Současná krize si žádá změnu systému, míní šéfka EK, vyzdvihla potenciál vodíku
Štrasburk/Brusel 14. září (zpravodaj ČTK) - Evropská unie musí za současné energetické krize usilovat o "změnu paradigmatu", nikoli pouze o rychlou náplast na palčivé problémy, řekla dnes v projevu v Evropském parlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vyzdvihovala při tom potenciál vodíku a ohlásila vytvoření nové "banky", která má pomoci vybudovat trh s tímto zdrojem. Kromě rozvoje udržitelné energetiky zdůrazňovala také digitální transformaci ekonomiky a význam surovin jako je litium.
"Vodík může v Evropě znovu rozdat karty," prohlásila předsedkyně EK. Počátky energetické transformace už jsou podle ní patrné, například na severu Německa, kde jezdí vlaky poháněné "zeleným vodíkem". "Musíme naši vodíkovou ekonomiku posunout z něčeho okrajového do velkého měřítka," pokračovala.
Evropská komise podle ní za tímto účelem zřídí "Evropskou vodíkovou banku", která pomůže vybudovat budoucí trh s vodíkem. Nový orgán prý bude moci investovat tři miliardy eur (přes 70 miliard Kč) a bude těžit především z prostředků z unijního fondu pro inovace. "Musíme vytvořit tvůrce trhu s vodíkem, ve snaze zacelit mezeru v investicích a propojit budoucí dodávky s poptávkou," řekla von der Leyenová.
"Ne jen rychlá záplata, ale změna paradigmatu, skok do budoucnosti," popsala způsob, jak by podle ní měla EU přistupovat k současné energetické krizi přiživované Ruskem a výpadkem jeho dodávek plynu. Vývoj, který souvisí s ruskou agresí vůči Ukrajině a jasnou evropskou podporou bránícího se Kyjeva, vyhnal cenu suroviny na rekordní hodnoty a přispívá tak také k vysokým velkoobchodním cenám elektřiny.
Podle von der Leyenové aktuální trh s elektřinou, kde se cena určuje podle nejdražšího způsobu výroby potřebného k uspokojení poptávky, není spravedlivý ke spotřebitelům. Šéfka EK proto slibuje "hlubokou a komplexní reformu". Už dříve uvedla, že její odhalení je plánované na začátek příštího roku.
"Na léto roku 2022 se bude vzpomínat jako na zlomový bod," pokračovala při dnešním projevu, když přecházela k otázce klimatických změn. Poslední týdny a měsíce podle ní ukázaly, jak důležité jsou dlouhodobé plány EU ohledně dekarbonizace ekonomiky, ovšem také potřebu rychlých opatření tváří v tvář častějším a ničivějším živelním pohromám.
"A proto dnes oznamuji, že během následujícího roku zdvojnásobíme naše hasičské kapacity. EU zakoupí deset lehkých obojživelných letadel a tři dodatečné helikoptéry na rozšíření naší letky," řekla von der Leyenová.
Otázku adaptace na změnu klimatu a transformace energetiky při tom opakovaně spojovala s digitalizací. Tuto "dvojí transformaci" podle ní budou pohánět suroviny jako je lithium a takzvané kovy vzácných zemin, tedy skupina měkkých kovů s výbornými magnetickými vlastnostmi, které už dnes nahrazují ropu a plyn v srdci unijní ekonomiky.
Von der Leyenová dnes znovu varovala, že EU se nesmí po závislosti na ruských fosilních palivech stát závislá na Číně, která dominuje trhu s uvedenými materiály. Pomoci podle ní může obchodní politika EU a nové dohody s Mexikem nebo Novým Zélandem, ale také připravovaný zákon o "klíčových surovinách".
"Budeme identifikovat strategické projekty napříč dodavatelským řetězcem, od těžby po rafinaci, od zpracovávání po recyklaci. A budeme budovat strategické rezervy tam, kde jsou ohrožené dodávky. (...) Víme, že tento přístup může fungovat," řekla předsedkyně unijní exekutivy.
lex jd - sdílejte článek
Následuje: Zemřel francouzský filmař Jean-Luc Godard, bylo mu 91 let
Paříž/Bern13. září (ČTK) - Jeden z nejvýznamnějších představitelů francouzské nové vlny, filmový režisér a teoretik Jean-Luc Godard dnes zemřel. Podle listu Libération 91letý režisér ve Švýcarsku zvolil pro odchod ze života asistovanou sebevraždu. Autor filmů U konce s dechem či Bláznivý Petříček je považován za klasika světové kinematografie a inovátora filmové řeči, který svými experimenty ovlivnil celé generace následovníků. Podle Libération nebyl filmař nemocný, pouze vyčerpaný. "Jean-Luc Godard zemřel poklidně ve svém domě obklopený těmi, koho miloval," oznámila v prohlášení režisérova partnerka Anne-Marie Miévilleová s tím, že "se nebude konat žádný oficiální obřad". Agentura AFP získala od zdroje blízkého rodině potvrzení informace, že Godard zvolil asistovanou sebevraždu, kterou umožňuje švýcarský zákon. "Bylo to jeho rozhodnutí a bylo pro něj důležité, aby se o tom lidé dozvěděli," sdělil tento zdroj. Godard žil ve Švýcarsku od 70. let. Libération připomenul, jak se Godard vyjádřil ke smrti na filmovém festivalu v Cannes v roce 2014. "Nebudu se snažit pokračovat za každou cenu. Když budu příliš nemocný, nehodlám se nechat tahat ve vozíku. Vůbec ne," řekl tehdy. Novinář se ho zeptal, zda by zvolil asistovanou sebevraždu, a Godard odpověděl: "Ano, i když pro tuto chvíli je toto zvolení smrti ještě příliš nesnadné." Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na Godardovu smrt uvedl, že Francie přišla o národní poklad. Ředitel festivalu v Cannes Thierry Fremaux uvedl, že cítí "ohromný smutek". Godard začínal v 50. letech jako filmový kritik v časopise Cahiers du cinéma společně s dalšími režiséry, kteří v 60. letech vytvořili hnutí označované jako francouzská nová vlna - s Françoisem Truffautem, Érikem Rohmerem, Claudem Chabrolem a dalšími. Godardův snímek U konce s dechem natočený v roce 1960 je považován za stěžejní film nové vlny a proslavil tehdy začínajícího Jeana-Paula Belmonda, který hrál hlavní roli s hollywoodskou hvězdou Jean Sebergovou. Ke spolupráci s Belmondem se Godard vrátil v roce 1965 v Bláznivém Petříčkovi, kde hlavní ženskou roli hrála tehdejší Godardova manželka Anna Karina. Ta se objevila v řadě nejslavnějších Godardových filmů 60. (pokračování...)
Paříž/Bern13. září (ČTK) - Jeden z nejvýznamnějších představitelů francouzské nové vlny, filmový režisér a teoretik Jean-Luc Godard dnes zemřel. Podle listu Libération 91letý režisér ve Švýcarsku zvolil pro odchod ze života asistovanou sebevraždu. Autor filmů U konce s dechem či Bláznivý Petříček je považován za klasika světové kinematografie a inovátora filmové řeči, který svými experimenty ovlivnil celé generace následovníků. Podle Libération nebyl filmař nemocný, pouze vyčerpaný. "Jean-Luc Godard zemřel poklidně ve svém domě obklopený těmi, koho miloval," oznámila v prohlášení režisérova partnerka Anne-Marie Miévilleová s tím, že "se nebude konat žádný oficiální obřad". Agentura AFP získala od zdroje blízkého rodině potvrzení informace, že Godard zvolil asistovanou sebevraždu, kterou umožňuje švýcarský zákon. "Bylo to jeho rozhodnutí a bylo pro něj důležité, aby se o tom lidé dozvěděli," sdělil tento zdroj. Godard žil ve Švýcarsku od 70. let. Libération připomenul, jak se Godard vyjádřil ke smrti na filmovém festivalu v Cannes v roce 2014. "Nebudu se snažit pokračovat za každou cenu. Když budu příliš nemocný, nehodlám se nechat tahat ve vozíku. Vůbec ne," řekl tehdy. Novinář se ho zeptal, zda by zvolil asistovanou sebevraždu, a Godard odpověděl: "Ano, i když pro tuto chvíli je toto zvolení smrti ještě příliš nesnadné." Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na Godardovu smrt uvedl, že Francie přišla o národní poklad. Ředitel festivalu v Cannes Thierry Fremaux uvedl, že cítí "ohromný smutek". Godard začínal v 50. letech jako filmový kritik v časopise Cahiers du cinéma společně s dalšími režiséry, kteří v 60. letech vytvořili hnutí označované jako francouzská nová vlna - s Françoisem Truffautem, Érikem Rohmerem, Claudem Chabrolem a dalšími. Godardův snímek U konce s dechem natočený v roce 1960 je považován za stěžejní film nové vlny a proslavil tehdy začínajícího Jeana-Paula Belmonda, který hrál hlavní roli s hollywoodskou hvězdou Jean Sebergovou. Ke spolupráci s Belmondem se Godard vrátil v roce 1965 v Bláznivém Petříčkovi, kde hlavní ženskou roli hrála tehdejší Godardova manželka Anna Karina. Ta se objevila v řadě nejslavnějších Godardových filmů 60. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Současná krize si žádá změnu systému, míní šéfka EK, vyzdvihla potenciál vodíku' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur) - Energie (ene) - Životní prostředí (ekl) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2022091403038|503792. Vydána 14.09.2022 11:34:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Současná krize si žádá změnu systému, míní šéfka EK, vyzdvihla potenciál vodíku' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur) - Energie (ene) - Životní prostředí (ekl) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2022091403038|503792. Vydána 14.09.2022 11:34:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.