Stovky lidí se účastnily demonstrace v baškirské Ufě, policie zatýkala
Ufa (Rusko) 19. ledna (ČTK) - Stovky přívrženců uvězněného ochránce přírody ruského autonomního Baškirska se dnes sešly na nepovolené demonstraci v Ufě. Policie zadržela nejméně deset lidí, napsala agentura Reuters s odvoláním na ruské novináře z místa. Ti odhadli, že navzdory dvacetistupňovému mrazu se sešlo 1500 až 2000 lidí. Protest se v regionální metropoli uskutečnil navzdory varování šéfa autonomní republiky Radije Chabirova, že úřady tvrdě zasáhnou proti demonstrantům, které označil za zrádce a extremisty. Kreml dnes uvedl, že v Baškirsku se žádné masové nepokoje nekonají a že se s problémem vypořádají místní úřady.
Příslušníci pořádkových jednotek OMON vytlačili lidi, kteří s výkřiky "Hanba!" bránili v odjezdu autobusu se zatčenými, vylíčil zpravodajský kanál SOTAvision na sociální síti Telegram. Náměstí Salavata Julajeva v Ufě mezitím policisté, posílení gardisty, vyčistili od demonstrantů, ale zatýkání selektivně pokračovalo v okolních ulicích.
K situaci se dnes vyjádřil Kreml, jehož mluvčí novinářům sdělil, že v Baškirsku se nekonají žádné masové nepokoje ani žádné velké demonstrace a že vše zvládnou místní úřady. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova, jehož citovala agentura TASS, jde jen o "individuální projevy", které "patří do kompetence místních úřadů a orgánů".
Na námitku, že vyšetřovatelé obviňují demonstranty právě z "hromadných nepokojů", mluvčí vysvětlil, že v daném případě by nepoužíval právnický termín, ale výraz, který by podle něj přesněji odpovídal počtu účastníků. "Z hlediska, které není právní, nesouhlasím, že byly nějaké masové akce," prohlásil.
V autonomní republice ležící na jihu pohoří Ural, které rozděluje Rusko na evropskou a asijskou část, to byl už třetí nedovolený protest tento týden, ale první v regionální metropoli. Lidé se sešli, aby podpořili aktivistu Faila Alsynova, odsouzeného ve středu na čtyři roky na základě obvinění z rozněcování národnostní nenávisti. Obvinění Alsynov odmítl.
Sedmatřicetiletého ochránce přírody, který se staví také na ochranu práv Baškirů, představujících menšinu ve své vlasti, považují mnozí za hrdinu. V roce 2020 vedl úspěšné protesty proti těžbě na kopci, který Baškirové pokládají za posvátný. Loni se vyslovil proti náboru etnických Baškirů do války Ruska proti Ukrajině. "Toto není naše válka," prohlašoval.
Veřejné protesty jsou v Rusku velmi vzácné vzhledem k riziku zatčení, zejména od začátku války. Načasování je o to citlivější, že prezident Vladimir Putin kandiduje v březnových prezidentských volbách. I když o Putinově vítězství není pochyb, analytici tvrdí, že na regionálního vůdce Chabirova je vyvíjen tlak, aby udržel situaci pod kontrolou a neudělal Kremlu během volební kampaně ostudu, dodal Reuters.
Kvůli středeční demonstraci v Bajmaku, kde soud vynesl verdikt nad Alsynovem, skončilo ve vězení už 17 lidí, odsouzených k trestům až 15 dnů za mřížemi.
"Mocenská vertikála, zavedená Putinem, netoleruje lidový aktivismus," řekla Reuters expertka na ruské regiony Gulnaz Šarafutdinovová, která nyní přednáší v Londýně. "Vůdci, kteří se náhle vynoří a nejsou řízeni a kontrolováni z Kremlu, jsou považováni za hrozbu," dodala.
Baškirský novinář žijící v exilu v Berlíně Ruslan Valijev uvedl, že jen nepatrná menšina Baškirů usiluje o odtržení od Ruska, ale že Alsynov má podporu veřejnosti, která sdílí znepokojení nad problémy, které nastolil. To se týká například nepřiměřeně vysokého počtu vojáků z řad národních menšin poslaných do války Ruska proti Ukrajině.
Podle neoficiálních údajů, shromážděných novináři, ve válce zahynulo přibližně 1350 mužů z Baškortostánu (jiný název pro Baškirsko), a to je více, než kolik jich bylo zabito v afghánské válce v 80. letech a čečenských válkách po rozpadu Sovětského svazu. "Myslím, že nepokoje budou v té či oné podobě pokračovat, ať už půjde o protesty v ulicích, nebo remcání v kuchyních či na dvorcích. Něco se bude dít dál. Tento problém nelze jednoduše zamést pod koberec," předpověděl.
msk mka - sdílejte článek
Následuje: MF: Nová norma EU proti praní špinavých peněz české právo zásadně neovlivní
Praha 19. ledna (ČTK) - Nové evropské nařízení o pravidlech boje proti praní špinavých peněz nebude mít na Česko zásadní vliv. Stanovený limit pro platby v hotovosti 10.000 eur (248.000 korun) se významně neliší od současné české právní úpravy, sdělilo dnes ČTK ministerstvo financí. Na podobě nařízení se tento týden shodly země Evropské unie s europoslanci. Normu ještě musí schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což se ale považuje už jen za formalitu. "Stanovený limit 10.000 eur je kompatibilní se současným limitem platným v České republice ve výši 270.000 korun," uvedlo ministerstvo financí s odvoláním na zákon o omezení plateb v hotovosti. "Vzhledem k této skutečnosti nebude mít výše limitu na ČR výraznější dopad," doplnilo ministerstvo. Nařízení stanovuje limit pro hotovostní platby v celé EU, jednotlivé členské země si budou moct stanovit limit i pod 10.000 eur. Kromě toho budou muset takzvané povinné subjekty ověřovat totožnost osob, které provádějí hotovostní transakce v rozmezí od 3000 do 10.000 eur. Povinné subjekty jsou finanční instituce, banky, realitní kanceláře, kasina, ale i obchodníci. (pokračování...)
Praha 19. ledna (ČTK) - Nové evropské nařízení o pravidlech boje proti praní špinavých peněz nebude mít na Česko zásadní vliv. Stanovený limit pro platby v hotovosti 10.000 eur (248.000 korun) se významně neliší od současné české právní úpravy, sdělilo dnes ČTK ministerstvo financí. Na podobě nařízení se tento týden shodly země Evropské unie s europoslanci. Normu ještě musí schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což se ale považuje už jen za formalitu. "Stanovený limit 10.000 eur je kompatibilní se současným limitem platným v České republice ve výši 270.000 korun," uvedlo ministerstvo financí s odvoláním na zákon o omezení plateb v hotovosti. "Vzhledem k této skutečnosti nebude mít výše limitu na ČR výraznější dopad," doplnilo ministerstvo. Nařízení stanovuje limit pro hotovostní platby v celé EU, jednotlivé členské země si budou moct stanovit limit i pod 10.000 eur. Kromě toho budou muset takzvané povinné subjekty ověřovat totožnost osob, které provádějí hotovostní transakce v rozmezí od 3000 do 10.000 eur. Povinné subjekty jsou finanční instituce, banky, realitní kanceláře, kasina, ale i obchodníci. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Stovky lidí se účastnily demonstrace v baškirské Ufě, policie zatýkala' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2024011905678|508616. Vydána 19.01.2024 16:14:31. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Stovky lidí se účastnily demonstrace v baškirské Ufě, policie zatýkala' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2024011905678|508616. Vydána 19.01.2024 16:14:31. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.