Petici za zachování koruny jako měny podepsalo podle Svobodných 8900 lidí
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Praha 6. listopadu 2023 (ČTK) - Petici za zachování české koruny a dojednání výjimky pro její nahrazení eurem zatím podepsalo 8900 lidí, uvedl dnes za organizátory petice při jejím projednávání v Senátu předseda strany Svobodní Libor Vondráček. Česko se k přijetí eura zavázalo před 20 lety, podle zástupců ministerstva financí a ČNB pro tento krok zatím ale nejsou splněny podmínky. Zavedení eura požadují některé strany a podnikatelské svazy, proti se naopak staví část ekonomů včetně zástupce Českomoravské konfederace odborových svazů.
Připravenost ekonomiky na vstup do eurozóny je proto třeba posuzovat podle hospodářské sladěnosti a strukturální podobnosti s měnovou unií a také z hlediska její schopnosti tlumit po ztrátě samostatné měnové politiky asymetrické šoky jinými mechanismy, zejména prostřednictvím fiskální politiky a trhu práce...
"Domníváme se spolu s ČNB, že nyní není vhodná situace pro vstup do eurozóny," uvedl vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic. Podle něj Česko letos, stejně jako v uplynulých letech od roku 2016, nesplní například kritérium cenové stability pro přijetí eura, podle kterého inflace v ČR nesmí převýšit o 1,5 procentního bodu průměr tří zemí EU s nejnižší inflací.
S plněním dalších tří kritérií, k nimž patří například dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí, to podle zástupců ministerstva bude lepší. Podle Prušvice je ale třeba vyřešit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí v souvislosti se stárnutím populace a financováním zdravotní péče. Proti přijetí eura je i nedokončený proces reálné měnové konvergence, kdy kupní síla v Česku nedosahuje ani 90 procent kupní síly v eurozóně. K pozitivům patří naopak nízká míra nezaměstnanosti.
Děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík označil euro za politický projekt, ne ekonomický. Uvedl, že řada zemí eurozóny neplní kvantitativní kritéria, podle kterých deficit rozpočtu nesmí překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dluh veřejného sektoru nesmí převýšit 60 procent HDP. V Česku loni tento dluh dosahoval 44 procent, podotkl Ševčík a dodal, že výjimku na zavedení eura si vyjednaly Švédsko nebo Velká Británie.
Podle ekonomky Markéty Šichtařové by se Česko přijetím eura vzdalo suverénní monetární politiky. Uvedla, že ČNB byla schopna na inflaci reagovat mnohem dříve a rychleji než Evropská centrální banka. Zatímco v Česku loni roční inflace dosáhla 15,1 procenta, v případě přijetí eura by překročila 20 procent, uvedla Šichtařová.
Rovněž ČNB mezi riziky zavedení eura uvádí nutnost vzdát se samostatné měnové politiky a kurzu koruny coby stabilizačních makroekonomických nástrojů. K pozitivním přínosům by podle centrální banky patřily úspory transakčních nákladů či odstranění kurzového rizika. "Připravenost ekonomiky na vstup do eurozóny je proto třeba posuzovat podle hospodářské sladěnosti a strukturální podobnosti s měnovou unií a také z hlediska její schopnosti tlumit po ztrátě samostatné měnové politiky asymetrické šoky jinými mechanismy, zejména prostřednictvím fiskální politiky a trhu práce," uvedly ČNB a ministerstvo financí v loňské zprávě o zavedení eura.
Peticí za zachování české koruny se budou zabývat senátní výbory, nikoli Senát jako celek, neboť organizátorům petice se nepodařilo získat alespoň 10.000 podpisů.
mhm ktp - sdílejte článek
Následuje: Průmysl i stavebnictví zůstávají slabé, bilanci obchodu pomohl pokles dovozu
Praha 6. listopadu (ČTK) - Útlum českého průmyslu v září neskončil a podle analytiků bude zřejmě pokračovat i v dalších měsících. Slabé zůstává také stavebnictví, zářijový meziroční nárůst po dvou předchozích poklesech je pouze důsledkem srovnání s nízkým výsledkem z loňského září, míní ekonomové. Přebytek zahraničního obchodu v září jejich očekávání překonal, spíše než ekonomický růst ale za tím vidí rychlejší pokles dovozu. Zářijové výsledky průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Průmyslová výroba v Česku se meziročně snížila potřetí za sebou, pokles navíc prohloubila na pět procent ze srpnových 1,7 procenta. Dolů šla také proti srpnu o 1,8 procenta. Stavební výroba meziročně vzrostla o 1,7 procenta, v meziměsíčním srovnání ale byla nižší o 0,2 procenta. Zahraniční obchod ČR skončil v září přebytkem 12,8 miliardy korun, což byl meziročně o 25,3 miliardy Kč lepší výsledek. S poklesem produkce se český průmysl v září potýkal podle ČSÚ napříč téměř všemi odvětvími. K meziročnímu snížení nejvíce přispěla výroba elektřiny a plynu, což ovlivnily plánované odstávky v elektrárnách a mimořádně teplé počasí. Klesla ale i výroba strojů a zařízení, růst zaznamenal farmaceutický, nápojový a oděvní průmysl. Hodnota nových zakázek pro český průmysl podle statistiků ve srovnání s loňským zářím klesla o 5,2 procenta. Tuzemský průmysl prochází recesí, pokles zřejmě vykáže i za celý letošní rok, uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. "Zářijový průmysl citelně zklamal, a ačkoli část slabých čísel jde na vrub technickým vlivům odstávek ve výrobě energií a teplejšímu počasí, nic se nemění na tom, že propad zaznamenává většina odvětví zpracovatelského průmyslu," podotkl. Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila český průmysl prochází mrazivým obdobím, když v září přišel o svou jedinou dosavadní oporu ve výrobě automobilů. Ta meziročně mírně klesla zřejmě vlivem chybějících součástek po požáru u dodavatele plastových dílů a záplavách ve Slovinsku. "Aktuální pokles zakázek dává tušit, že pozitivního obratu se v průmyslu nejspíš do konce letošního roku už nedočkáme," konstatoval analytik Banky Creditas Petr Dufek. Průzkumy nálad ze zpracovatelského průmyslu v Česku i Německu naznačují, že výraznější zlepšení situace se pro tento sektor ekonomiky pro nejbližší měsíce nerýsuje, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. (pokračování...)
Praha 6. listopadu (ČTK) - Útlum českého průmyslu v září neskončil a podle analytiků bude zřejmě pokračovat i v dalších měsících. Slabé zůstává také stavebnictví, zářijový meziroční nárůst po dvou předchozích poklesech je pouze důsledkem srovnání s nízkým výsledkem z loňského září, míní ekonomové. Přebytek zahraničního obchodu v září jejich očekávání překonal, spíše než ekonomický růst ale za tím vidí rychlejší pokles dovozu. Zářijové výsledky průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Průmyslová výroba v Česku se meziročně snížila potřetí za sebou, pokles navíc prohloubila na pět procent ze srpnových 1,7 procenta. Dolů šla také proti srpnu o 1,8 procenta. Stavební výroba meziročně vzrostla o 1,7 procenta, v meziměsíčním srovnání ale byla nižší o 0,2 procenta. Zahraniční obchod ČR skončil v září přebytkem 12,8 miliardy korun, což byl meziročně o 25,3 miliardy Kč lepší výsledek. S poklesem produkce se český průmysl v září potýkal podle ČSÚ napříč téměř všemi odvětvími. K meziročnímu snížení nejvíce přispěla výroba elektřiny a plynu, což ovlivnily plánované odstávky v elektrárnách a mimořádně teplé počasí. Klesla ale i výroba strojů a zařízení, růst zaznamenal farmaceutický, nápojový a oděvní průmysl. Hodnota nových zakázek pro český průmysl podle statistiků ve srovnání s loňským zářím klesla o 5,2 procenta. Tuzemský průmysl prochází recesí, pokles zřejmě vykáže i za celý letošní rok, uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. "Zářijový průmysl citelně zklamal, a ačkoli část slabých čísel jde na vrub technickým vlivům odstávek ve výrobě energií a teplejšímu počasí, nic se nemění na tom, že propad zaznamenává většina odvětví zpracovatelského průmyslu," podotkl. Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila český průmysl prochází mrazivým obdobím, když v září přišel o svou jedinou dosavadní oporu ve výrobě automobilů. Ta meziročně mírně klesla zřejmě vlivem chybějících součástek po požáru u dodavatele plastových dílů a záplavách ve Slovinsku. "Aktuální pokles zakázek dává tušit, že pozitivního obratu se v průmyslu nejspíš do konce letošního roku už nedočkáme," konstatoval analytik Banky Creditas Petr Dufek. Průzkumy nálad ze zpracovatelského průmyslu v Česku i Německu naznačují, že výraznější zlepšení situace se pro tento sektor ekonomiky pro nejbližší měsíce nerýsuje, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Petici za zachování koruny jako měny podepsalo podle Svobodných 8900 lidí' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup). ID zprávy: T2023110603037|507763. Vydána 06.11.2023 13:44:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Petici za zachování koruny jako měny podepsalo podle Svobodných 8900 lidí' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup). ID zprávy: T2023110603037|507763. Vydána 06.11.2023 13:44:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
