Česko a Sasko podepsaly memorandum o vodíkové spolupráci, chtějí spojit sítě
Berlín 11. ledna (zpravodaj ČTK) - Česká republika a Sasko chtějí prohloubit spolupráci v rozvoji vodíkové infrastruktury a ve využívání vodíku. Český ministr průmyslu Jozef Síkela a saští ministři hospodářství Martin Dulig a energetiky Wolfram Günther dnes v Drážďanech podepsali příslušné memorandum. Dokument podle prohlášení saské vlády předpokládá přeshraniční propojení vodíkové infrastruktury, která vznikne i díky přeměně stávajících plynovodů, a také spolupráci německých a českých firem a výzkumných institucí. Německo i Česko počítají s vodíkem jako klíčovým zdrojem energie pro přechod na bezuhlíkové hospodářství.
"Mezi našimi zeměmi je už nyní spolupráce v oblasti využití vodíku, obzvláště ve vodíkových vlacích. Dnes podepsané memorandum ukazuje směr, kterým by se naše vzájemná spolupráce v dovozu vodíku měla vydat," řekl Síkela. Český ministr poznamenal, že obě země nemají dostatek zdrojů obnovitelných surovin pro průmysl, proto je nezbytné zajistit dovoz z oblastí, které mají přebytek obnovitelných zdrojů energie.
Podle Günthera je pro přechod na bezuhlíkové hospodářství nutné budovat nejen národní vodíkové sítě, ale zároveň i ty evropské. "Proto mě spolupráce s Českem těší," řekl. Také Dulig prohlásil, že pro Sasko nemá vodíková spolupráce s Českem a také s Polskem alternativu. "Aby se transformace hospodářství podařila, nesmí produktovody s vodíkem končit na zemských hranicích, ale musí navzájem propojit hospodářsky silné a prosperující regiony. České dálkové plynovody jsou proto nezbytné pro vytvoření spolehlivého zásobování střední Evropy vodíkem," dodal.
Německo v loňském roce učinilo první kroky k vytvoření své páteřní vodíkové sítě. Ta podle spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka bude mít do roku 2032 délku 9700 kilometrů. Ministerstvo předpokládá, že 60 procent plánované sítě budou tvořit stávající plynovody, které projdou úpravou. Zbývající část vznikne zcela nově.
Sasko usiluje o co největší vodíkové propojení v rámci Německa. Sasko také dotacemi podporuje průmyslovou produkci elektrolyzérů, což jsou zařízení pro výrobu vodíku.
Do roku 2030 chce Německo proti roku 1990 snížit emise skleníkových plynů o 65 procent, do roku 2040 o 88 procent a do roku 2045 hodlá dosáhnout emisní neutrality. Jedním z pilířů tohoto plánu je elektrifikace. Do roku 2030 chce Německo získávat 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i z větrných a solárních elektráren. Tuto čistou energii chce země využívat k produkci vodíku.
Aleš Zápotocký jrm - sdílejte článek
Následuje: Podmínky v běloruských vězeních jsou v zimě trýznivé, popsali političtí vězni
Minsk 11. ledna (ČTK) - S příchodem silných mrazů se stává pobyt v běloruských věznicích obzvlášť trýznivým, uvedla dnes stanice Nastojaščeje vremja. Podmínky v běloruských věznicích během zimy jí popsala mimo jiné Volha Klaskouská, která kvůli své účasti na protivládních protestech v roce 2020 strávila dva roky za mřížemi v ženské věznici v Gomelu a část trestu si odbyla i v celách, kam se vězni posílají za trest. V těchto celách bylo topení zapnuté jenom ráno a večer a mezitím bylo studené. V běžných celách se podle ní spoluvězeňkyně neustále hádaly, zda by měla být okna otevřená, nebo zavřená, alespoň v noci. "Část oken byla v každém případě pořád otevřená. Dozorci pravidelně po nocích přicházeli na oddělení a počítali nás a přitom vznikal průvan," popisuje Klaskouská. "Aby člověk usnul, musel se navléct jako cibule, vzít si kalhoty, zateplené podkolenky, župan," uvedla. Trestankyně z její věznice musely v zimě odklízet sníh, přičemž často nastydly. "Pracovaly jsme lopatou, ale tam, kde to bylo zmrzlé, jsme to musely polévat horkou vodou a následně likvidovat kaluže. Ve výsledku byl člověk celý zmáčený a oblečení si neměl kde vysušit. A tak je člověku ještě větší zima a onemocní," uvedla Klaskouská. Pocitu, že mrzne, se nemohla zbavit ještě dlouho po propuštění. Mrazivé podmínky v běloruském vězení vylíčil novinářům také manžel další politické vězeňkyně Paliny Šarendaové-Panasjukové, která je stále ještě zavřená. (pokračování...)
Minsk 11. ledna (ČTK) - S příchodem silných mrazů se stává pobyt v běloruských věznicích obzvlášť trýznivým, uvedla dnes stanice Nastojaščeje vremja. Podmínky v běloruských věznicích během zimy jí popsala mimo jiné Volha Klaskouská, která kvůli své účasti na protivládních protestech v roce 2020 strávila dva roky za mřížemi v ženské věznici v Gomelu a část trestu si odbyla i v celách, kam se vězni posílají za trest. V těchto celách bylo topení zapnuté jenom ráno a večer a mezitím bylo studené. V běžných celách se podle ní spoluvězeňkyně neustále hádaly, zda by měla být okna otevřená, nebo zavřená, alespoň v noci. "Část oken byla v každém případě pořád otevřená. Dozorci pravidelně po nocích přicházeli na oddělení a počítali nás a přitom vznikal průvan," popisuje Klaskouská. "Aby člověk usnul, musel se navléct jako cibule, vzít si kalhoty, zateplené podkolenky, župan," uvedla. Trestankyně z její věznice musely v zimě odklízet sníh, přičemž často nastydly. "Pracovaly jsme lopatou, ale tam, kde to bylo zmrzlé, jsme to musely polévat horkou vodou a následně likvidovat kaluže. Ve výsledku byl člověk celý zmáčený a oblečení si neměl kde vysušit. A tak je člověku ještě větší zima a onemocní," uvedla Klaskouská. Pocitu, že mrzne, se nemohla zbavit ještě dlouho po propuštění. Mrazivé podmínky v běloruském vězení vylíčil novinářům také manžel další politické vězeňkyně Paliny Šarendaové-Panasjukové, která je stále ještě zavřená. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Česko a Sasko podepsaly memorandum o vodíkové spolupráci, chtějí spojit sítě' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Energie (ene) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2024011105159|508541. Vydána 11.01.2024 14:44:32. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Česko a Sasko podepsaly memorandum o vodíkové spolupráci, chtějí spojit sítě' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Energie (ene) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2024011105159|508541. Vydána 11.01.2024 14:44:32. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
