Biden míří na Blízký východ za zpráv o útoku na nemocnici a o nových nepokojích
Jeruzalém/Gaza/Brusel 17. října 2023 (ČTK) - Krize v Pásmu Gazy a na celém Blízkém východě se nadále prohlubuje deset dní po útoku islamistického hnutí Hamás na Izrael. Izraelští představitelé odmítají obvinění Hamásu z útoku na nemocnici, kde jsou podle ministerstva zdravotnictví Gazy stovky mrtvých. Z okupovaného Západního břehu Jordánu a z dalších míst byly mezitím hlášeny nepokoje spojené s konfliktem. To vše v předvečer příletu amerického prezidenta Joea Bidena do Izraele.
Šéf Bílého domu bude ve středu dopoledne jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jeho návštěva má potvrdit americké odhodlání podporovat Izrael v boji proti Hamásu, který při překvapivém útoku zabil na 1400 lidí. Bidenova vláda zároveň na tu izraelskou apeluje, aby při své odpovědi dbala na ochranu zhruba dvou milionů civilistů v Gaze, kterou Hamás dlouhodobě kontroluje
V hustě zalidněné oblasti mezi Izraelem a Egyptem panuje sílící humanitární krize, před níž obyvatelé nemají kam uprchnout. Podle OSN tam dochází jídlo a pitná voda, nemocnice jsou po masivním izraelském bombardování přeplněné a tisícům pacientů hrozí smrt, protože rychle ubývá palivo pro provoz nouzových generátorů. Izraelské bombardování od 7. října podle Hamásem kontrolovaného ministerstva zdravotnictví zabilo na 3000 lidí.
Dnes večer pak palestinské úřady přišly s tvrzením, že nový izraelský úder zasáhl nemocnici Al-Ahlí ve městě Gaza a zabil nejméně 500 lidí. Místní lékař řekl televizi Al-Džazíra, že nemocnice byla pokládána za bezpečné místo, kde se ukrývali civilisté, kteří uprchli z domovů.
Vláda Hamásu nálet na nemocnici označila za válečný zločin a s její verzi záhy podpořilo několik arabských států včetně Turecka či Saúdské Arábie, které v prohlášeních tvrdě odsuzovaly Izrael.
Podle izraelské armády je však zničení nemocnice výsledkem selhání rakety palestinského Islámského džihádu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že za výbuch v nemocnici mohou "barbarští teroristé".
Lídři Hamásu situaci využili k burcování svých příznivců za hranicemi Gazy k novým protestům. Šéf islamistického hnutí Ismáíl Haníja vyzval Palestince k odporu vůči izraelské okupaci Západního břehu Jordánu, jeho předchůdce Chálid Mišál zase k protestu před izraelskými ambasádami po celém světě. Podle agentury Reuters se protesty konaly například před izraelskými zastupitelskými úřady v Jordánsku a Turecku.
Rozhněvaní demonstranti byli také v ulicích na okupovaném Západním břehu Jordánu, a to mimo jiné ve městech Nábulus a Džanín. V Ramalláhu stovky lidí podle agentury AFP požadovaly odstoupení šéfa palestinské samosprávy Mamúda Abbáse a podle televize Al-Džazíra na místě propukla střelba a "zavládl absolutní chaos".
S Abbásem se měl podle prohlášení Bílého domu ve středu setkat prezident Biden, a to při jednání v Jordánsku za účasti egyptského prezidenta Abdala Fattáha Sísího. Podle palestinského zdroje agentury AP však Abbás ve světle dnešního vývoje účast na jednání zrušil.
Washington se sérií diplomatických kontaktů snaží zabránit další eskalaci izraelsko-palestinského konfliktu a jeho rozšíření o další regionální aktéry. Jedním z nich je libanonský Hizballáh, který má těsné vazby na režim v Teheránu a na den Bidenovy návštěvy vyhlásil "den nevídaného hněvu" proti Izraeli. Nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí zase Izrael varoval, že bude-li pokračovat v "páchání zločinů" v Gaze, bude reakce muslimů ve světě nevyhnutelná.
Izrael dnes naopak osobně podpořil německý kancléř Olaf Scholz, který při návštěvě Tel Avivu prohlásil, že Německo bude vždy stát po boku židovského státu. Situací na Blízkém východě se zabývali také ostatní lídři zemí Evropské unie, a to při mimořádném summitu konaném formou videokonference. Český premiér Petr Fiala po něm uvedl, že chce "důslednou kontrolu humanitární pomoci, protože musíme mít jistotu, že nebude zneužita teroristy z hnutí Hamás".
lex jd - sdílejte článek
Následuje: Gazeta Wyborcza o porážce vládní strany PiS: Kaczyńského porazily ženy
Varšava 17. října (ČTK) - Strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského, vládnoucí Polsku osm let, získala nejvíce hlasů, ale přišla o moc, píše o výsledku nedělních parlamentních voleb opoziční list Gazeta Wyborzca. Za jednu z příčin porážky komentátorka Dominika Wielowieyská označila rozhodnutí ústavního soudu, který na Kaczyńského žádost téměř úplně postavil mimo zákon interrupce. To byl podle ní nepřijatelný tah i pro hodně lidí, kteří obecně pokládají potraty za špatné. "Byla to jedna z příčin porážky, protože ve volbách byla vidět nevídaná mobilizace žen, mnohem větší než v předchozích volbách," napsala komentátorka. K porážce PiS podle ní přispěl i spor s Evropskou unií, která Varšavě zablokovala peníze. Kaczyński ve spojenectví s ministrem spravedlnosti a generálním prokurátorem Zbigniewem Ziobrem ale odmítal vzít na vědomí, že polská společnost je prounijní. A třetí příčinou Pyrrhova vítězství strany PiS se podle Wielowieyské nepřímo stala pandemie: "Během čtyř let se počet oprávněných voličů zmenšil o milion a sám PiS neoficiálně přiznával, že pravděpodobně 300.000 z nich jsou jeho voliči. V absolutních číslech PiS oproti předchozím volbám v roce 2019 ztratil skoro 400.000 voličů," napsala. PiS podle komentátorky také přehnal útoky na vůdce opozice Donalda Tuska, které se minuly se změnou nálad ve společnosti. Mimo terč také skončil nápad s referendem o migraci, které by zabralo, kdyby lidé současně neviděli na ulicích, že vláda vpustila do země statisíce lidí z Asie a Afriky. Strana ani neuposlechla rad, aby uvolnila peníze z EU a vypěstovala si možného koaličního spojence. "Jaroslawa Kaczynského zahubila pýcha, radikalismus a ohavná negativní kampaň, která způsobila, že PiS není s to s nikým spolupracovat. Vládnoucí strana opustila politický střed, byla agresivní a zapomněla na cokoliv dobrého ve svém poselství. Uměla jen strašit apokalypsou v případě změny u moci. Lidé tomu neuvěřili, stejně jako nevěřili, že ztráta moci (Tuskovy) Občanské platformy v roce 2015 je katastrofa," stojí v komentáři listu Gazeta Wyborzca. Kaczyński také podcenil opoziční uskupení Třetí cesta a jejího vůdce - a přitom Szymon Holownia v televizní debatě zastínil ostříleného Tuska. (pokračování...)
Varšava 17. října (ČTK) - Strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského, vládnoucí Polsku osm let, získala nejvíce hlasů, ale přišla o moc, píše o výsledku nedělních parlamentních voleb opoziční list Gazeta Wyborzca. Za jednu z příčin porážky komentátorka Dominika Wielowieyská označila rozhodnutí ústavního soudu, který na Kaczyńského žádost téměř úplně postavil mimo zákon interrupce. To byl podle ní nepřijatelný tah i pro hodně lidí, kteří obecně pokládají potraty za špatné. "Byla to jedna z příčin porážky, protože ve volbách byla vidět nevídaná mobilizace žen, mnohem větší než v předchozích volbách," napsala komentátorka. K porážce PiS podle ní přispěl i spor s Evropskou unií, která Varšavě zablokovala peníze. Kaczyński ve spojenectví s ministrem spravedlnosti a generálním prokurátorem Zbigniewem Ziobrem ale odmítal vzít na vědomí, že polská společnost je prounijní. A třetí příčinou Pyrrhova vítězství strany PiS se podle Wielowieyské nepřímo stala pandemie: "Během čtyř let se počet oprávněných voličů zmenšil o milion a sám PiS neoficiálně přiznával, že pravděpodobně 300.000 z nich jsou jeho voliči. V absolutních číslech PiS oproti předchozím volbám v roce 2019 ztratil skoro 400.000 voličů," napsala. PiS podle komentátorky také přehnal útoky na vůdce opozice Donalda Tuska, které se minuly se změnou nálad ve společnosti. Mimo terč také skončil nápad s referendem o migraci, které by zabralo, kdyby lidé současně neviděli na ulicích, že vláda vpustila do země statisíce lidí z Asie a Afriky. Strana ani neuposlechla rad, aby uvolnila peníze z EU a vypěstovala si možného koaličního spojence. "Jaroslawa Kaczynského zahubila pýcha, radikalismus a ohavná negativní kampaň, která způsobila, že PiS není s to s nikým spolupracovat. Vládnoucí strana opustila politický střed, byla agresivní a zapomněla na cokoliv dobrého ve svém poselství. Uměla jen strašit apokalypsou v případě změny u moci. Lidé tomu neuvěřili, stejně jako nevěřili, že ztráta moci (Tuskovy) Občanské platformy v roce 2015 je katastrofa," stojí v komentáři listu Gazeta Wyborzca. Kaczyński také podcenil opoziční uskupení Třetí cesta a jejího vůdce - a přitom Szymon Holownia v televizní debatě zastínil ostříleného Tuska. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Biden míří na Blízký východ za zpráv o útoku na nemocnici a o nových nepokojích' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023101709865|507519. Vydána 17.10.2023 23:13:12. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Biden míří na Blízký východ za zpráv o útoku na nemocnici a o nových nepokojích' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023101709865|507519. Vydána 17.10.2023 23:13:12. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.