NYT: Má dlouho odmítané dvoustátní řešení stále budoucnost?
New York 1. listopadu 2023 (ČTK/NYT) - Musí existovat vize toho, co bude následovat, řekl minulý týden americký prezident Joe Biden o válce mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás. "Podle našeho názoru to musí být dvoustátní řešení," dodal. Nejjistější cestu k míru představuje vznik samostatného palestinského státu i podle britského premiéra Rishiho Sunaka a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Někteří diplomaté a analytici tvrdí, že nynější ozbrojený konflikt může této myšlence vdechnout nový život, napsal list The New York Times (NYT).
Na první pohled slova západních představitelů působila jako nostalgický pohled do minulosti. A přesto se dvoustátní řešení dostává do povědomí nejen v zahraničněpolitických kruzích ve Washingtonu, Londýně a Paříži, ale také - tišeji - mezi bojujícími stranami. Částečně to odráží nedostatek jiné životaschopné alternativy.
"Nemůžeme se vrátit k modelu, kdy každý druhý rok dochází k násilné konfrontaci mezi Izraelem a Hamásem," řekl Gilead Šer, který pomáhal vést jednání mezi Izraelem a Palestinci na konci 90. let a na počátku tisíciletí, kdy se obě strany pravděpodobně nejvíce přiblížily k dohodě o dvou státech. "Pokud se Amerika zapojí do toho, k čemu se prezident Biden zavázal, je tu šance," dodal Šer.
Takové úsilí by muselo překonat změť překážek, v neposlední řadě rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, které podle Palestinců zmařilo sen na vytvoření životaschopného státu na tomto území. Vzestup ultranacionalistů v Izraeli tento úkol dále komplikuje. Jsou proti palestinské státnosti, usilují o anexi Západního břehu a vědí, že vykořenění osadníků je politický dynamit.
Šer vyjmenoval řadu podmínek ohledně izraelsko-palestinských jednání: obě strany by podle něj musely začít skromně, s politickým procesem zaměřeným na stažení se, nikoli na vysoce rizikové vyjednávání o podrobnostech dvou států. Obě strany by podle něj také potřebovaly nové vůdce, protože ti stávající se ukázali jako neochotní nebo neschopní vyjednat dohodu. Především by však musel být poražen Hamás a Pásmo Gazy demilitarizováno.
Izraelští představitelé tvrdí, že se soustředí na boj proti Hamásu, který může trvat měsíce, a jakákoli diskuse o mírovém procesu podle nich musí počkat, až utichnou zbraně. V think-tancích a zákoutích izraelského ministerstva zahraničí se však již začalo diskutovat o tom, jak by poté vypadal politický proces.
Mezi Palestinci, kteří čelí izraelskému bombardování, blokádě Gazy a vzrůstajícímu napětí na Západním břehu Jordánu, se vyhlídky na vytvoření vlastního státu zdají být ještě vzdálenější. Někteří však tvrdí, že šok z útoků Hamásu ze 7. října zbavil Izraelce iluze, že mohou konflikt s Palestinci zvládnout, aniž by se střetli s jejich hlubokými aspiracemi na vytvoření státu.
Mechanismus takového procesu není zdaleka jasný. Evropská unie minulý týden vyzvala k uspořádání mezinárodní mírové konference. Mírová jednání by mohly svolat také arabské země, ačkoli první snaha Egypta z předminulého týdne, kdy se připravovala izraelská vojenská operace v Gaze, nepřinesla žádné výsledky. Podle všeho by Spojené státy musely hrát ústřední roli v jakýchkoli rozhovorech mezi Izraelci a Palestinci.
Přístup administrativy exprezidenta Donalda Trumpa zdůrazňoval bezpečnostní potřeby Izraele. Trumpem zprostředkované Abrahámovské dohody, na jejichž základě Izrael v roce 2020 normalizoval vztahy se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem, předešly izraelskému plánu anektovat 30 procent Západního břehu Jordánu. Fakticky však odložily cíl vytvořit palestinský stát.
Navzdory věrnosti snu o dvou státech Bidenova administrativa do značné míry přijala Trumpův plán. Snažila se zprostředkovat dohodu, která by normalizovala vztahy mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.
Tato jednání byla pozastavena kvůli válce mezi Izraelem a Hamásem. Pokud by se je však Izraeli podařilo oživit, mohlo by se řešení dvou států vrátit na stůl. Saúdové sdělili ministru zahraničí Antony Blinkenovi, že chtějí, aby součástí jakékoli normalizační dohody s Izraelem byly kroky vedoucí k vytvoření palestinského státu.
Barbarská povaha útoků Hamásu a krutost izraelské vojenské reakce v Gaze činí podle odborníků nadcházející debatu v Izraeli obzvláště nepředvídatelnou.
"Debata bude mít dvě strany," řekl Dennis Ross, který působil jako mírový vyjednavač pro Billa Clintona i Baracka Obamu. "Hamás ukázal, že je nebezpečné mít vedle sebe palestinský stát, protože by ho mohly ovládnout skupiny jako Hamás. Protiargumentem bude, že jakmile porazíme Hamás, nemůže situaci s Palestinci zmrazit na neurčito podle našich podmínek," uvedl.
Ghais Umarí, který kdysi radil palestinským vyjednavačům, navrhl méně vypočítavý důvod pro obnovení dvoustátního řešení. "Je to podobné jako s 11. zářím, kdy všichni vědí, že se stalo něco obrovského a že dojde ke změnám, ale nikdo neví, o jaké změny půjde," řekl.
ban mka - sdílejte článek
Následuje: Česko bude hlasem Izraele v Evropě, řekl Fiala na akci na podporu Izraelců
Praha 1. listopadu (ČTK) - Česko bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) hlasem Izraele v Evropě. Fiala to řekl dnes na shromáždění na podporu Izraele na Staroměstském náměstí v Praze. Na akci pořádané Federací židovských obcí se po 16:00 sešly stovky lidí. Shromáždění má podle federace vyjádřit solidaritu s Izraelci po říjnovém útoku palestinského hnutí Hamás a také upozornit na celosvětový nárůst antisemitismu. Radikální hnutí Hamás zaskočilo 7. října Izrael masivním útokem z palestinského Pásma Gazy na jih Izraele, kde podle tamních úřadů pozabíjelo na 1400 lidí, většinou civilistů, a přes 220 jich odvleklo do pásma. "To, co se odehrálo 7. října, pro to se těžko hledají slova," prohlásil dnes český premiér. Byla to podle něj brutalita bez hranic a útok na lidskost. "Izrael nezbytně potřebuje přátele," řekl Fiala. Česko je podle něj jedním z nich a bude pro Izraelce jejich hlasem v Evropě. Premiér uvedl, že to slíbil také izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi při své návštěvě v Tel Avivu minulý týden. Většina účastníků dorazila s izraelskými vlajkami. Lidé měli také transparenty s fotkami izraelských dětí i dospělých unesených Hamásem. Ke konci shromáždění přišli na Staroměstské náměstí také podporovatelé Palestiny s transparenty upozorňujícími na palestinské oběti konfliktu. Transparent požadující ukončení zabíjení a okupace se na chvíli objevil i na věži Staroměstské radnice. Přestože účastníci shromáždění pořádaného Federací židovských obcí požadovali, aby policisté skupinu podporující Palestinu z náměstí vykázali, policie jim nevyhověla. (pokračování...)
Praha 1. listopadu (ČTK) - Česko bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) hlasem Izraele v Evropě. Fiala to řekl dnes na shromáždění na podporu Izraele na Staroměstském náměstí v Praze. Na akci pořádané Federací židovských obcí se po 16:00 sešly stovky lidí. Shromáždění má podle federace vyjádřit solidaritu s Izraelci po říjnovém útoku palestinského hnutí Hamás a také upozornit na celosvětový nárůst antisemitismu. Radikální hnutí Hamás zaskočilo 7. října Izrael masivním útokem z palestinského Pásma Gazy na jih Izraele, kde podle tamních úřadů pozabíjelo na 1400 lidí, většinou civilistů, a přes 220 jich odvleklo do pásma. "To, co se odehrálo 7. října, pro to se těžko hledají slova," prohlásil dnes český premiér. Byla to podle něj brutalita bez hranic a útok na lidskost. "Izrael nezbytně potřebuje přátele," řekl Fiala. Česko je podle něj jedním z nich a bude pro Izraelce jejich hlasem v Evropě. Premiér uvedl, že to slíbil také izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi při své návštěvě v Tel Avivu minulý týden. Většina účastníků dorazila s izraelskými vlajkami. Lidé měli také transparenty s fotkami izraelských dětí i dospělých unesených Hamásem. Ke konci shromáždění přišli na Staroměstské náměstí také podporovatelé Palestiny s transparenty upozorňujícími na palestinské oběti konfliktu. Transparent požadující ukončení zabíjení a okupace se na chvíli objevil i na věži Staroměstské radnice. Přestože účastníci shromáždění pořádaného Federací židovských obcí požadovali, aby policisté skupinu podporující Palestinu z náměstí vykázali, policie jim nevyhověla. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'NYT: Má dlouho odmítané dvoustátní řešení stále budoucnost?' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol). ID zprávy: T2023110104717|507697. Vydána 01.11.2023 17:57:54. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'NYT: Má dlouho odmítané dvoustátní řešení stále budoucnost?' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol). ID zprávy: T2023110104717|507697. Vydána 01.11.2023 17:57:54. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.