Gaza dál čelí odvetnému ostřelování a blokádě, Guterres chce humanitární koridor

Jeruzalém/Gaza 11. října 2023 (ČTK) - Izraelská armáda dnes pokračovala v bombardování palestinského Pásma Gazy v odvetě za sobotní bezprecedentní teroristický útok hnutí Hamás na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili podle posledních zpráv nejméně 1200 lidí, většinou civilistů, včetně malých dětí. I ostřelování Pásma Gazy si už od soboty vyžádalo přes 1100 obětí. Šéf OSN António Guterres vyzval k umožnění humanitárních dodávek do Gazy, která čelí nyní ze strany Izraele totální blokádě. Izraelská vláda ustavila s částí opozice válečný kabinet a podle některých zdrojů se připravuje na pozemní operaci v Pásmu Gazy. Napětí dál roste i na severu Izraele, kam odpálilo několik raket libanonské hnutí Hizballáh. Řada zemí, včetně Česka, organizuje z Izraele evakuační lety se svými občany. "Klíčové dodávky pro život, včetně paliva, jídla a vody musí být do Gazy povoleny. Nyní potřebujeme rychlý a nerušený humanitární přístup (do Pásma Gazy)," řekl Guterres. Dodávky energie a paliva už Izrael zastavil krátce po sobotním útoku Hamásu, dnes navíc v Pásmu Gazy přestala fungovat jediná elektrárna. "Chci poděkovat Egyptu za konstruktivní snahu o umožnění humanitárního přístupu přes přechod Rafáh a zpřístupnění letiště Al-Aríš pro nouzovou pomoc," dodal šéf OSN. Dnes také papež František řekl, že ho úplná blokáda Pásma Gazy velmi znepokojuje. A generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Izrael má sice právo se bránit útokům, ale že očekává "přiměřenou reakci". "Je důležité, aby se zabránilo zabíjení nevinných civilistů," řekl Stoltenberg. Egypt, který působí často jako prostředník v izraelsko-palestinském konfliktu, i nyní usiluje o snížení napětí. Rovněž Spojené státy se snaží spolu s OSN vyjednat s Egyptem a Izraelem otevření humanitárního koridoru z Pásma Gazy, jímž by mohli odejít civilisté a opačným směrem by se dostala humanitární pomoc. Není ale jasné, jak zajistit, aby se při evakuaci civilistů z Gazy nedostali i teroristé. Také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se snaží zprostředkovat humanitární pomoc pro obyvatele Pásma Gazy a podle některých zdrojů zahájil i jednání s Hamásem o propuštění rukojmích, která ozbrojenci v sobotu unesli. Unesených je asi 150, včetně cizinců. Občané jiných zemí jsou i mezi oběťmi sobotního vraždění a ostřelování, jímž Hamás šokoval svět a evidentně zaskočil i izraelské tajné služby a armádu. Dnes se objevila další zpráva, že izraelská vláda dostala několik dní před útokem varování od egyptské rozvědky, což ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu už v pondělí popřel. Dnes řekl předseda zahraničního výboru americké Sněmovny reprezentantů Michael McCaul. Podle něj Izrael dostal varování od Egypta tři dny před útokem. Napětí roste i na severu Izraele, kde se dnes rozezněly výstražné sirény poté, co izraelská armáda obdržela zprávy o narušení vzdušného prostoru z Libanonu. Informace se nakonec nepotvrdila a poplach byl zrušen. Od neděle ale Hizballáh vypálil na sever Izraele několik raket, palbu izraelská armáda opětovala. V Evropské unii se diskutuje o tom, zde pozastavit finanční pomoc Palestincům, což už udělalo Rakousko či Německo. Dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila, že EK neukončí humanitární podporu Palestinců, ale přehodnotí finanční pomoc, aby se nedostala do rukou Hamásu. Ten považuje EU, stejně jako Spojené státy či Británie za teroristickou organizaci. Dnes uvedla i švýcarská vláda, že Hamás by měl být označen za teroristickou organizaci, a nyní zkoumá právní možnosti, aby tak mohla učinit. Neutrální Švýcarsko aplikuje pouze sankce vyhlášené Radou bezpečnosti OSN a snaží se prosazovat mír na Blízkém východě, kde podporuje i dialog mezi Izraelem a Palestinci. I dnes zněly na jihozápadě Izraele výstražné sirény. V Aškelonu, vzdáleném jen několik kilometrů od Pásma Gazy, další palestinský raketový útok zranil 12 lidí. Jedna raketa zasáhla místní nemocnici, což se obešlo bez zranění. Izraelský premiér Netanjahu se dnes dohodl s opozičním politikem Bennym Gancem na krizové vládě pro období války s Hamásem. Ve válečném kabinetu bude Netanjahu, Ganc a ministr obrany Joav Galant. Krizový kabinet nebude přijímat jiná rozhodnutí než ta, která souvisí s touto válkou. Do Izraele dnes přiletěl britský ministr zahraničí James Cleverly, ve čtvrtek je tam očekáván americký ministr zahraničí Antony Blinken. Už v úterý tam přiletěl šéf české diplomacie Jan Lipavský, který zemi navštívil jako první ministr zahraničí od začátku bojů. Sešel se svým protějškem Elim Kohenem a prezidentem Jicchakem Herzogem. S Lipavským se v noci na dnešek z Izraele vrátilo 34 Čechů. Podle premiéra Petra Fialy by měly evakuace českých občanů pokračovat až do konce týdne. Kapacity dosud objednaných vládních speciálů pro repatriaci českých občanů z Izraele by měly stačit asi pro 450 lidí, v cestovatelském systému Drozd je nyní v Izraeli registrovaných 250 Čechů. Izrael zažil 7. října nejkrvavější útok ve své pětasedmdesátileté historii, když přes 1500 palestinských ozbrojenců proniklo z Pásma Gazy do příhraničních izraelských obcí, kde vraždili civilisty, včetně malých dětí. Zároveň Hamás z Gazy vypálil na Izrael na pět tisíc raket. Počet obětí na izraelské straně stále roste, je jich už nejméně 1200. Izraelské bombardování Pásma Gazy, kde na území menším než Praha žijí dva miliony lidí, si zatím vyžádalo na 1100 obětí a asi 5400 zraněných. nob lcm jrm - sdílejte článek