Ukrajinské ženy se čím dál víc prosazují v armádě, i na velitelských postech
Kyjev 10. března (ČTK) - V ukrajinské armádě nyní slouží asi 65.000 žen, což je asi o 30 procent více než na začátku války před dvěma lety, uvedl deník The New York Times (NYT). Asi 4000 z nich se účastní bojů. Na frontové linii čelí stejnému strachu a stejně tvrdým podmínkám jako muži, napsal deník.
Jednou z žen na frontě je 32letá velitelka dělostřelecké čety, která si říká přezdívkou Čarodějka. Do armády tato bývalá právnička vstoupila spolu se svými dvěma bratry i matkou v den, kdy Rusko před dvěma lety napadlo Ukrajinu. První bojovou zkušenost nabyla ještě téhož roku u Kyjeva. Od začátku loňského roku byla Čarodějka se svojí četou ve 24. brigádě u Bachmutu na východě Ukrajiny, kde měla na starosti dohled nad všemi dělostřeleckými systémy své jednotky.
Čarodějka je rozhodnutá, že v armádě zůstane i po konci války. "Lidé, kteří chtějí vstoupit do ozbrojených sil musí chápat, že je to styl života," uvedla.
V době, kdy Ukrajina s obtížemi odráží neutichající ruské útoky a její ztráty stoupají, přibývá podle NYT žen, které se do armády hlásí. Čím dál víc mají zájem i o bojové pozice. Také armáda se snaží o to, aby ženy přilákala. Dobrovolnické skupiny nabízejí například výcvik zaměřený pouze na ženy.
I když na ukrajinské ženy se na rozdíl od mužů mobilizace nevztahuje, Ukrajinky, které mají diplom z oblasti zdravotnictví nebo farmaceutiky, se musejí nechat zapsat do služby v armádě. Ženy působí jako zdravotnice v bojových jednotkách, ale třeba i jako odstřelovačky nebo velitelky tankových nebo dělostřeleckých baterií.
V době, kdy novináři deníku Čarodějku navštívili na frontě, trávila většinu času se svým minometným týmem ve sklepě v téměř úplné tmě. Pokud by vojáci zapnuli světlo, mohly by mít jejich oči problém přivyknout tmě, kdyby bylo potřeba vyjít ven a zahájit palbu.
O něco dále na sever frontové linie se bojů u Kupjansku coby velitelka ve 32. mechanizované brigádě účastní také bývalá 21letá ukrajinská folková zpěvačka, která v armádě používá přezdívku Tesla. Novináři ji zastihli, jak seděla shrbená na stoličce v prázdném domě, který slouží brigádě jako polní velitelství, a posílá textové a hlasové zprávy, zatímco probírá se zástupcem velitele plán. Tesla se snažila přeorientovat ruskou palbu na svoji vlastní jednotku, aby jiný oddíl, který byl právě pod palbou, mohl z pozice evakuovat těžce raněného vojáka.
agl jd - sdílejte článek
Následuje: ČR patří podle šéfa sudetských Němců Posselta k nejkonstruktivnějším členům EU
Berlín 10. března (zpravodaj ČTK) - Rozšíření Evropské unie v roce 2004 o deset států včetně České republiky bylo pro všechny obrovským úspěchem. V rozhovoru s ČTK to prohlásil nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Ten přičlenění Česka tehdy podporoval, zároveň ale v Evropském parlamentu hlasoval proti českému přistoupení. Dnes Posselt nešetří chválou, když hovoří o pokroku ve vztazích Čechů, Němců a sudetských Němců. V rozhovoru označil Česko za jednoho z nejkonstruktivnějších členů unie a Prahu ocenil také za jasnou podporu Ukrajině, která se přes dva roky brání ruské vojenské invazi nařízené prezidentem Vladimirem Putinem. "Jsme osudové společenství, které usiluje o mír a stabilitu. Putin chce Evropu zničit a (uchazeč o křeslo amerického prezidenta Donald) Trump se chce od Evropy odvrátit. Musíme tedy úzce spolupracovat a držet pospolu. České a německé národní zájmy se neliší, naopak se shodují," odpověděl Posselt na otázku, co EU Čechům přináší a jaký mají Němci užitek z českého členství. V minulosti ovšem vztahy mezi Berlínem, Prahou a sudetskými Němci nebyly tak harmonické, jak je v současnosti všechny tři strany popisují. Sám Posselt v Evropském parlamentu v roce 2003 podobně jako dvě desítky německých konzervativních europoslanců hlasoval proti českému vstupu. Tehdy to v otevřeném dopise zdůvodnil tím, že jeho odmítnutí nebylo namířeno proti Čechům, ale bylo protestem vůči tomu, že dekrety prezidenta Edvarda Beneše zůstávají součástí českého právního řádu. Dekrety, na jejichž základě byly z Československa po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců, jsou pro sudetské Němce citlivé téma. Česko dekrety považuje za právně vyhaslé. Podle česko-německé komise historiků přišlo při vysídlení a předcházející divoké fázi odsunu o život 15.000 až 30.000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa. Za podíl sudetských Němců na nacismu se Posselt opakovaně omluvil. Nyní po více než dvaceti letech od hlasování k němu Posselt řekl, že za rozšíření evropského bloku bojoval celý svůj politický život. "Tedy ještě před pádem železné opony. Vždy jsem byl přesvědčen, že opona jednoho dne zmizí. (pokračování...)
Berlín 10. března (zpravodaj ČTK) - Rozšíření Evropské unie v roce 2004 o deset států včetně České republiky bylo pro všechny obrovským úspěchem. V rozhovoru s ČTK to prohlásil nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Ten přičlenění Česka tehdy podporoval, zároveň ale v Evropském parlamentu hlasoval proti českému přistoupení. Dnes Posselt nešetří chválou, když hovoří o pokroku ve vztazích Čechů, Němců a sudetských Němců. V rozhovoru označil Česko za jednoho z nejkonstruktivnějších členů unie a Prahu ocenil také za jasnou podporu Ukrajině, která se přes dva roky brání ruské vojenské invazi nařízené prezidentem Vladimirem Putinem. "Jsme osudové společenství, které usiluje o mír a stabilitu. Putin chce Evropu zničit a (uchazeč o křeslo amerického prezidenta Donald) Trump se chce od Evropy odvrátit. Musíme tedy úzce spolupracovat a držet pospolu. České a německé národní zájmy se neliší, naopak se shodují," odpověděl Posselt na otázku, co EU Čechům přináší a jaký mají Němci užitek z českého členství. V minulosti ovšem vztahy mezi Berlínem, Prahou a sudetskými Němci nebyly tak harmonické, jak je v současnosti všechny tři strany popisují. Sám Posselt v Evropském parlamentu v roce 2003 podobně jako dvě desítky německých konzervativních europoslanců hlasoval proti českému vstupu. Tehdy to v otevřeném dopise zdůvodnil tím, že jeho odmítnutí nebylo namířeno proti Čechům, ale bylo protestem vůči tomu, že dekrety prezidenta Edvarda Beneše zůstávají součástí českého právního řádu. Dekrety, na jejichž základě byly z Československa po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců, jsou pro sudetské Němce citlivé téma. Česko dekrety považuje za právně vyhaslé. Podle česko-německé komise historiků přišlo při vysídlení a předcházející divoké fázi odsunu o život 15.000 až 30.000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa. Za podíl sudetských Němců na nacismu se Posselt opakovaně omluvil. Nyní po více než dvaceti letech od hlasování k němu Posselt řekl, že za rozšíření evropského bloku bojoval celý svůj politický život. "Tedy ještě před pádem železné opony. Vždy jsem byl přesvědčen, že opona jednoho dne zmizí. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ukrajinské ženy se čím dál víc prosazují v armádě, i na velitelských postech' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024031002305|509239. Vydána 10.03.2024 11:23:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ukrajinské ženy se čím dál víc prosazují v armádě, i na velitelských postech' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024031002305|509239. Vydána 10.03.2024 11:23:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.