Zadlužení EU v prvním čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP, v Česku dál roste
Brusel/Praha 21. července 2023 (ČTK) - Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to dnes uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně druhý největší v unii. Státní dluh je na rekordu.
"Soustavný nárůst dluhu posunuje ČR i v žebříčku míry zadlužení. Ještě těsně před covidem byla ČR čtvrtou nejméně zadluženou zemí, nicméně nyní je už devátou. Za toto období se její dluh zvýšil o téměř 1,4 bilionu korun a vzhledem k jejím rozpočtovým záměrům je jasné, že v tomto trendu bude pokračovat i v následujících letech," upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
"Můžeme si stále říkat, že dluh ČR patří mezi nejnižší, nebo že je třeba ani ne poloviční ve srovnání s eurozónou, avšak trend posledních let ukazuje, jak snadno a rychle se může dluh nabalovat. Nakonec nejde ani tak o pořadí v žebříčku, ale především o ochotu věřitelů takové zadlužení financovat," dodal Dufek.
Zadlužení EU se snížilo i proti čtvrtému čtvrtletí loňského roku, kdy činilo 83,8 procenta HDP. Česko jde i v tomto ohledu opačným směrem, zadlužení tehdy činilo 44,2 procenta HDP.
"Mírné snížení poměru veřejného dluhu k HDP je způsobeno růstem HDP, který v absolutním vyjádření převážil nad růstem veřejného dluhu," uvedl Eurostat.
Deficit veřejných financí EU jako celku pak v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů dosáhl tří procent HDP, a zvýšil se tak proti deficitu 2,4 procenta HDP ve stejném období loni, oznámil Eurostat. V České republice deficit vzrostl na 4,2 procenta HDP z 2,9 procenta před rokem.
Co se zemí eurozóny týče, zadlužení se tam v prvním čtvrtletí snížilo na 91,2 procenta HDP z 95 procent před rokem. Ve čtvrtém čtvrtletí zadlužení eurozóny dosáhlo 91,4 procenta. Deficit veřejných financí se meziročně zhoršil a dosáhl 3,2 procenta HDP ve srovnání s deficitem 2,7 procenta hrubého domácího produktu. Snížil se ale mezičtvrtletně, v závěru loňského roku totiž činil 4,7 procenta HDP.
Nejvyšší zadlužení má nadále Řecko, a sice 168,3 procenta HDP. Tato země ale zároveň snižuje zadlužení nejrychleji z celé unie - před rokem zadlužení Řecka činilo 189,4 procenta ve vztahu k výkonu ekonomiky. Druhé nejvyšší zadlužení měla Itálie (143,5 procenta), následuje Portugalsko (113,8 procenta), Španělsko (112,8 procenta) a Francie (112,4 procenta). Naopak nejnižší zadlužení mělo Estonsko (17,2 procenta), Bulharsko (22,5 procenta) a Lucembursko (28 procent). V Lucembursku se ale na druhou stranu zadlužení v prvním čtvrtletí zvýšilo nejvíce v EU.
Státní dluh za celou EU se ke konci prvního čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil nad 13,51 bilionu eur (více než 324 bilionů Kč), zatímco před rokem nepatrně přesahoval 13,02 bilionu eur. V České republice státní dluh vzrostl těsně pod 3,1 bilionu korun a byl rekordní. O rok dříve byl nad 2,68 bilionu korun.
V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.
Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
str spr - sdílejte článek
Následuje: FT: Německo čelí vlně vykrádání bankomatů lupiči z Nizozemska
Berlín 21. července (ČTK) - Německo čelí vlně vykrádání bankomatů. Jen loni se lupiči zmocnili peněz z téměř 500 těchto strojů, což bylo o 27 procent více než v roce 2021. Informoval o tom dnes deník Financial Times (FT). Tento druh kriminality postihl především západní spolkové země, například nejlidnatější Severní Porýní-Vestfálsko, protože pachatelé těchto činů podle policie často pochází ze sousedního Nizozemska. Německo se stalo oblíbenou zemí jejich přepadů i kvůli tomu, že mezi Němci jsou platby v hotovosti stále velmi populární, a síť bankomatů je tak hustá. Pro pětičlennou sehranou skupinu je útok na bankomat otázkou méně než dvou minut, píší FT. V průměru si skupina přijde na zhruba 100.000 eur (2,4 milionu korun) za přepadení. Při útoku pachatelé většinou používají výbušniny, které poškodí zařízení i jeho okolí. "Útoky s výbušninou na bankomaty jsou v Německu moderní podobou přepadení banky," řekl FT zástupce náčelníka hesenské kriminální policie Daniel Muth. Na přepadení bankomatů se podle německé policie specializují mladí muži do 35 let, kteří žijí v Nizozemsku. Podle některých odhadů se touto kriminální činností v Utrechtu a okolí zabývá až 1000 lidí. Jsou organizovaní v neformálních skupinách, které si navzájem poskytují své členy podle potřeby. "Zločinci jsou velmi profesionální a jednají s velkou disciplínou," uvedl zástupce policie v Severním Porýní-Vestfálsku Achim Schmitz. Potírání této kriminality podle něj ztěžuje i uspořádání Německa, kde má každá ze 16 spolkových zemí svou policii. Pachatelé využívají toho, že platby v hotovosti jsou v Německu stále velmi populární, a tudíž je síť bankomatů výrazně hustší než v samotném Nizozemsku či ve Francii. Velký počet bankomatů a také bank, které je provozují, vede k tomu, že jejich zabezpečení je v Německu často na nižší úrovni než u jeho západních sousedů. (pokračování...)
Berlín 21. července (ČTK) - Německo čelí vlně vykrádání bankomatů. Jen loni se lupiči zmocnili peněz z téměř 500 těchto strojů, což bylo o 27 procent více než v roce 2021. Informoval o tom dnes deník Financial Times (FT). Tento druh kriminality postihl především západní spolkové země, například nejlidnatější Severní Porýní-Vestfálsko, protože pachatelé těchto činů podle policie často pochází ze sousedního Nizozemska. Německo se stalo oblíbenou zemí jejich přepadů i kvůli tomu, že mezi Němci jsou platby v hotovosti stále velmi populární, a síť bankomatů je tak hustá. Pro pětičlennou sehranou skupinu je útok na bankomat otázkou méně než dvou minut, píší FT. V průměru si skupina přijde na zhruba 100.000 eur (2,4 milionu korun) za přepadení. Při útoku pachatelé většinou používají výbušniny, které poškodí zařízení i jeho okolí. "Útoky s výbušninou na bankomaty jsou v Německu moderní podobou přepadení banky," řekl FT zástupce náčelníka hesenské kriminální policie Daniel Muth. Na přepadení bankomatů se podle německé policie specializují mladí muži do 35 let, kteří žijí v Nizozemsku. Podle některých odhadů se touto kriminální činností v Utrechtu a okolí zabývá až 1000 lidí. Jsou organizovaní v neformálních skupinách, které si navzájem poskytují své členy podle potřeby. "Zločinci jsou velmi profesionální a jednají s velkou disciplínou," uvedl zástupce policie v Severním Porýní-Vestfálsku Achim Schmitz. Potírání této kriminality podle něj ztěžuje i uspořádání Německa, kde má každá ze 16 spolkových zemí svou policii. Pachatelé využívají toho, že platby v hotovosti jsou v Německu stále velmi populární, a tudíž je síť bankomatů výrazně hustší než v samotném Nizozemsku či ve Francii. Velký počet bankomatů a také bank, které je provozují, vede k tomu, že jejich zabezpečení je v Německu často na nižší úrovni než u jeho západních sousedů. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zadlužení EU v prvním čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP, v Česku dál roste' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2023072103712|506437. Vydána 21.07.2023 12:20:38. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zadlužení EU v prvním čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP, v Česku dál roste' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2023072103712|506437. Vydána 21.07.2023 12:20:38. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
