Evakuace Mariupolu se opět nezdařila, z Ukrajiny uprchlo už 1,5 milionu lidí

Kyjev/Moskva 6. března 2022 (ČTK) - Pokus o evakuaci civilistů z obléhaného ukrajinského města Mariupol dnes opět selhal. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka byla evakuace neúspěšná kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování. Ruský prezident Vladimir Putin naopak uvedl, že za neúspěch akce mohou ukrajinští nacionalisté. Boje pokračují i v dalších částech země - v okolí Kyjeva, Charkova či Mykolajiva. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi oznámil, že Ukrajinu kvůli válce opustilo už více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva dnes informoval, že od počátku ruské invaze na Ukrajinu zahynulo nejméně 364 civilistů a dalších 759 bylo zraněno. Připouští však, že celkový počet obětí je zřejmě podstatně vyšší. Podle ukrajinské ombudsmanky Ljudmyly Denisovové si boje vyžádaly životy 38 dětí. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, polská pohraniční stráž dnes večer informovala, že do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. Do Moldavska podle tamních úřadů zamířilo přes 230.000 lidí z Ukrajiny, přičemž asi polovina jich pokračovala dále na západ. Maďarsko přijalo přes 144.000 utečenců. Slovenské hranice podle tamního policejního prezidia překročilo bezmála 114.000 lidí. V Česku je podle odhadů už kolem 100.000 uprchlíků z Ukrajiny. Podle odhadů Evropské komise by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů uprchlíků. Přes 100.000 lidí ale podle Moskvy před boji uteklo také do Ruska. Papež František odmítl tvrzení Moskvy, že na Ukrajině provádí "speciální vojenskou operaci". Konflikt nazval válkou a Ukrajinu označil za "zemi mučedníků", ve které "tečou potoky slz a krve". Evakuace části ze 400.000 civilních obyvatel Mariupolu měla začít dnes v poledne ukrajinského času (11:00 SEČ), přičemž dočasné příměří mělo v oblasti platit do 21:00 místního času (20:00 SEČ). Pokus o evakuaci však selhal. Informoval o tom i Červený kříž, který měl vést konvoj autobusů i aut s civilisty po předem dohodnuté trase do Záporoží. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Heraščenka nemohly být vytvořeny žádné humanitární koridory, protože "jen choré ruské mozky rozhodují, kdy a na koho začnou střílet". Z porušování příměří se zároveň navzájem obviňují proruští separatisté a Ukrajinská národní garda. Klid zbraní, který měl umožnit odchod civilních obyvatel, měl v Mariupolu platit již v sobotu. Ruská armáda ale příměří podle Ukrajinců nedodržovala, takže byly evakuace odloženy. Rusové z porušování příměří obvinili ukrajinské "nacionalisty". Americký ministr zahraničí Antony Blinken CNN řekl, že Spojené státy mají důvěryhodné zprávy o záměrných ruských útocích na civilisty na Ukrajině. Washington podle Blinkena tyto zprávy schraňuje, aby mohl podpořit případné vyšetřování možných válečných zločinů. Blinken při dnešní návštěvě Moldavska také řekl, že Spojené státy uvažují o dohodě s Polskem, na základě které by Varšava poskytla ukrajinské armádě svá starší bojová letadla sovětské konstrukce MiG-29 a výměnou dostala stíhačky F-16 od Washingtonu. Polská vláda dnes nicméně podobný záměr odmítla. Mluvčí ruského ministerstva obrany dnes varoval, že jakoukoliv zemi, která ukrajinským vzdušným silám poskytne svá letiště, může Moskva považovat za účastníka konfliktu. Předseda Evropské rady Charles Michel mezitím uvedl, že zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku. Toto opatření opakovaně požaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské jednotky mezitím pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Ukrajinský generální štáb podle agentury Unian upozornil, že ruští vojáci hodlají obsadit další důležitý objekt infrastruktury - přehradu Kanivské vodní elektrárny, která je součástí kaskády na Dněpru. Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruské jednotky zničily vojenskou leteckou základnu ve Starokosťantynivu. Později ukrajinský prezident Zelenskyj informoval, že ruský útok zcela zničil civilní letiště ve městě Vinnycja. Obě města se nacházejí na jihozápadě Ukrajiny. Ruské síly podle místních úřadů v sobotu téměř srovnaly se zemí ukrajinské město Boroďanka, ve městě Buča ležícím na severozápad od Kyjeva ostřelují sídliště a blokují dodávky humanitární pomoci. V Irpini, která se nachází v sousedství Buči, podle zpravodaje Rádia Svoboda ruští vojáci stříleli po civilistech utíkajících z města. Poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko podle ruskojazyčné verze BBC řekl, že některá města v Sumské oblasti, zejména Ochtyrka nebo Trosťanec jsou na pokraji humanitární katastrofy. Lidé tam jsou bez dodávek vody a elektrické energie. Na jihovýchodě se nepřítel snaží pokračovat v ofenzívě na Dnipro a Záporoží. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o život více než 11.000 ruských vojáků, tvrdí ukrajinský generální štáb. Tyto údaje není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že se do boje proti Rusku přihlásilo skoro 20.000 zahraničních dobrovolníků z 52 zemí. Francouzský prezident Emmanuel Macron se opět telefonicky spojil s ruským prezidentem Putinem. Hlavním tématem byla bezpečnost ukrajinských jaderných elektráren. Macron zdůraznil, že ukrajinská jaderná zařízení nesmí být terčem ruských útoků ani dějištěm bojů. Putin podle sdělení Kremlu řekl, že za incident z 3. března v Záporožské jaderné elektrárně nesou odpovědnost ukrajinští radikálové. Zmíněnou elektrárnu podle dnešního sdělení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nadále obsluhují ukrajinští zaměstnanci, ale její řízení nyní podléhá rozkazům velitele ruských sil, které ji obsadily. Šéf MAAE Rafael Grossi uvedl, že je situací velmi znepokojen. Ukrajinský prezident Zelenskyj v sobotu telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Joem Bidenem o bezpečnosti, finanční podpoře Ukrajiny a o dalších sankcích proti Rusku. Izraelský premiér Naftali Bennett se v sobotu setkal jako první zahraniční státník od začátku invaze v Moskvě s ruským prezidentem Putinem. Třikrát telefonoval také se Zelenským a sešel se i s německým kancléřem Olafem Scholzem. Po návratu do Izraele řekl, že se nadále bude snažit pomoci při řešení rusko-ukrajinské krize, šance na úspěch ale podle něj nejsou velké. Vzhledem k tvrdým sankcím, které uvalily západní země na Moskvu za její agresi, oznamují další firmy ukončení svých služeb v Rusku. Nově tak učinily firmy Visa a Mastercard, které omezily fungování svých bankovních karet. Přerušení svých služeb v Rusku dnes ohlásila rovněž americká internetová televize Netflix, zatímco aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok své služby v Rusku omezila. Pozastavení investic v Rusku dnes oznámila také francouzská potravinářská skupina Danone. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly v sobotu desetitisíce lidí v západních metropolích, protestující se sešli například v Římě, Hamburku a Paříži. V New Yorku požadovaly tisíce Ukrajinců, Američanů ukrajinského původu a dalších lidí větší zapojení NATO, EU a USA do konfliktu. Dnes se proti válce na Ukrajině protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě. Ruské ministerstvo vnitra podle agentury TASS uvedlo, že na zakázaných akcích bylo zadrženo okolo 3500 lidí. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, informoval o více než 4600 zadržených v 65 ruských městech. ngl krn jrm - sdílejte článek