Konsolidační balíček začnou poslanci opět projednávat koncem srpna

Praha 5. srpna 2023 (ČTK) - Poslanci se začnou vládním konsolidačním balíčkem opět zabývat na konci srpna. V té době ho by ho mělo projednat pět sněmovních výborů. Prvním čtením na plénu prošel balíček v polovině července a další kolo se má uskutečnit začátkem září. Opozice zahrnula vládní předlohu třemi desítkami pozměňovacích návrhů. Pouze jeden návrh pochází z koaličních řad a jde o návrh předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka namířený proti zvýšení renty bývalých prezidentů. Zpravodaj k balíčku Jiří Havránek (ODS) sdělil ČTK, že za koalici očekává jeden souhrnný návrh vzešlý z koaliční dohody. Havránek neočekává, že by tento koaliční návrh měl představovat zásadní změny v balíčku. O balíčku již dříve jednali koaliční lídři ve formátu takzvané K15. Podle dřívějšího vyjádření předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Jana Jakoba nastal posun v jednání, komentovat ho ale nechtěl. Návrh konsolidačních opatření má projednat garanční rozpočtový výbor, po něm hospodářský výbor, ústavně právní výbor a výbor pro sociální politiku, kterým ho přiřadila Sněmovna. Na základě vlastní iniciativy ho navíc projedná i výbor pro veřejnou správu, protože balíček se týká i změn v rozpočtovém určení daní obcím a krajům. Návrh zákona má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace. Vláda v materiálu uvádí, že v příštím roce by měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Balíček mění 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení. Opozice konsolidační balíček kritizovala a navrhovala jeho zamítnutí, které ale neprosadila. Pozměňovacích návrhů se ve sněmovním systému sešly zatím tři desítky. Nejaktivnější jsou poslanci SPD. Například Jiří Kobza navrhuje vypustit zvýšení minimálního ročního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění pro podnikatele. Jeho stranická kolegyně Marie Pošarová chce zachovat podíl obcí na celkovém ročním výnosu daně z příjmu fyzických osob i právnických osob na dosavadní úrovni. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) chce zdanit dividendy od tuzemských dceřiných firem jejich zahraničním mateřským společnostem. V dalším návrhu chce snížit spotřební daň na náplně do elektronických cigaret z navrhovaných deseti korun na mililitr na tři koruny. Jeho stranická kolegyně Lucie Šafránková chce například zachovat osvobození u státní podpory stavebního spoření. Skupina poslanců ANO v čele s Josefem Kottem navrhuje zachovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty pro řezané květiny a dekorativního listoví. Vztahovala by se na ně nově navržená sazba 12 procent. Argumentují například tím, že mnoho květin a rostlin patří mezi potraviny. "Prodejem rostlin a sadby v základní sazbě a jejich následný prodej jako potravina (jedlé květy, salát a jiná zelenina, řezané bylinky) ve snížené sazbě, povede k vratkám DPH a tím i většímu vytížení úředníků při kontrolách oprávněnosti vratek," uvádějí jako jeden z argumentů. "Květiny mají významný relaxační vliv na lidskou psychiku a zdraví. Je vědecky dokázáno, že lidé, kteří jsou obklopeni květinami, ať doma nebo v práci, jsou zdravější, mají pozitivnější náladu, větší výkonnost a méně podléhají stresu. Všechny tyto aspekty vedou k lepší pracovní produkci, menší nemocnosti a zdravější populaci, a tím i k menšímu zatěžování zdravotního systému," uvedli poslanci ANO. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že všechny pozměňovací návrhy pečlivě prostuduje, i ty opoziční. Chce zachovat celkový objem úspor pro příští dva roky. nlm ptd - sdílejte článek