Propalestinského pochodu žádajícího příměří se v Londýně zúčastnilo 300.000 lidí
Londýn/Brusel 11. listopadu 2023 (ČTK) - V Londýně dnes od Hyde Parku směrem k americké ambasádě ve Vauxhallu na jih od Temže pochodovalo na 300.000 lidí na podporu Palestiny a volalo po příměří v Pásmu Gazy. Informoval o tom web stanice s BBC s odvoláním na odhady policie. Policisté podle stanice zatkli 92 lidí, kteří se stavěli proti demonstrujícím. Zatčenými byli příslušníci některých krajně pravicových skupin, kteří byli ozbrojení noži, obušky a po policistech házeli lahve nebo ohňostroje.
Pochod vyvolal kritiku mezi některými politiky, včetně britského premiéra Rishiho Sunaka, protože připadl na den, kdy si Británie připomíná ukončení první světové války.
"Víkend válečných veteránů je čas, kdy se jako národ sejdeme a vzpomeneme těch, kteří bojovali a zemřeli za naše svobody. Co jsme dnes viděli, není obranou cti našich ozbrojených sil, je to naopak hluboká neúcta," napsal na síti X Sunak a dodal, že "odsouzeníhodné jednání menšiny lidí podkopává ty, kteří se rozhodli vyjádřit své názory mírumilovně".
Labouristický starosta Londýna Sadiq Khan a šéf Skotské národní strany Humza Yousaf kritizovali Sunakovu ministryni vnitra Suellu Bravermanovou - násilí, které místy doprovázelo dnešní pochod, je podle nich přímým důsledkem jejích výroků.
Bravermanová minulý týden obvinila londýnskou policii, že "straní" s protestujícími a propalestinské demonstrace označila za "pochody nenávisti". Yousaf dnes ministryni na síti X vyzval k rezignaci. Bravermanová za své působení v úřadu v posledních týdnech čelí kritice nejen opozice, ale některých ministrů.
Pochod za Palestinu je již čtvrtým pochodem, který se v britském hlavním městě koná od útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael 7. října a je zatím největší. Z videí na sociálních sítích je patrné, že široké zástupy lidí pokrývaly stovky metrů ulice. Policie nasadila téměř 2000 policistů a slíbila potlačit případné nepokoje, které by mohly způsobit účastníci pochodu nebo jeho odpůrci.
Propalestinské shromáždění se dnes konalo také v Belgii. V Bruselu podle Reuters za "zastavení genocidy" nebo "lidská práva pro Palestince" protestovalo na 21.000 lidí.
Tisíce lidí cestou k americké ambasádě v Londýně, a pak i před ní, provolávaly hesla jako "Klid zbraní, hned" a třímaly transparenty volající po samostatnosti Palestiny nebo zastavení války v Pásmu Gazy. Když dav k ambasádě přicházel, už z dálky bylo slyšet bubnování, uvedl reportér stanice Sky News.
Vzhledem k ohromnému počtu lidí nebyl pochod homogenní; účastnily se ho například také skupiny Židů vyjadřující solidaritu s Palestinou, jiní ve svých heslech přímo kritizovali premiéra Sunaka, ale i labouristického šéfa opozice Keira Starmera. Stanice BBC také informovala o "jednotlivcích", kteří svým oblečením vyjadřovali podporu islamistickému hnutí Hamás, se kterým Izrael v Pásmu Gazy bojuje. Londýnská policie později na síti X informovala, že po nich "aktivně pátrá".
Ještě před začátkem pochodu byly hlášené střety mezi policií a britskými nacionalisty. Zhruba 1,5 kilometru od startu pochodu se v ulicích sešlo asi 1000 lidí, kteří sledovali vzpomínkové akce u památníku připomínajícího britské oběti obou světových válek. Bylo mezi nimi i několik krajně pravicových odpůrců pochodu, kteří skandovali hesla jako "Chceme zpátky svoji zemi". Televizní záběry ukázaly několik drobných potyček mezi policií a pravicovými demonstranty blízko památníku.
Západní vlády, včetně britské, vyjádřily Izraeli v souvislosti s útoky Hamásu silnou podporu a sympatie. Izraelská odvetná akce však vyvolala i hněv a v Londýně se každý týden konají protesty požadující příměří. Především levicové strany v západních státech kvůli válce na Blízkém východě čelí tlaku části svých voličů, aby politici důrazněji volali po zastavení bojů. Kritika se nevyhnula ani Starmerovi v Británii. V případě konzervativní britské vlády pak podle Sky News mohou dnešní protesty rozhodnout o osudu Bravermanové.
Organizátoři pochodu z Palestine Solidarity Campaign (PSC) slíbili, že pochod se vyhne válečnému památníku a skončí u amerického velvyslanectví. Kolem míst spojených s pietními akcemi byla vyhlášena zakázaná zóna a u památníku je od čtvrtka 24hodinová policejní stráž.
Předchozí pochody PSC byly jako ten dnešní většinou pokojné. Stovky lidí však při nich byly zatčeny za přestupky, včetně projevů podpory Hamásu, který je Británii zakázaný jako teroristická organizace, nebo za transparenty s urážlivými hesly.
vdv irl ml - sdílejte článek
Následuje: NYT: Trump chystá nejtvrdší protiimigrační politiku moderní historie
Washington 11. listopadu (ČTK) - Bývalý americký prezident a uchazeč o znovuzvolení do Bílého domu v příštím roce Donald Trump chystá podle deníku The New York Times (NYT) oživit některé části své migrační politiky, jež byly kritizované jako příliš drakonické, a přidat mnohé další. Zahrnovat by měly například zřízení táborů poblíž mexických hranic, které budou sloužit jako přestupní stanice pro deportaci milionů lidí bez povolení k pobytu ve Spojených státech ročně. Trump hodlá podle poradců například znovu zavést zákaz vstupu do země lidem z některých většinově muslimských zemí nebo oživit zákazy z doby vrcholící pandemie koronaviru. Ty by však tentokrát stály na předpokladu, že migranti přenáší jiné infekční choroby, například tuberkulózu. Mezi dalšími plány je údajně zrušení práva na americké občanství pro dítě, které se ve Spojených státech narodí neamerickým rodičům pobývajícím v zemi nelegálně. V případě znovuzvolení také Trump hodlá odebrat dočasný chráněný status lidem, kteří do USA přicestovali ze států považovaných za nebezpečné, což by se týkalo mimo jiné desítek tisíc Afghánců evakuovaných poté, co se vlády v jejich zemi v roce 2021 chopilo hnutí Tálibán. Omezit právo pobytu by Trump podle poradců chtěl také lidem s "nežádoucími postoji", píše NYT, například zahraničním studentům, kteří se zúčastnili protiizraelských nebo propalestinských demonstrací. "Američtí konzulární úředníci by měli pokyny rozšířit ideologické prověřování žadatelů o víza," píše NYT o Trumpových záměrech. Co se masových deportací týče, měly by se týkat lidí, kteří do USA vstoupili nelegálně nebo jim jejich povolení už vypršelo. Na rozdíl od dosavadní praxe Úřadu pro imigraci a cla (ICE) by úřady pod Trumpovou administrativou prováděly "zátahy na pracovištích" a jiné hromadné operace na veřejných místech "zaměřené na zadržení zástupů neoprávněných migrantů naráz", uvádí NYT. Jednou z hlavních tváří Trumpovy nové migrační politiky je Stephen Miller, který už v Bílém domě mezi lety 2016 a 2020 pracoval. Nová Trumpova opatření by podle Millera byla postavená tak, aby nevyžadovala zásadní změny již platných amerických zákonů. Projekt hromadných deportací by Trump například podle Millera financoval z již alokovaných prostředků Pentagonu, pokud by ji odmítl Kongres podpořit. Lidské zdroje potřebné pro odsun milionů lidí ze země by Trump podle jeho poradců získal z jiných federálních agentur, zapojil by místní policisty a jednotky Národní gardy z těch republikánských států, které by jeho politice vyjádřily podporu. (pokračování...)
Washington 11. listopadu (ČTK) - Bývalý americký prezident a uchazeč o znovuzvolení do Bílého domu v příštím roce Donald Trump chystá podle deníku The New York Times (NYT) oživit některé části své migrační politiky, jež byly kritizované jako příliš drakonické, a přidat mnohé další. Zahrnovat by měly například zřízení táborů poblíž mexických hranic, které budou sloužit jako přestupní stanice pro deportaci milionů lidí bez povolení k pobytu ve Spojených státech ročně. Trump hodlá podle poradců například znovu zavést zákaz vstupu do země lidem z některých většinově muslimských zemí nebo oživit zákazy z doby vrcholící pandemie koronaviru. Ty by však tentokrát stály na předpokladu, že migranti přenáší jiné infekční choroby, například tuberkulózu. Mezi dalšími plány je údajně zrušení práva na americké občanství pro dítě, které se ve Spojených státech narodí neamerickým rodičům pobývajícím v zemi nelegálně. V případě znovuzvolení také Trump hodlá odebrat dočasný chráněný status lidem, kteří do USA přicestovali ze států považovaných za nebezpečné, což by se týkalo mimo jiné desítek tisíc Afghánců evakuovaných poté, co se vlády v jejich zemi v roce 2021 chopilo hnutí Tálibán. Omezit právo pobytu by Trump podle poradců chtěl také lidem s "nežádoucími postoji", píše NYT, například zahraničním studentům, kteří se zúčastnili protiizraelských nebo propalestinských demonstrací. "Američtí konzulární úředníci by měli pokyny rozšířit ideologické prověřování žadatelů o víza," píše NYT o Trumpových záměrech. Co se masových deportací týče, měly by se týkat lidí, kteří do USA vstoupili nelegálně nebo jim jejich povolení už vypršelo. Na rozdíl od dosavadní praxe Úřadu pro imigraci a cla (ICE) by úřady pod Trumpovou administrativou prováděly "zátahy na pracovištích" a jiné hromadné operace na veřejných místech "zaměřené na zadržení zástupů neoprávněných migrantů naráz", uvádí NYT. Jednou z hlavních tváří Trumpovy nové migrační politiky je Stephen Miller, který už v Bílém domě mezi lety 2016 a 2020 pracoval. Nová Trumpova opatření by podle Millera byla postavená tak, aby nevyžadovala zásadní změny již platných amerických zákonů. Projekt hromadných deportací by Trump například podle Millera financoval z již alokovaných prostředků Pentagonu, pokud by ji odmítl Kongres podpořit. Lidské zdroje potřebné pro odsun milionů lidí ze země by Trump podle jeho poradců získal z jiných federálních agentur, zapojil by místní policisty a jednotky Národní gardy z těch republikánských států, které by jeho politice vyjádřily podporu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Propalestinského pochodu žádajícího příměří se v Londýně zúčastnilo 300.000 lidí' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023111106068|507879. Vydána 11.11.2023 19:48:31. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Propalestinského pochodu žádajícího příměří se v Londýně zúčastnilo 300.000 lidí' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023111106068|507879. Vydána 11.11.2023 19:48:31. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.