prezidenta v neděli na twitteru uvedla, že ukrajinští policisté odmítli umožnit Nigerijcům nastoupit do autobusů a vlaků směřujících na ukrajinsko-polskou hranici. "Skupina nigerijských studentů, kterým byl opakovaně odepřen vstup do Polska, dospěla k závěru, že nemají jinou možnost, než znovu cestovat přes Ukrajinu a pokusit se opustit zemi přes hranici s Maďarskem," napsala nigerijská prezidentská kancelář na twitteru. Podle ní většinu nigerijských občanů na Ukrajině tvoří univerzitní studenti.
Buhariho úřad uvedl, že se všemi cizinci, kteří se snaží přejít hranici z Ukrajiny do Polska, by mělo být zacházeno důstojně a bez rozdílu. "Všichni, kteří prchají z konfliktu, mají podle úmluvy OSN stejné právo na bezpečný průchod, a barva jejich cestovního pasu či kůže by v tom neměla hrát roli," uvedl úřad nigerijského prezidenta.
"Všem se dostává stejného zacházení," řekla dnes nigerijským novinářům velvyslankyně Polska v Nigérii Tarnawská. "Mohu vás ujistit, že mám zprávy o několika Nigerijcích, kteří se dostali už do Polska," dodala. Také polský velvyslanec při OSN Szczerski dnes označil tvrzení o rasové či náboženské diskriminaci na polských hranicích za "absolutní lži a hrozné urážky" Polska. Na Valném shromáždění OSN řekl, že do Polska z Ukrajiny přišli v posledních dnech lidé různých národností, včetně Uzbeků, Nigerijců, Indů, Maročanů, Pákistánců, Afghánců, Íránců či Alžířanů.
Agentura AFP dnes informovala také o stížnosti z Jižní Afriky. Mluvčí jihoafrického ministerstva zahraničí Clayson Monyela uvedl, že na ukrajinsko-polské hranici uvázla skupina Jihoafričanů, většinou studentů. Podle něj musel na hranici jet jihoafrický velvyslanec, aby jim v přechodu hranice pomohl. Monyela také řekl, že Afričané jsou na hranicích vystaveni "špatnému zacházení".
Také konžský ministr zahraničí Christophe Lutundula podle AFP řekl, že se v úterý setká s polským velvyslancem v Kongu, aby usnadnil přechod asi 200 občanů Konga do Polska. "Jsou na hranicích, přes které je nechtějí pustit," řekl ministr. Rovněž Ghana vyslala na hranice úředníky ambasády, aby s přechodem jejích občanů pomohli.
Na možný odlišný postoj některých k uprchlíkům v ukrajinské krizi a ve dřívějších migračních vlnách do Evropy upozornila i agentura AP. Citovala například bulharského premiéra Kirila Petkova. "Toto nejsou uprchlíci, na které jsme zvyklí... toto jsou Evropané," řekl podle AP Petkov novinářům. "Tito lidé jsou inteligentní, vzdělaní... toto není uprchlická vlna, na kterou jsme byli zvyklí, na lidi s nejistou identitou, nejasnou minulostí, kteří by mohli být dokonce teroristi," dodal Petkov. Jeho slova odsoudil mimo jiné syrský novinář Ukba Muhammad, který je označil za "směs rasismu a islamofobie". "Uprchlík je uprchlík, ať už je Evropan, Afričan či Asiat," řekl Muhammad, který v roce 2018 utekl před válkou v Sýrii a nyní žije ve Španělsku.
Agentura AP srovnala také vyjádření maďarského premiéra Viktora Orbána, který loni v prosinci v souvislosti s migranty z Blízkého východu a Afriky prohlásil: Nepustíme k nám nikoho. A nyní v souvislosti s ukrajinskou krizí řekl: Přijmeme všechny.
Omluvit se za své komentáře z Kyjeva musel dlouholetý zpravodaj stanice CBS Charlie D’Agata. "Toto není, se vší úctou, místo jako Irák či Afghánistán, kde jsme viděli zuřit konflikty po desetiletí. Toto je relativně civilizované, relativně evropské město," řekl D´Agata v pátek k bojům, které už několik dní svádí Ukrajinci o svou metropoli proti ruské armádě.
nob jrm
- sdílejte článek
Následuje: Festival Febiofest odebere Emiru Kusturicovi cenu, kterou mu udělil
Praha 28. února (ČTK) - Mezinárodní filmový festival Febiofest odebere Cenu Kristián srbskému režiséru Emirovi Kusturicovi. ČTK to dnes řekl ředitel festivalu Kamil Spáčil. Vedení přehlídky k tomu dnes vyzval její zakladatel a dnešní čestný prezident Fero Fenič. Mezinárodně uznávaný režisér a filmový producent Kusturica vystudoval pražskou FAMU. Za svou tvorbu získal řadu ocenění, před pěti lety i Cenu Kristián. V předvečer rusko-ukrajinského konfliktu Kusturica přijal nabídku ruského ministra obrany Sergeje Šojgua stát se ředitelem Ústředního akademického divadla ruské armády v Moskvě. "Vítáme iniciativu našeho čestného prezidenta a zahájíme úkony k odebrání Ceny Kristián Emiru Kusturicovi," řekl ČTK Spáčil. "Byl jsem před několika lety proti udělení Ceny Kristián. Z toho důvodu jsem se ani nezúčastnil předání ceny, poprvé v historii festivalu, ani jsem se s Kusturicou osobně nesetkal, i když se z doby studia na FAMU známe a on se setkat se mnou chtěl," řekl Fenič. Uvedl, že už kdysi mu Kusturicův sklon k obdivu a podpoře totalitních vůdců nedovolil nevidět, že přes jeho talent ocenění neodpovídá eticko-morálním a demokratickým hodnotám. "Hodnotám, které vyznáváme, na kterých festival po sametové revoluci vznikl a které jeho cena reprezentuje. (pokračování...)
Praha 28. února (ČTK) - Mezinárodní filmový festival Febiofest odebere Cenu Kristián srbskému režiséru Emirovi Kusturicovi. ČTK to dnes řekl ředitel festivalu Kamil Spáčil. Vedení přehlídky k tomu dnes vyzval její zakladatel a dnešní čestný prezident Fero Fenič. Mezinárodně uznávaný režisér a filmový producent Kusturica vystudoval pražskou FAMU. Za svou tvorbu získal řadu ocenění, před pěti lety i Cenu Kristián. V předvečer rusko-ukrajinského konfliktu Kusturica přijal nabídku ruského ministra obrany Sergeje Šojgua stát se ředitelem Ústředního akademického divadla ruské armády v Moskvě. "Vítáme iniciativu našeho čestného prezidenta a zahájíme úkony k odebrání Ceny Kristián Emiru Kusturicovi," řekl ČTK Spáčil. "Byl jsem před několika lety proti udělení Ceny Kristián. Z toho důvodu jsem se ani nezúčastnil předání ceny, poprvé v historii festivalu, ani jsem se s Kusturicou osobně nesetkal, i když se z doby studia na FAMU známe a on se setkat se mnou chtěl," řekl Fenič. Uvedl, že už kdysi mu Kusturicův sklon k obdivu a podpoře totalitních vůdců nedovolil nevidět, že přes jeho talent ocenění neodpovídá eticko-morálním a demokratickým hodnotám. "Hodnotám, které vyznáváme, na kterých festival po sametové revoluci vznikl a které jeho cena reprezentuje. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Vedení Africké unie znepokojuje možná diskriminace běženců na hranicích Ukrajiny' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2022022810263|502261. Vydána 28.02.2022 21:48:24. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Vedení Africké unie znepokojuje možná diskriminace běženců na hranicích Ukrajiny' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2022022810263|502261. Vydána 28.02.2022 21:48:24. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.