Tři evropské země oznámily, že uznají státnost Palestiny; Izrael protestuje

Brusel/Tel Aviv/Ramalláh 22. května (ČTK) - Premiéři Norska, Irska a Španělska dnes oznámili, že počínaje 28. květnem budou jejich země formálně uznávat palestinskou státnost. Vyjádřili rovněž naději, že další západní státy budou jejich krok v zájmu míru na Blízkém východě následovat. Oznámení podle očekávání ostře odsoudil Izrael. Několik evropských zemí včetně Česka či Německa a Francie se k němu staví rezervovaně - jde podle nich o krok předčasný a za dané situace pouze symbolický. Uznání Palestiny naopak kromě samotných Palestinců v Ramalláhu i v Pásmu Gazy vítají arabské země nebo Slovinsko. Bílý dům poznamenal, že Palestina by měla být ustavena přímým jednáním mezi stranami, nikoli jednostranně. "Irsko, Norsko a Španělsko oznamují, že uznávají stát Palestinu," uvedl na dnešní tiskové konferenci irský premiér Simon Harris a dodal, že očekává připojení dalších zemí v následujících týdnech. "Každý z nás nyní podnikne příslušné kroky na národní úrovni, nezbytné k nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí," dodal Harris, podle něhož šlo o koordinovaný krok tří zemí. Španělský premiér Pedro Sánchez zdůraznil, že rozhodnutí Madridu není namířeno proti izraelskému lidu, který Španělsko respektuje a váží si ho. Šéf izraelské diplomacie Jisrael Kac záhy povolal zpět do vlasti izraelské velvyslance z Osla, Dublinu a Madridu ke konzultacím a zahraničním diplomatům dal naopak najevo silný nesouhlas Izraele s rozhodnutím palestinskou státnost uznat; podle Kace jde o "křivdu vůči památce obětí ze 7. října", "podrývání izraelského práva na sebeobranu (vůči radikálnímu hnutí Hamás)" a "odměnu pro Hamás a Írán". "(...) dnes se chystají vyslat vzkaz Palestincům a celému světu: Terorismus se vyplácí," dodal izraelský ministr. S tímto postojem nicméně trojice evropských zemí nesouhlasí - Hamás podle sociálnědemokratického norského premiéra Jonase Gahra Störeho ve skutečnosti takzvané dvoustátní řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci nepodporuje, byť dnešní oznámení hnutí uvítalo, stejně jako Saúdská Arábie, Jordánsko, Turecko či Slovinsko. Slovinská vláda proceduru uznání palestinského státu zahájila také, formální krok však Lublaň hodlá učinit až ve chvíli, kdy to bude moci přispět k dosažení trvalého míru na Blízkém východě, uvedla slovinská vláda. Svoji podporu eventuálnímu vzniku samostatné Palestiny po boku samostatného židovského státu dnes zopakovaly i Německo, Rakousko, Francie a Česká republika nebo Spojené státy. Dnešní oznámení partnerských zemí je však podle nich jen symbolické a předčasné. Podle francouzské diplomacie by uznání státnosti mělo být "diplomatickým nástrojem řešení konfliktu v podobě dvou států fungujících bok po boku v míru a bezpečí", nikoli jen politickým postojem. Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že nezávislá Palestina je "pevným bodem" jeho politiky, cesta k ní však podle úřadu vede prostřednictvím dialogu. Obdobně se vyjádřil i Bílý dům - prezident Joe Biden se podle mluvčího americké národní bezpečnostní rady celou svoji kariéru staví za dvoustátní řešení, nezávislá Palestina by ale podle něj měla vzniknout "přímým jednáním mezi stranami, nikoli jednostranným uznáním". Český prezident Petr Pavel dnes podotkl, že "tím, že někdo palestinský stát uzná, tak ten stát nevznikne". "Vidíme jako Česká republika jednoznačně řešení ve státním uspořádání pro Palestince ve dvoustátí, ale jeho technické provedení musí být součástí detailních jednání," řekl Pavel. Premiér Petr Fiala řekl, že Palestinu nemá smysl uznat jako stát, dokud není jasné, kdo a na jakém území ji představuje. "Koncepce dvou států - izraelského a palestinského - je určitě dobrý cíl. Zda se k tomu dá dospět rychle a jakými prostředky, to už je jiná otázka," poznamenal ministerský předseda. Palestinský stát již většina zemí světa podle serveru BBC uznává. V drtivé většině však nejde o evropské země. Dříve tento měsíc 143 ze 193 členů Valného shromáždění hlasovalo pro přijetí Palestiny jako členského státu OSN. Aby se Palestina mohla stát 194. členem OSN, musela by však návrh na přijetí nejprve schválit Rada bezpečnosti. V dubnu takový návrh získal podporu 12 z 15 členů tohoto orgánu; Spojené státy jako jeden z pěti stálých členů s právem veta jej ovšem odmítly. vdv ank - sdílejte článek