Nejdražší armádní nákupy od vstupu do NATO Česko uskutečnilo v posledním roce

Praha 24. února (ČTK) - Nejdražší armádní nákupy od vzniku České republiky i od jejího vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) Česko uskutečnilo v posledním roce. Pořízení 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun, které loni v květnu schválila vláda, překonal nákup 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun. Kabinet loni prosadil do zákona, že Česko musí každoročně vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, což vyžaduje členství v NATO. Pořízení 24 letounů F-35 koncem ledna stvrdili podpisem memoranda ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet. První stroje budou hotové v roce 2029, jejich dodávky do ČR začnou v roce 2031 a skončí do roku 2035. Americký bojový letoun nahradí švédské stíhačky Gripen, které si Česko pronajímá za 1,7 miliardy korun ročně. Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu ČR zaplatí 106 miliard korun, postupně je uhradí v letech 2024 až 2034. Dalších 44 miliard korun půjde zejména na infrastrukturu, palivo, přípravu personálu a odvod DPH. Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje ministerstvo obrany na 322 miliard korun. K nákupu stíhaček měla výhrady parlamentní opozice, podle hnutí ANO a SPD je nákup drahý. ANO navrhovalo vládě dva roky vyčkat a získat všechny relevantní informace. SPD chce v případě nástupu do vlády od dohody o nákupu odstoupit, vyjádření ANO jsou v tomto ohledu nejednoznačná. Loni v květnu kabinet schválil nákup 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun. Česko je pořídí formou mezivládní dohody ze Švédska. Armáda původně chtěla 210 strojů za 51,7 miliardy korun. Kvůli rostoucím cenám techniky se ale ministerstvo rozhodlo využít opce a pořídit rovnou i dalších 36 strojů. První BVP by mohla přijet v roce 2026, do roku 2030 by v Česku měla být všechna vozidla. Pořízení strojů nabralo několikaleté zpoždění. Česko dříve spojencům z NATO slibovalo, že bude mít jimi vyzbrojenou těžkou brigádu k dispozici do roku 2026, což se již nestihne. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky znamenají nákupy razantní postup v modernizaci armády. "Smlouva na CV90 znamená pro pozemní síly klíčový zbraňový systém pro přezbrojení těžké brigády. Pořízením letounu F-35 dostaneme celou armádu na kvalitativně vyšší úroveň a tím také podpoříme digitální transformaci," řekl loni na velitelském shromáždění české armády. Tento týden Černochová oznámila, že by Česko mohlo od Německa darem získat 15 tanků Leopard 2A4 jako ocenění za pomoc Ukrajině. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by šlo o podobný scénář, na základě kterého už česká armáda získala 15 tanků za dodávky obrněné techniky na Ukrajinu. Německo kromě daru nabízí také možnost nákupu dalších 15 tanků Leopard 2A4, celkem by tak Česko mělo 42 tanků Leopard 2A4 a tři vyprošťovací vozidla. V listopadu 2019, ještě za předchozí vlády, Česko definitivně schválilo nákup 12 vrtulníků ze Spojených států v ceně zhruba 17,6 miliardy korun s DPH. ČR získá osm víceúčelových UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Dalších starších šest viperů a dva venomy dostane česká armáda ze Spojených států darem za pomoc Ukrajině. V září 2020 obrana oznámila, že chce koupit protiletadlový raketový systém přímo od izraelské vlády, další významné oznámení se v září 2021 týkalo nových děl, 52 samohybných houfnic Caesar od francouzské firmy Nexter Systems za 8,52 miliardy korun s DPH. Ministerstvo obrany má letos v rozpočtu na výdaje 151 miliard korun, což znamená nárůst zhruba o 40 miliard proti loňskému schválenému rozpočtu. Obrana podle Černochové loni uzavřela 13.000 smluv všech typů za 110 miliard korun. "Z toho s českými subjekty přes 12.000 smluv za 31 miliard korun. Navíc se české firmy významně podílí na velkých zbrojních zakázkách," dodala ministryně. Se zástupci zbrojního průmyslu bude Černochová jednat v pondělí. Dvě procenta HDP na obranu považuje za minimum. Tento týden ministryně uvedla, že pokud se Česku bude dařit a armáda bude mít připravené projekty, může navrhovat i vyšší rozpočet. sou jzf mha - sdílejte článek