Šéfka WTO vyzvala k přijetí reforem, které jsou podle ní nutné pro stabilitu
Abú Zabí 26. února (ČTK) - Válka, nejistota a nestabilita zatěžují globální ekonomiku, Světová obchodní organizace (WTO) by proto měla přijmout reformy. Plánované volby v zemích, které mají dohromady téměř polovinu světového obyvatelstva, totiž mohou přinést nové úkoly a překážky. Na zahájení ministerské konference WTO to dnes uvedla generální ředitelka této organizace Ngozi Okonjová-Iwealaová.
Ministerská konference je nejvyšším orgánem WTO a schází se minimálně každé dva roky. Letošní zasedání končí 29. února a jeho cílem je stanovit nová pravidla globálního obchodu.
Okonjová-Iwealaová otevřeně hovořila například o budoucích rizicích. Vyšší ceny potravin, energií a dalších základních položek "podněcují politickou frustraci". Lidé pociťují obavy z budoucnosti, což se podle ní letos projeví u volebních uren.
Pro WTO budou letos zřejmě důležité prezidentské volby ve Spojených státech, které se konají 5. listopadu. Tam chce znovu kandidovat bývalý prezident Donald Trump, který pohrozil vystoupením své země z WTO a opakovaně uvalil cla na domnělé přátele i nepřátele. Trumpovo vítězství ve volbách by tak mohlo opět rozbouřit světový obchod. Ale i v případě znovuzvolení Joea Bidena mají Spojené státy vůči WTO hluboké výhrady a zablokovaly jmenování členů odvolacího soudu, který tak nemůže fungovat.
WTO funguje téměř 30 let a její pravidla jsou základem pro 75 procent světového obchodu. Dnes se nově k organizaci připojily Komory a Východní Timor, má tak nyní celkem 166 členů. Organizace se snaží uzavírat dohody na základě konsenzu, tedy se souhlasem všech. Ale tento postup je stále obtížnější vzhledem k náznakům, že světová ekonomika se rozpadá na jednotlivé bloky. Tento týden členské země WTO budou jednat o dohodě o zákazu dotací, které přispívají k nadměrnému rybolovu, prodloužení pauzy v oblasti daní z digitálních médií a o zemědělských otázkách.
Ani šéfka WTO však neočekává, že jednání budou snadná. Atmosféru ve svém úvodním projevu popsala jako tvrdší než při posledním zasedání v roce 2022. Vyzvala ministry, aby si "vyhrnuli rukávy" a dokončili jednání, zdá se ale, že vylučuje jakoukoli dohodu o reformě zakonzervovaného odvolacího soudu.
Vyjednavači, které oslovila agentura Reuters, ale stále doufají v dohodu, jež by mohla podpořit celosvětové populace ryb a ochránit rybáře zákazem vládních dotací. Dosažitelná je také dohoda mezi přibližně 120 zeměmi na odstranění investičních překážek, které brání rozvoji.
Obtížnější bude prodloužení 25letého moratoria na uplatňování cel na digitální obchod, proti kterému se staví Jihoafrická republika a Indie. Problematickou bude zřejmě dohoda o pravidlech obchodu v zemědělství, která vyjednavačům uniká už desítky let.
"Skutečným úspěchem by byly ryby plus dvě nebo tři věci," řekl jeden z delegátů. Generální tajemník Mezinárodní obchodí komory John Denton uvedl, že i skromný výsledek, jako je ministerské prohlášení proaktivního charakteru, které by ukázalo společný záměr vlád, by stál za to.
Jedním z faktorů, který by mohl pomoci při jednání, je odhodlání Okonjové-Iwealaové, bývalé nigerijské ministryně financí. Její naléhání na celonoční jednání pomohlo dosáhnout balíčku dohod na zasedání v roce 2022 v Ženevě. Ale i ona tentokrát připouští, že jednání nebudou jednoduchá.
"Pokud jsme si mysleli, že svět vypadal obtížně v polovině roku 2022, kdy jsme se pomalu dostávali z pandemie a válka na Ukrajině otřásla potravinovou a energetickou bezpečností, dnes je situace ještě těžší," prohlásila Okonjová-Iwealaová.
Zotavení z pandemie nemoci covid-19 je v jednotlivých zemích stále nerovnoměrné a ekonomika stále čelí nepříznivým vlivům. Nezmínila se sice přímo o válce mezi Izraelem a hnutím Hamás v Pásmu Gazy, upozornila ale na přetrvávající narušení lodní dopravy v Rudém moři v důsledku konfliktu. To se podle ní stává novým zdrojem problémů a inflačních tlaků.
irl spr - sdílejte článek
Následuje: NKÚ: Chemické vojsko nemá potřebné vybavení, nemůže podporovat bojové jednotky
Praha 26. února (ČTK) - Ministerstvo obrany (MO) v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR). Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Úřad například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Chemické vojsko tak podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek AČR. Kromě toho také pouze částečně plní některé cíle výstavby schopností sil NATO, přestože se MO k jejich plnění zavázalo, uvedli kontroloři. Podle ministerstva NKÚ mimo jiné opominul změnu bezpečnostní situace, kvůli níž se musely přehodnotit modernizační priority. Ministerstvo obrany vedl v letech 2018 až 2021 Lubomír Metnar (ANO), od prosince 2021 je v jeho čele Jana Černochová (ODS). Kontroloři zjistili, že z 12 plánovaných akcí uskutečnilo ministerstvo tři, z toho jednu jen částečně. "Důvodem neuskutečnění 75 procent plánovaných nákupů přitom nebyl nedostatek prostředků – roční investiční výdaje resortu obrany se v kontrolovaném období zvýšily o více než 226 procent a MO mělo na provedení těchto 12 akcí schváleno čerpat ze státního rozpočtu celkem 6,8 miliardy Kč," uvedl NKÚ. Podle ministerstva kontroloři opomíjejí rozsah předchozího podfinancování armády i změnu bezpečnostní situace, kvůli kterým musely být přehodnoceny modernizační priority. "Ministerstvo tedy realizovalo investiční akce podle stanovených cílů a dostupných peněz. Situaci v kontrolovaném období, které spadá většinově do předchozího volebního období, významně ovlivnila i koronavirová pandemie," uvedl úřad. Doplnil, že kontroloři nezjistili porušení rozpočtové kázně, ani porušení právních norem s trestní odpovědností. "Nečerpání peněžních prostředků na financování potřeb chemického vojska neohrozilo deklarované schopnosti v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení," dodalo ministerstvo. Kontrolní úřad například uvedl, že s obměnou a doplněním protichemických izolačních oděvů se mělo původně začít už v roce 2016, v době ukončení kontroly je resort plánoval nakoupit do konce roku 2025. (pokračování...)
Praha 26. února (ČTK) - Ministerstvo obrany (MO) v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR). Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Úřad například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Chemické vojsko tak podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek AČR. Kromě toho také pouze částečně plní některé cíle výstavby schopností sil NATO, přestože se MO k jejich plnění zavázalo, uvedli kontroloři. Podle ministerstva NKÚ mimo jiné opominul změnu bezpečnostní situace, kvůli níž se musely přehodnotit modernizační priority. Ministerstvo obrany vedl v letech 2018 až 2021 Lubomír Metnar (ANO), od prosince 2021 je v jeho čele Jana Černochová (ODS). Kontroloři zjistili, že z 12 plánovaných akcí uskutečnilo ministerstvo tři, z toho jednu jen částečně. "Důvodem neuskutečnění 75 procent plánovaných nákupů přitom nebyl nedostatek prostředků – roční investiční výdaje resortu obrany se v kontrolovaném období zvýšily o více než 226 procent a MO mělo na provedení těchto 12 akcí schváleno čerpat ze státního rozpočtu celkem 6,8 miliardy Kč," uvedl NKÚ. Podle ministerstva kontroloři opomíjejí rozsah předchozího podfinancování armády i změnu bezpečnostní situace, kvůli kterým musely být přehodnoceny modernizační priority. "Ministerstvo tedy realizovalo investiční akce podle stanovených cílů a dostupných peněz. Situaci v kontrolovaném období, které spadá většinově do předchozího volebního období, významně ovlivnila i koronavirová pandemie," uvedl úřad. Doplnil, že kontroloři nezjistili porušení rozpočtové kázně, ani porušení právních norem s trestní odpovědností. "Nečerpání peněžních prostředků na financování potřeb chemického vojska neohrozilo deklarované schopnosti v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení," dodalo ministerstvo. Kontrolní úřad například uvedl, že s obměnou a doplněním protichemických izolačních oděvů se mělo původně začít už v roce 2016, v době ukončení kontroly je resort plánoval nakoupit do konce roku 2025. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Šéfka WTO vyzvala k přijetí reforem, které jsou podle ní nutné pro stabilitu' je zařazena do kategorií Obchod (obo) - Politika (pol). ID zprávy: T2024022603904|509080. Vydána 26.02.2024 14:27:47. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Šéfka WTO vyzvala k přijetí reforem, které jsou podle ní nutné pro stabilitu' je zařazena do kategorií Obchod (obo) - Politika (pol). ID zprávy: T2024022603904|509080. Vydána 26.02.2024 14:27:47. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.