Balík s penězi pro Ukrajinu prošel Senátem USA, jeho osud ve sněmovně je nejistý
Washington 13. února (ČTK) - Americký Senát dnes schválil návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu Kč), jehož přijetí už skoro čtyři měsíce požaduje americký prezident Joe Biden. Balík podpořila i část republikánů, kteří jej dlouho chtěli spojit se zpřísněním imigrační politiky, nakonec ale kompromis v této věci odmítli. Návrh by stále mohl narazit ve Sněmovně reprezentantů, jejíž republikánský předseda Mike Johnson se staví proti plánu.
Balík zahrnuje především dalších přibližně 60 miliard dolarů na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny, která se dva roky brání ruské agresi. USA byly dosud jejím nejvýznamnějším podporovatelem, od začátku roku už ale americká vláda nemá na tento účel prostředky. Uvolnění nových financí by navýšilo celkové americké investice do války na 170 miliard dolarů, píše deník The New York Times.
Podle prezidenta Bidena s tímto krokem nelze dále otálet, zejména vzhledem ke zprávám o tom, že ukrajinské armádě na frontě dochází munice. "Je načase, aby sněmovna konala a okamžitě poslala tento návrh s podporou obou stran na můj stůl," uvedla hlava státu v prohlášení, kterým přivítala krok Senátu.
Další část návrhu souvisí s válkou v Pásmu Gazy, píše agentura AP. Biden v návaznosti na říjnový teroristický útok palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael požádal Kongres o 14 miliard na pomoc Izraeli a dalších devět miliard na humanitární pomoc pro Palestince v Gaze a pro civilisty v dalších bojových zónách. Zbytek peněz by putoval za asijskými partnery USA, kteří čelí vzrůstajícím nárokům Číny.
Senátoři balík definitivně schválili po rozpravě, která trvala celou noc. Malá skupina republikánů, kteří se stavěli proti další pomoci Ukrajině, v posledních hodinách argumentovala, že by se USA měly spíše soustředit na vlastní problémy, než posílat další peníze do zahraničí. Nakonec však 22 republikánských senátorů hlasovalo spolu s téměř všemi demokraty pro přijetí balíčku poměrem 70 ku 29 hlasům.
Bezprostředně po přijetí návrhu výsledek hlasování uvítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Americká pomoc přibližuje spravedlivý mír na Ukrajině a obnovuje globální stabilitu, což vede ke zvýšení bezpečnosti a prosperity pro všechny Američany a celý svobodný svět," uvedl na síti X.
"Je to už několik let, možná desetiletí, co Senát schválil zákon, který má tak velký dopad nejen na naši národní bezpečnost, bezpečnost našich spojenců, ale také na bezpečnost západní demokracie," řekl předseda demokratické senátní většiny Chuck Schumer, který na přípravě návrhu úzce spolupracoval s nejvýše postaveným republikánem v Senátu Mitchem McConnellem.
Aby však prezident Biden mohl zákon podepsat, musí jej schválit obě komory Kongresu, tedy i Sněmovna reprezentantů, kde mají těsnou většinu republikáni. Podle médií při tom na ně má oproti jejich stranickým kolegům v Senátu výraznější vliv exprezident Donald Trump, který se pravděpodobně stane republikánským kandidátem na prezidenta a který se staví proti jakékoli spolupráci s demokraty v Kongresu.
Senátní návrh kritizuje i šéf sněmovny Johnson, podle něhož bude muset jeho komora v této věci "pokračovat o své vlastní vůli". Johnson si v prohlášení stěžoval, že návrh postrádá ustanovení, která by zastavila rekordní příliv migrantů přes americko-mexickou hranici.
Přitom to byl předseda sněmovny, kdo v uplynulých týdnech pomohl pohřbít kompromisní návrh dojednaný v Senátu, který by přinesl výrazné imigrační restrikce včetně mechanismu pro pozastavení běžných azylových procesů. Skupinka senátorů jej dojednávala přes dva měsíce poté, co republikáni protiimigračními opatřeními podmínili schválení zahraniční pomoci. Demokraté na neobvyklou kombinaci přistoupili, většina republikánů ale finální dohodu odmítla, hlasitě ji kritizoval i Trump.
Jak se nyní vedení sněmovny postaví k původnímu návrhu bez imigrační složky, není jasné. Zatímco mnozí republikáni dávají najevo, že podpora Ukrajiny pro ně není prioritou, předseda zpravodajského výboru Mike Turner uvedl, že "tohle musíme udělat".
"Předseda to bude muset vznést na plénu," řekl podle webu Politico o projednávání balíku ve sněmovně. Turner se k věci vyjádřil těsně po návštěvě Ukrajiny a varoval při tom, že Ukrajinci se potýkají s nedostatkem munice a "nejsou schopni se plně bránit".
lex ngl mka jd - sdílejte článek
Následuje: Reuters: USA odmítly Putinův návrh na příměří na Ukrajině, tvrdí ruské zdroje
Moskva/Washington 13. února (ČTK) - Spojené státy odmítly návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na příměří v jeho válce na Ukrajině, řekly tři nejmenované ruské zdroje agentuře Reuters. Stalo se tak podle nich po kontaktech mezi zprostředkovateli. Americký zdroj agentury popřel jakýkoliv oficiální kontakt na toto téma a uvedl, že se USA nezapojí do jednání, ve kterých nebude figurovat také Ukrajina, která se už bezmála dva roky brání ruské invazi. Oficiálně se Moskva i Washington odmítly vyjádřit. Šéf Kremlu vyslal v roce 2023 do Washingtonu signály skrze prostředníky, mimo jiné arabské partnery Moskvy na Blízkém východě, že je připraven zvážit příměří na Ukrajině, tvrdí ruské zdroje. Putin podle nich navrhoval zmrazit konflikt na současných liniích a nebyl ochoten vzdát se žádného ukrajinského území okupovaného Ruskem. Někteří činitelé v Kremlu prý považovali "signály" za nejlepší cestu k určitému míru, píše Reuters. "Kontakty s Američany vyšly naprázdno," řekl agentuře pod podmínkou anonymity vysoce postavený ruský zdroj obeznámený s jednáními, která se prý konala loni i letos. Druhý ruský zdroj řekl, že Američané skrze prostředníky Moskvě sdělili, že nebudou jednat o možném příměří bez účasti Ukrajiny, a kontakty skončily neúspěchem. Třetí zdroj tvrdil, že Američané nechtěli na Kyjev vyvíjet nátlak. Nejmenovaný americký představitel agentuře řekl, že USA nevedly s Ruskem žádné zákulisní rozhovory a Washington nejednal za zády Ukrajiny. Tvrdil, že si není vědom ani neoficiálních kontaktů skrze prostředníky. Doplnil, že se zřejmě odehrávaly neoficiální rozhovory mezi Rusy, kteří nejsou ve vládě, přičemž použil termín označující neformální diplomacii zahrnující takzvané nestátní aktéry. (pokračování...)
Moskva/Washington 13. února (ČTK) - Spojené státy odmítly návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na příměří v jeho válce na Ukrajině, řekly tři nejmenované ruské zdroje agentuře Reuters. Stalo se tak podle nich po kontaktech mezi zprostředkovateli. Americký zdroj agentury popřel jakýkoliv oficiální kontakt na toto téma a uvedl, že se USA nezapojí do jednání, ve kterých nebude figurovat také Ukrajina, která se už bezmála dva roky brání ruské invazi. Oficiálně se Moskva i Washington odmítly vyjádřit. Šéf Kremlu vyslal v roce 2023 do Washingtonu signály skrze prostředníky, mimo jiné arabské partnery Moskvy na Blízkém východě, že je připraven zvážit příměří na Ukrajině, tvrdí ruské zdroje. Putin podle nich navrhoval zmrazit konflikt na současných liniích a nebyl ochoten vzdát se žádného ukrajinského území okupovaného Ruskem. Někteří činitelé v Kremlu prý považovali "signály" za nejlepší cestu k určitému míru, píše Reuters. "Kontakty s Američany vyšly naprázdno," řekl agentuře pod podmínkou anonymity vysoce postavený ruský zdroj obeznámený s jednáními, která se prý konala loni i letos. Druhý ruský zdroj řekl, že Američané skrze prostředníky Moskvě sdělili, že nebudou jednat o možném příměří bez účasti Ukrajiny, a kontakty skončily neúspěchem. Třetí zdroj tvrdil, že Američané nechtěli na Kyjev vyvíjet nátlak. Nejmenovaný americký představitel agentuře řekl, že USA nevedly s Ruskem žádné zákulisní rozhovory a Washington nejednal za zády Ukrajiny. Tvrdil, že si není vědom ani neoficiálních kontaktů skrze prostředníky. Doplnil, že se zřejmě odehrávaly neoficiální rozhovory mezi Rusy, kteří nejsou ve vládě, přičemž použil termín označující neformální diplomacii zahrnující takzvané nestátní aktéry. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Balík s penězi pro Ukrajinu prošel Senátem USA, jeho osud ve sněmovně je nejistý' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Finance (fin). ID zprávy: T2024021307357|508918. Vydána 13.02.2024 19:41:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Balík s penězi pro Ukrajinu prošel Senátem USA, jeho osud ve sněmovně je nejistý' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Finance (fin). ID zprávy: T2024021307357|508918. Vydána 13.02.2024 19:41:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.