Česko po 13 letech opět stane v čele EU, ráz předsednictví určí ukrajinská krize

Brusel 29. června (zpravodaj ČTK Petr Kupec) - Česko v pátek po 13 letech opět stane v čele Evropské unie, jejíž vedení převezme v době zásadně poznamenané válkou na Ukrajině a související ekonomickou krizí. Čeští ministři budou půl roku řídit zasedání se svými unijními kolegy a čeká je vyjednávání o řadě zásadních norem včetně klimatické reformy. Bruselští politici i analytici se shodují v tom, že česká vláda přebírající vedení EU od Francie má před sebou velmi těžký úkol, jehož splnění však může zemi dlouhodobě zajistit místo v centru unijního dění. Česká vláda zahájí předsednictví společným zasedáním s Evropskou komisí, která v rámci EU předkládá návrhy norem, o jejichž přijetí pak rozhodují členské státy a Evropský parlament. Praha si jako priority svého předsednictví zvolila pomoc Ukrajině a zvládnutí náporu ukrajinských uprchlíků, energetickou bezpečnost, posílení obrany, nebo odolnost unijní ekonomiky a demokratických institucí. "Největším úkolem předsednictví bude podle mě udržet jednotu EU a její schopnost v této složité době jednat," řekl ČTK analytik Johannes Greubel z bruselského think tanku European Policy Centre. Narážel zejména na stále menší ochotu některých zemí v čele s Maďarskem vyvíjet na Rusko nový tlak v podobě sankcí, o jejichž další podobě se patrně bude během příštího půlroku rozhodovat. Česko se také pokusí prosadit další pomoc pro země starající se o ukrajinské uprchlíky či možnost využívat více unijních peněz na tlumení ekonomických dopadů války. Česká vláda bude mít příležitost částečně ovlivňovat agendu ministerských a dalších jednání, která bude řídit jako nestranný prostředník mezi ostatními členskými státy. Značná část náplně rokování ale vyplývá z dlouhodobých unijních priorit a s nimi souvisejících návrhů norem. Česko tak čeká například vyjednávání o konečné podobě některých klimatických či digitálních pravidel včetně emisní reformy nebo zásadního omezení prodeje aut se spalovacími motory. Členské státy se na svém postoji shodly tento týden a Praha bude hájit jejich pozici při jednání s europoslanci. Na rozdíl od prvního českého předsednictví z roku 2009, které poznamenal pád tehdejší vlády, nyní již český premiér nepovede zasedání unijních summitů. Vrcholné schůzky řídí předseda Evropské rady Charles Michel. Podstatná práce však čeká nejen české ministry, ale také diplomaty a experty, kteří se budou věnovat přípravě jednotlivých návrhů či postojům členských zemí v pracovních skupinách. Klíčová fáze se bude odehrávat na úrovni velvyslanců ve dvou sborech označovaných zkratkou Coreper. "Jsem si jistý, že české předsednictví je plně připraveno na náročný půlrok, který uzavře se skvělým výsledkem," sdělil ČTK litevský velvyslanec při EU Arnoldas Pranckevičius, podle něhož české priority související s válkou na Ukrajině pobaltská země plně podporuje. Podobně se o českých prioritách vyjadřují i zástupci některých dalších států, podle nichž může být pro EU výhodou, že ji povede země geograficky i kulturně blízká Kyjevu. Mimo záznam někteří diplomaté dodávají, že dalším rozdílem českého a francouzského předsednictví bude očekávaná větší střídmost akcí během nastávajícího půlroku. Zatímco Francie v době prezidentské kampaně pojala podle nich vedení EU velmi okázale, Česko i vzhledem k rozpočtu zhruba o třetinu nižšímu než v roce 2009 chystá spíše komornější předsednictví. kpc ank - sdílejte článek