Handelsblatt: Jak Orbán oslabuje maďarské hospodářství

Vídeň 6. srpna 2023 (ČTK) - Zatímco Evropská unie debatuje o trendu posilování pravicových stran, hledí ekonomové do Maďarska. Tam se ukazuje, jaké důsledky může mít vláda pravicového populismu, napsal německý hospodářský deník Handelsblatt. Pokud Viktor Orbán dosáhne svého, budou mocenské poměry v Evropě v roce 2030 jiné než dnes. "My Středoevropané se do té doby staneme čistými plátci v EU," prohlásil maďarský premiér před rokem na tradiční letní akademii maďarské vládní strany Fidesz v malém rumunském městě Baile Tušnad (maďarsky Tusnádfürdö). Momentálně se nezdá, že by známý provokatér mohl tohoto cíle dosáhnout. Ideologicky má sice Orbán v pravicově konzervativních kruzích status hrdiny, ekonomicky na tom ale žádná evropská země EU není tak špatně jako Maďarsko. Podle údajů centrální banky mělo Maďarsko v únoru 2023 nejvyšší míru inflace ze všech unijních zemí - 25,8 procenta. Nyní se pohybuje kolem 19,9 procenta. Inflace ovlivňuje životní úroveň Maďarů, kterým od prvního čtvrtletí roku 2022 do prvního čtvrtletí roku 2023 klesly reálné mzdy v průměru o 15,6 procenta, což je nejvíce ze všech zemí OECD. Podle expertů jsou špatné také prognózy dalšího vývoje: například ekonomové Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW) očekávají, že v roce 2023 výkon maďarského hospodářství (HDP) klesne. V žádné jiné zemi střední a jihovýchodní Evropy se přitom pokles HDP neočekává. Státy tohoto regionu mezi sebou soupeří a každý z nich usiluje o co nejvíce zahraničních investic, například v automobilovém průmyslu, aby se rychle dostal na úroveň prosperity západní Evropy. Maďarsko v tomto závodě v poslední době zaostává. Maďarsko patří v rámci EU k menším ekonomikám. Ekonomové poukazují na to, že vývoj jeho hospodářství může sloužit jako exemplární příklad. Hospodářská slabost země podle nich ukazuje, jak důležitá jsou pro ekonomiku spolehlivá pravidla a jaké škody způsobují autoritářští politici, když se příliš soustředí na udržení své moci. Podle vědců není náhodou, že Maďarsko trpí vysokou inflací a slabým hospodářským růstem současně právě v tomto roce. V dubnu 2022 se totiž v Maďarsku konaly volby - a ty mají své důsledky. "Ekonomické problémy Maďarska jsou částečně způsobeny tehdejšími volebními dárky," uvedl Sándor Richter z WIIW. Dnes už to víme: Opozice neměla téměř žádnou šanci Orbána ve volbách porazit. Orbánův mocenský systém je dobře zavedený a opozice má špatnou pověst i mezi mnoha Orbánovými kritiky. Na jaře 2022 to však nebylo tak zřejmé jako dnes. Orbán byl favoritem voleb, ale vítězstvím si jistý být nemohl. Z fiskálního hlediska tedy premiér využil řadu možností. Lidé mladší 25 let přestali mít povinnost platit daně, rodiny dostaly slevu na dani a důchodci 13. důchod. To povzbudilo poptávku, což ale přišlo v nevhodnou dobu. Mnoho zboží bylo v té době nedostatkové kvůli narušení mezinárodní logistiky po pandemii covidu-19. Výsledkem byl prudký růst cen, který v Maďarsku ještě zhoršilo sucho a špatná úroda. Orbán se snažil bojovat proti inflaci stanovením cenových stropů na základní produkty, jako je benzín, mouka, vejce nebo maso. Dnes se však ekonomové víceméně shodují, že tyto cenové limity byly kontraproduktivní. Maloobchodníci a výrobci se zahojili na tom, že poměrně citelně zvyšovali ceny zboží, u kterého horní hranice stanovena nebyla. Podle maďarské centrální banky se inflace u potravin v Maďarsku zvýšila začátkem roku na 46 procent. Maďaři šetřili, kde se dalo, a maloobchodní tržby prudce klesly. V květnu činil jejich pokles 12,3 procenta. Orbán je tedy v úzkých a nepomáhá mu ani mezinárodní vývoj. Maďarsko, stejně jako Česká republika a Slovensko, patří do německého průmyslového a automobilového klastru. V Německu je však hospodářská situace špatná, což ovlivňuje i ekonomiku střední Evropy. V Maďarsku panuje špatná nálada zejména ve stavebnictví. "Situace se zakázkami je katastrofální," řekl deníku manažer německého výrobce dlažebních kostek. K neutěšené situaci přispívá i to, že se Orbán musí obejít bez peněz z EU. Ta v minulých desetiletích významně přispívala k rozvoji země. Do roku 2027 by Maďarsko mělo nárok na 28 miliard eur (asi 671 miliard korun) z fondů obnovy a soudržnosti. EU však financování blokuje. Mimo jiné má pochybnosti o tom, že v Maďarsku existují dostatečná opatření, která zajistí, aby veřejné prostředky neodtékaly do soukromých rukou. Existují silné indicie, že projekty, na které Maďarsko získalo prostředky EU, byly předražené. Peníze navíc údajně končily v kapsách podnikatelů blízkých Orbánovi. Maďarsko obdrží od EU určité finanční prostředky pouze v případě, že vláda dosáhne pokroku v plnění 27 průběžných cílů. Zdá se, že Orbána to všechno neznepokojuje a nadále provokuje. Nedávno se v Baile Tušnad opět konala letní akademie Fideszu a premiér ve svém velmi dlouhém projevu rozdával kritiku na všechny strany. Zejména v ekonomické oblasti si Orbán stanovil vysoké cíle, stejně jako v roce 2022. Jeho záměrem je do roku 2030 zdvojnásobit hospodářský výkon Maďarska oproti současnosti. Ekonomové to považují za zbožné přání. abl nob - sdílejte článek