Akademici žádají vládu o víc peněz na vysoké školy, univerzity řeší jak ušetřit

Praha 21. dubna 2023 (ČTK) - Nespokojení vysokoškolští učitelé z iniciativy Hodina pravdy dnes předali na ministerstvu školství petici adresovanou vládě, v níž ji žádají o bezodkladné řešení finanční krize akademických pracovišť. Výzvu podepsalo dosud asi 4000 signatářů, kteří protestují zejména proti podfinancování a nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Petici předala delegace akademiků symbolicky v den, kdy měli rektoři zaslat na ministerstvo informace o plánovaných změnách ve výuce, financování jednotlivých oborů i o systémových a strategických krocích. Ministerstvo chce podklady využít při rozhodnutí o dalším financování vysokého školství. Situaci bude ale řešit pravděpodobně už jiný ministr. Současný šéf úřadu Vladimír Balaš (STAN) ve čtvrtek oznámil, že ze zdravotních důvodů ve vládě končí. Ve funkci ministra školství ho má v dohledné době nahradit současný ministr pro evropské záležitosti a někdejší děkan Masarykovy univerzity Mikuláš Bek (STAN). Zástupci iniciativy Hodina pravdy od něj čekají, že bude ochotný situaci na univerzitách řešit. Vítají mimo jiné to, že pochází z akademického prostředí. Petenti požadují navýšení peněz pro vysoké školství a doporučení univerzitám, že je nutné dodatečné finance směřovat právě na fakulty, jejichž rozpočty jsou nejvíce napjaté. Těmi jsou především filozofické fakulty a další, kde se věnují humanitním a sociálně-vědním oborům. Důvodem je podle děkana Filozofické fakulty (FF) Univerzity Palackého v Olomouci a předsedy Asociace děkanů FF Jana Stejskala mimo jiné to, že peníze se poskytují na základě 30 let starého systému rozdělování peněz potřebných pro jednoho studenta daného oboru. "Nyní platné zafixování, že student archeologie má být nejlevnější student a student medicíny má být ten nejdražší student, je dále po 30 let přenášeno. Nikdo ale nezohlednil, že se změnily technologie a že student archeologie už dnes nevystačí s tužkou a papírem," řekl při předání petice. Rektoři měli do dnešního dne připravit a zaslat na ministerstvo soupis plánovaných a uskutečňovaných kroků ohledně rozdělování peněz na univerzitách. Na ministerstvu se budou data dále analyzovat, následně je v plánu setkání se zástupci VŠ, které by se mohlo konat v květnu. Z něj by mohl vzejít podklad pro jednání vlády o případném navýšení rozpočtu pro VŠ. Cesty, jak zefektivnit svůj provoz a ušetřit, hledají univerzity napříč republikou. Univerzita Palackého (UP) v Olomouci v současné době aktualizuje mzdový předpis, který by měl reflektovat situaci ohledně podfinancování některých vysokoškolských pozic. Univerzita bude hledat rezervy i podle efektivity studijních programů. Řešení mzdové situace v letošním roce na vysokých školách nesmí být podle rektora Univerzity Hradec Králové (UHK) Kamila Kuči pouze jednorázové. Pokud má být skutečně systémové, musí se propsat i do následujících let. Kvůli nárůstu agend má univerzita problém udržet nejen akademické pracovníky, ale i technicko-hospodářský personál. Mzdou nemůže konkurovat vzdělávání na nižších stupních. Zatímco v roce 2011 příspěvek ministerstva školství podle Kuči pokryl 83 procent mzdových nákladů univerzity, v současnosti je to jen 59 procent. Univerzita Pardubice a pravděpodobně i další vysoké školy v České republice stojí na hraně zajištění trvale udržitelného financování. Mzdy pardubických vysokoškolských zaměstnanců nejsou srovnatelné s výdělky v regionálním školstvím, sdělil rektor školy Libor Čapek. Také ústecká Univerzita J. E. Purkyně napsala ministerstvu, že má i přes zodpovědné chování stále nedostatek peněz na mzdy svých zaměstnanců. Velmi komplikovaně tak konkuruje výdělkům v regionálním školství i ve zdravotnických zařízeních. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích sdělila, že postupně odbourává duplicitu nabízených studijních oborů a programů. Začala s tím už před více než 15 lety, kdy vznikla současná struktura univerzity s osmi fakultami. Nyní nabízí přibližně 200 oborů v bakalářském, magisterském a doktorském programu. České univerzity celkem v současnosti nabízejí asi 4500 oborů. Jednání o duplicitních a vícečetných oborech s podobnou náplní na jedné vysoké škole chce iniciovat ministerstvo spolu s Národním akreditačním úřadem. Stejskal míní, že možností je mimo jiné meziuniverzitní spolupráce ve výuce oborů s nižším počtem studentů. "Některé obory by se tak učily společně. Prostor ale musí vytvořit vláda legislativně. Zatím to není možné," řekl dnes novinářům. Výdělky na univerzitách se zabývala pracovní skupina, kterou zřídil Balaš. Rozpočet univerzit by se podle ní měl letos mimořádně navýšit o zhruba 901 milionů korun. Podle nedávného stanoviska Rady vysokých škol je vláda připravená posílit rozpočet univerzit v tomto roce o tuto dohodnutou částku. red abz gcm - sdílejte článek